O co jde Bloku proti islámu (kromě islámu)

Co by obnášela švýcarizace České republiky

První část společného politického programu Úsvitu a Bloku proti islámu je již několik týdnů venku. U některých profesionálních komentátorů vzbudil zveřejněný program určité zklamání, protože se nevejde do krabiček. Odporuje totiž českému zvyku naslibovat extrémní opatření a v praxi pak nedělat nic. Slibujete zrušení daně z příjmu nebo naopak znárodňování? Pokud si vyberete jedno nebo druhé, komentátor vás snadno zařadí pod nálepku levice nebo pravice. Ale zeptejte se nějakého podnikatele, zda dokáže najít rozdíl mezi vládnutím nečasovským a sobotkovským. Program Bloku a Úsvitu se nesmyslným extrémům naopak vyhýbá.  Od začátku bylo jednou z našich klíčových zásad vyhýbat se všemu, co odporuje zdravému selskému rozumu.

Nicméně připouštím, že určitá ideová nesrozumitelnost může být dána tím, že se na přípravě programu podílelo více než 100 lidí a každý z nich vnesl svůj kousek. Kdyby byl jeho autorem pouze jeden Hampl, byl by sevřenější a konsistentnější. Ale to je nutná daň placená za to, že Blok proti islámu není strana, ale volné hnutí. I tak jsou mnozí zklamáni, že se na jejich myšlenky a ideály nedostalo.

VLASTENECTVÍ, ŠVÝCARIZACE A HUGO CHAVEZ

Využívám této příležitosti, abych vysvětlil základní filosofii, která vzešla z programových diskuzí, a která je občas označována výrazem „švýcarizace“. Zároveň předesílám, že se nejedná o schválený dokument ani v rámci Bloku proti islámu, a že navíc některé důrazy naší partnerské strany Úsvit mohou být jiné.

Pod označením „vlastenectví a přímá demokracie“ se mohou skrývat dva naprosto rozdílné politické programy. Ten první můžeme zjednodušeně označit jako švýcarský.  Je pro něj typická decentralizace a lpění na občanských svobodách. Politická vůle se rodí v jednotlivých vesnicích či městech, sebevědomí občané si žárlivě střeží svůj majetek, životní styl a kulturu. Základem ekonomiky jsou malé firmy. Majetkové rozdíly jsou překvapivě malé, životní styl homogenní.

Druhý model můžeme označit jako latinskoamerický. Taky v něm hraje velkou roli národ, také může být uplatňována přímá demokracie, ale klíčovou roli hraje vždy vůdce, který se občanskými svobodami příliš nezdržuje. Základem ekonomiky jsou velké státní podniky. Místní autonomie neexistuje, protože vůli lidu nemůže stát v cestě vůbec nic. Politická vůle se rodí ve velkých shromážděních, kde hřímá vůdce a bouří emoce. Navzdory přímé demokracii existuje vládnoucí elita jasně oddělená od lidu.

Blok proti islámu se od všech protiimigračních hnutí a skupin liší právě důrazem na švýcarskou variantu národního státu a přímé demokracie.  Česká republika má být zemí, kde si lidé vládnou sami, nikoliv zemí závislou na dobrém vůdci.

Pro lepší srozumitelnost uvádíme klíčové body tohoto programu rozdělené do třech rovin (klíčových principů) a pěti sloupů (programových oblastí).

BEZPEČNOST A NEZÁVISLOST

To zahrnuje striktní ochranu hranic (a realizaci azylových řízení mimo území ČR), budování armády nezávislé na NATO a zaměřené na obranu vlastního území, odmítání všech pokusů o odzbrojení obyvatel, rozšíření možností legální sebeobrany, zavedení branné výchovy do škol a vojenského výcviku pro mladé lidi (nikoliv povinné vojenské služby), podporu masového sportu, zřízení regionálních dobrovolnických Sborů obrany státu, obnovu Pohraniční stráže, ale také např. otázku ochrany vodních zdrojů. Zahraniční politika musí být důsledně vyvážená a nezávislá (po vzoru Švýcarska), ve vztahu k EU je minimálním požadavkem vypovězení Lisabonské smlouvy a legitimním požadavkem i referendum o vystoupení z unie. Značná pozornost je věnována otázce islámu – muslimská komunita má být přinucena k dodržování českých zákonů a musí být přijata opatření bránící další expanzi islámu v ČR. Předmětem diskuze ovšem je jak to provést a zda by to vyžadovalo změnu zákonů (Postavit mimo zákon pokusy o prosazování islámského práva? Aplikovat na islám paragrafy o šíření ideologií směřujících k potlačení lidských práv? Zavést nějaký typ kontroly nad tím, co se děje v mešitách?).

