Druhý pohled z 18.1.: O novém typu vlastnictví
Navrhuji zavést vedle stávajících forem vlastnictví ještě další typ. Pracovně ho můžeme nazývat „kolektivně podmíněné vlastnictví“.
Ukážu to na příkladu bytu. Člověk by si koupil byt do kolektivně podmíněného vlastnictví. Byt by byl jeho, mohl by ho pronajímat, mohl by ho nechat prázdný a jednou by jej zdědily jeho děti. Neplatil by z něj žádnou daň z nemovitosti.
Omezení by spočívalo v tom, že kdyby chtěl takový byt jednou prodat, mohl by jej prodat pouze jinému občanu České republiky, a to takovému, který nevlastní jiný kolektivně podmíněný byt. Stejná podmínka by mohla platit i pro pronájem.
Existovaly by tedy byty soukromé, státní, družstevní — a ještě tyto kolektivně podmíněné. Existence takového majetku by sama o sobě snižovala sociální nerovnosti, aniž by bylo třeba dalšího přerozdělování, kontrol, progresivního zdanění a podobně. Kromě toho by měl stát jistotu, že pokud poskytne podporu takové bytové výstavbě, nebudou z toho těžit investoři.
Připomínám, že po většinu dějin bylo soukromé vlastnictví nějak omezené. Představa, že vlastnit něco znamená „můžu si s tím dělat, cokoliv mě napadne“, je velmi mladá. Takové podmíněné vlastnictví by tedy nebylo nic převratného.
Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.


