Druhý pohled z 1.8.: Iluze velkého návratu

Čtenáři si možná všimli, že naprosto nesdílím ten základní konzervativní pohled, podle něhož evropská společnost po staletí fungovala… dokud nepřišlo osvícenství a moderní doba. I když moderní doba přinesla nějaké pozitivní věci (to nikdo nezpochybňuje), celkově se ukázala jako destruktivní a je nejvyšší čas vrátit se k čemusi historickému. Je příznačné, že nikdo z oněch fanoušků návratu nedokáže říct, k hodnotám jaké doby by měl ten návrat cílit a v čem přesně by měl spočívat. Zvláště kuriózní je to tam, kde se od návratu do prastarých dob očekává záchrana moderních institucí, které v těch prastarých dobách neexistovaly.

Rozumím tomu nostalgickému pocitu. Taky mívám nostalgické pocity a potřeby. Všichni to tak máme. A všichni máme pocit, že kdesi v minulosti leží bezpečí. Je to pocit nejspíš vycházející ze vzpomínek na minulost, kdy jsme byli malé děti.

Konkurenční vysvělení říká, že náš problém naopak spočívá v tom, že pominula modernita a obnovují se předmoderní časy. V takovém případě by všechny pokusy o návrat „ke starým hodnotám“ nic nevyřešily a ještě by přinesly dramatické zhoršení. Tahle teorie je silnější v tom smyslu, že vysvětluje všechny aspekty současného úpadku, nicméně chybí nám vysvětlení toho nejdůležitějšího – proč moderní doba skončila. Něco vysvětluje Budilova teorie dvou kapitalismů, nicméně zdaleka nevysvětluje všechno. A už vůbec nevíme, jak moderní dobu (resp. průmyslovou společnost) obnovit.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.