Zahraniční politika musí být důsledně vyvážená a nezávislá (po vzoru Švýcarska), ve vztahu k EU je minimálním požadavkem vypovězení Lisabonské smlouvy

Dalším bezpečnostním tématem jsou politické neziskovky. Politický program počítá s jejich okamžitým odříznutím od peněz českých poplatníků a se zavedením dohledu nad těmi, které přijímají peníze ze zahraničních zdrojů.

VZDĚLÁNÍ PRO PROSPERITU

O podpoře supertalentovaných  a vysoce inteligentních dětí se hodně mluví a málo dělá. Na podporu tzv. znevýhodněných se vynakládají stovky milionů. Oproti tomu jsou prakticky opomíjeny děti a mladí lidé z běžných pracujících rodin. Úroveň znalostí žáků už téměř 20 let vytrvale klesá, nicméně většina oficiálních státních aktivit stále ještě míří pouze na speciální skupiny.

Zkušenost z posledních desetiletí také ukázala, že „velké reformy“ vedou spíše ke zhoršení situace než k čemu jinému. Řešení, které bude BPI prosazovat, tedy spočívá v první řadě v zastavení těch aktivit, které situaci prokazatelně zhoršují.  Školy musí být chráněny před multikulturními neziskovkami a islamistickou agitací, musí být zastavena násilně prováděná inkluze, musí být zachovány praktické školy. Ke zvýšení výuky mají vést dodatečné mzdové prostředky přidělované na základě toho, co škola žáky opravdu prokazatelně naučí. To by pomohlo mnohem více než nákupy nevyužívané techniky.

Školy musí být chráněny před multikulturními neziskovkami a islamistickou agitací, musí být zastavena násilně prováděná inkluze, musí být zachovány praktické školy.

Mnohem větší pozornost než dosud bude věnována učňovským školám. Jako velmi slibný se ukazuje švýcarský model, v rámci kterého se chodí do učení do firmy nebo k živnostníkovi, a kde školní výuka představuje jakýsi druhý pilíř.  Další prioritou bude rozvoj technických lyceí, což je skvělý koncept, ovšem s nedořešeným financováním.  Co se týče péče o talenty (např. děti s velmi vysokou inteligencí), tady se ukazuje, že stát by měl především přestat překážet a obtěžovat.

V rámci vysokoškolského studia bude stát financovat pouze ty obory, které česká ekonomika potřebuje. To bude znamenat radikální snížení počtu studentů humanitních oborů. Oproti tomu je důležité vybudovat takový systém dálkového a distančního studia, aby si pracující lidé mohli snadno doplňovat vzdělání, případně měnit obory.

SOCIÁLNÍ SOLIDARITA BEZ ZNEUŽÍVÁNÍ

Veškeré sociální platby musí být úžeji cílené na ty, kdo pomoc opravdu potřebují nebo kdo většinu života poctivě pracovali. To bude, mimo jiné, vyžadovat, aby se státní správa úplně oprostila od vlivu neziskovek typu Romea a také od různých norských a jiných fondů.

Filosofii sociální politiky lze nejlépe vysvětlit takto:

  • Žádný zdravý člověk v produktivním věku by neměl dostávat peníze za nicnedělání.
  • Je povinností společnosti (rozuměj státu) postarat se o ty, kdo celý život poctivě pracovali a platili daně. Nikdo nesmí žít ve strachu, že odchod do důchodu by mohl znamenat pád do bídy.

Mnohé sociální dávky by měly být nahrazeny sociálními pracovními místy. Je lepší, aby člověk pracoval v dotované firmě, než aby celé dny seděl doma, ztrácel schopnosti a měl spoustu příležitostí ke kriminálnímu jednání. To, ostatně, potvrzují i zkušenosti z českých měst, kde probíhají pilotní projekty.

