Druhý pohled

Druhý pohled z 18.11.: Záludnost představ o zkaženosti

„Lidská přirozenost je násilná a kořistnická a lze ji držet na uzdě pouze třemi silami: Boží milostí, strachem z šibenice a tlakem společenské tradice.“

Takhle se to dočteme v Utleyově Eseji o konzervatismu a je to perfektně řečeno. Od Romana Jocha bychom mohli slyšet totéž. Ale klidně i od Rogera Scrutona. Je to obraz světa, kde v lidech není nic dobrého a jde jen o to, jak těm děsivým bytostem zabránit v ještě horších škodách. Kontrolovat a omezovat, omezovat a kontrolovat. Jakmile povolíme, lidská přirozenost se uvolní z okovů a zničí svět. Ostatně, přesně to jsem tu kdysi uvedl jako první konzervativní dogma:

Každý člověk je svou podstatou beznadějně zkažený.

Není to náhodou tak, že náboženství má být především zdrojem radosti, životní síly, společenská tradice je vítaným a příjemným průvodcem a drtivá většina z nás se jen málokdy dostává do situací, kdy by nás od špatného jednání odradilo až kriminální právo?

... plný text této glosy je určen pouze pro čtenáře Plné verze Hamplova druhého pohledu. Můžete si ji objednat >> zde <<.