Druhý pohled

Druhý pohled z 4.5.: Hodní a zlí Němci

Jeden můj dědeček byl nacionalista a funkcionář prvorepublikového Sokola, druhý můj dědeček byl sudetský Němec, který dokonce bojoval ve Wehrmachtu, nicméně ještě před válkou se oženil s Češkou a po válce tu zůstal. Měl jsem i nějaké příležitosti vidět se s jeho příbuznými, kteří byli odsunuti a v osmdesátých letech žili v západním Německu (uměli česky).

Nikdy jsem nezachytil ani nejmenší stížnost na údajnou českou nespravedlnost. Ani od nich, ani od jejich přátel. Prostě už dávno měli nový domov v Bavorsku, k válce se nechtěli vracet (když jsme se ptali, odpovídali jen neradi) a odsun byl pro ně součástí války. V těch osmdesátých letech jsme se s nimi hádali, protože my v předlistopadovém Československu jsme fantazírovali o americké ušlechtilosti a neomezeném trhu, zatímco oni to viděli podobně jako my dnes. Ale stížnosti na odsun by byly nemyslitelné.

Uvádím to svědectví proto, že z normálních sudetských Němců se už dávno stali obyčejní Němci. Nestěžovali si ani nevyráběli historky o údajných zločinech odsunu. To, čemu se dnes říká Landsmannschaft, představuje tu nejextrémnější nacistickou část tamní společnosti, skutečné následovníky Adolfa Hitlera se vším všudy. Když mluví o smíření a společné budoucnosti, tak si tu budoucnost představují stejně jako Adolf Hitler nebo Reinhard Heydrich. Ti, kdo chtějí smíření, se tak prostě chovají. Rozhodně nepořádají triumfální sjezdy.

Všimněte si, že se zde uplatňuje stejný princip jako v debatách o islámu. Jakmile někdo vysloví „umírněný islám“, můžete se vsadit, že bude podporovat ty nejšílenější krvelačné džihádisty. Jakmile někdo vysloví „smíření“, můžete se vsadit, že bude podporovat likvidaci Slovanů, Židů a nižších ras obecně.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde. 

Napsat komentář