Druhý pohled z 18.3.: Víra a hodnoty

K dotazům, o čem jsem mluvil na veřejné diskusi o tom, jestli lze zachránit naši civilizaci bez návratu k biblickým hodnotám. Ve své řeči jsem zmínil tři instituce, které jsou podle konzervativců úplně nejzákladnější:

• tradiční rodina
• politický národ
• osobní svoboda

(já osobně pokládám za ještě důležitější vědu a racionalitu, ale to teď nechávám stranou).

Všechny tři zmíněné instituce opravdu vycházejí ze schémat převzatých z křesťanského myšlení. Zároveň platí, že se všechny ty instituce objevily až poté, co byla zlomena světská moc církve, kdy vznikla zcela nenáboženská vzdělanost a kdy ve veřejném prostoru přestaly hrát zásadní roli křesťanské symboly. A že Evropané museli projít spoustou utrpení a přinést obrovské oběti, než se to podařilo.

Před osvícenstvím Evropané neznali ani tradiční rodinu, ani politický národ, ani ideál osobní svobody.

Jakoby se pozitivní vliv křesťanství na společnost projevoval pouze tam, kde v oficiálním prostoru hraje jen okrajovou roli.

Je-li tomu opravdu tak, pak můžeme očekávat, že případný masový návrat křesťanských symbolů do veřejného života by každou z těchto institucí spíše poškodil, než jim prospěl.

Ani jeden z mých spoluřečníků proti tomu nic nenamítal.