Druhý pohled z 14.6.: Ideologie a lid

Včera jsme skončili u toho u vztahu mezi lidem jakožto politickým hráčem a ideologiemi.  Co to ale jsou, ty ideologie? A jak se liší od jiných způsobů myšlení.

• Ideologie tvrdí, že stávající společnost funguje podle určitých pravidel. Konkrétní příběhy jsou vždy jen ilustracemi k těm pravidlům. Nejde o to, že nějaký továrník ublížil konkrétnímu dělníkovi, ale o obecné pravidlo, že továrníci ubližují dělníkům. Požadavkem není náprava konkrétních případů, nýbrž změna pravidel.
• V tom jsou ideologie podobné vědeckým teoriím (ty také pracují s pravidly). Většina ideologií také z nějaké vědecké teorie vychází, nejčastěji ekonomické.
• Ideologie obsahuje i pozitivní vizi budoucnosti.
• Ideologie jasně říká, kdo je dobrý a kdo je zlý. Tak, aby to bylo úplně jasné a aby na to mohl navazovat instinkt. Když dojde na spor mezi českými řemeslníky a manažery nadnárodní společnosti, okamžitě bez přemýšlení se stavím na stranu těch řemeslníků. To je ideologické myšlení. Stoupenci jiných ideologií zase vždy stojí na straně nestátního proti státnímu. Nebo na straně všeho nadnárodního proti národnímu.
• Ideologie apeluje na city tak, že nám dává pocit vznešenosti a často i ochotu přinášet oběti. To vám historka o tom, že Američani nebyli na Měsíci nebo že Bill Gates pije dětskou krev, nikdy nedá. I když vám mohou dát pocit nadřazenosti nad ostatními, kdo to o Gatesovi ještě nevědí.

I ideologie mají samozřejmě svá omezení. Ivo Budil správně říká, že jejich silnou stránkou je schopnost mobilizovat, slabou stránkou schopnost oslepovat. Neměly by nahrazovat racionální analýzu (jak se to tak často dělo komunistům, a jak to v podstatě zničilo současnou mainstreamovou ekonomii).  Protože v reálném životě opravdu může nastat případ, kdy se globální korporátní manažeři zachovají ušlechtile a čeští řemeslníci odporně. I když jsou takové případy statisticky vzácné.

Teď tu nevýhodu vidíme v diskuzích o přístupu dětí na sociální sítě (přesně, o přístup provozovatelů sociálních sítí do dětských mozků). Daniel Vávra a jeho sdružení pro obranu svobody projevu okamžitě vystartovalo na obranu technologických korporací, protože z pohledu ideologie je to jasné. Když stát něco zakazuje, musí to být špatně. Podobně těžké by bylo pro marxistu poradit si se situací, kdy dělníci okrádají svého zaměstnavatele.

Jenže navzdory tomu všemu jsou ideologie tím nejlepším (nebo nejméně špatným) způsobem politického myšlení, jaké máme k dispozici. Mobilizuje trvalé lidské úsilí, poskytuje rychlou orientaci ve složitých záležitostech, podporuje sebeúctu a sounáležitost jinak, než to umí sekty. A na rozdíl od konspiračních teorií neničí mozky těch, kdo jim propadnou. Aspoň ne tolik.

Konspirační teorie jsou nástrojem politické sebevraždy. Ideologie jsou nástrojem politického boje.

Mimochodem, víte o tom, že by ANO mělo nějakou ideologii? STAN a Piráti ji mají.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.