Druhý pohled z 27.12.: Problém není v neomarxismu

Asi znáte to vyprávění. Když sovětští ideologové pochopili, že dělnická třída na západě chce dobré platy, bezpečí a slušné bydlení, a že příliš nestojí o komunistickou revoluci, podpořili chytřejší formu marxismu, která v zásadě ignoruje postavení dělníků, ale útočí na sexualitu, rodinný život, mezilidské vztahy atd. a která líčí běžné mezilidské interakce jako nesnesitelný teror. Tento chytřejší marxismus (neomarxismus) postupně ovládl velké redakce, univerzity a vlastně celý západní svět.

Jenže v tom příběhu něco chybí. A sice, že ze sovětského svazu to mohli občas okrajově podpořit, ale neměli možnost obsazovat místa šéfredaktorů ani univerzitních profesorů. To mohly velké nadace a to mohla americká vláda (Kongres pro kulturní svobodu). Ty velké a bohaté organizace udělaly z okrajové skupiny ujetých intelektuálů mainstream a dali jim moc. A dostaly od těch intelektuálů, co potřebovaly. Marxismus nepřátelský vůči sovětskému svazu. A také obraz svět, kde úplně všechno je útisk. Protože když je útisk úplně všechno, pak vlastně nezáleží na tom, jestli je to dost bytů pro obyčejné pracující.  Když je prioritou boj proti rasismu, tak se prostě dělníci (převážně bílí) musí uskromnit. Když je na prvním místě právo ženy být oslovována mužským zájmenem, pak je dceruška z nóbl rodiny vlastně mnohem utlačovanější než pracující masy, které na ni makají. A tak dále.

Samozřejmě, že neomarxismus je příšerná ideologie. Ale v něm samotném problém není. Mohl to být okrajový a celkem zábavný myšlenkový proud. Něco jako žvatlání pirátských poslankyň. Problém je v tom, že někdo utratil miliardy, aby se ta příšerná ideologie rozšířila. Mimochodem, neoliberalismus (Hayek, Mises atd.) byl stejně okrajovou kuriozitou, dokud ty stejné skupiny neutratily miliardy na jeho rozšíření.

Hájit volnotržní liberalismus a kritizovat neomarxismus je buď projevem pokrytectví nebo kolosálního intelektuálního selhání.

Někdo může namítnout, že to nebylo tak, že by státní aparáty a korporace prosadily neomarxismus. Že ve skutečnosti byly samy neomarxismem ovládnuty. Ale vždyť mezi tím není rozpor? Prostě se ukázalo, že tržní neoliberalismus, neomarxismus a zájmy velkého kapitálu jsou ve vzájemném souladu.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.