Budeme také usilovat o takovou změnu struktury hospodářství, aby nikdo nebyl závislý na jediném zaměstnavateli a aby si lidé mohli snadno najít jinou práci, nebudou-li spokojeni. To je lepší záruka dobrého zacházení se zaměstnanci, než tisíce předpisů, dokumentů a kontrol.

Budeme také usilovat o takovou změnu struktury hospodářství, aby nikdo nebyl závislý na jediném zaměstnavateli a aby si lidé mohli snadno najít jinou práci, nebudou-li spokojeni.

Program počítá i s opětovným zestátněním exekutorů a zavedení principu nezcizitelnosti střechy nad hlavou.

SVOBODA PODNIKÁNÍ

Potřebujeme prosperující ekonomiku, která bude vytvářet pracovní místa a bude odolná vůči krizím. Že to není žádná utopie, to nejlépe ukazují příklady Bavorska a Švýcarska, jejichž zkušenosti je možné převzít. To znamená zrušit téměř všechny regulace a papírování pro živosti a mikrofirmy, zabránit vzniku dalších předpisů a naopak zrušit investiční pobídky pro korporátní montovny. Na nadnárodní korporace se také musí zaměřit snahy o zvýšení výběru daní.  Dobrým východiskem může být tzv. Stoiberova reforma, která obsahuje praktický návod, jak aplikovat bavorský model (založený na domácích malých firmách) v dalších zemích.

Co se týče daňové politiky, nechceme daně zvyšovat ani snižovat, ale chceme zavést pojistky proti tomu, aby špatně hospodařící vlády sahaly stále hlouběji do kapes občanů. Tedy ústavní opatření proti zadlužování země i příliš snadnému zvyšování daní.  Chceme také zavést daňovou konkurenci mezi kraji – opět podle švýcarského vzoru.

Zemědělská politika bude klást větší důraz na ochranu české krajiny, udržení zalidnění venkova, podporu regionálních potravin a bude také usilovat o to, aby co nejvíce půdy patřilo konkrétním osobám, které na ní reálně hospodaří. Obnovení potravinové soběstačnosti se ukazuje jako nedosažitelný cíl, měli bychom se k němu nicméně alespoň přiblížit. Zatímco některá opatření jsou poměrně snadná (např. povinné procento českých a regionálních potravin pro supermarkety,  daňové zvýhodňování malých zemědělských výrobců a ukončení podpory biopaliv), další musí být zaváděna postupně a citlivě.

Zemědělská politika bude klást větší důraz na ochranu české krajiny, udržení zalidnění venkova, podporu regionálních potravin…

Dopravní politika bude, mimo jiné, zahrnovat tlak na omezení tranzitu kamiónů. Není žádný důvod, aby české silnice ničily náklaďáky, které u nás nic nevykládají ani nenakládají.  Podporu výstavby kanálu Dunaj – Labe – Odra (pokud se podaří vyřešit související ekologické problémy) chápeme jako záležitost nejen dopravní, ale především bezpečnostní.

PŘÍMÁ DEMOKRACIE

Prvním a základním krokem musí být přijetí takového zákona o referendu, kdy občané budou moci snadno vyvolat lidové hlasování a kdy budou moci rozhodovat o důležitých věcech, včetně mezinárodních smluv. Dalšími klíčovými prvky jsou přímé volby starostů, hejtmanů (s odpovídající úpravou pravomocí), ombudsmana a dalších funkcionářů i jejich odvolatelnost.  Z dlouhodobého hlediska je pak cílem přijetí takových ústavních změn, kdy přímo volený prezident osobně povede vládu a kdy kraje získají samostatnost rozhodování blízkou švýcarským kantonům.

RODINA A PORODNOST

Je zapotřebí , aby Češi znovu dostali chuť mít děti a starat se o ně.  Vztahy by měly být alespoň tak stabilní, aby většina dětí nepoznala traumata vyplývající z rozvodu rodičů. A musí být také obnovena úcta k mužnosti jako hodnotě. Státní správa nemůže nic z toho nařídit, ale mnohé může podpořit rozumným nastavením podmínek. To zahrnuje celou řadu opatření od dostupnosti bydlení, přes zavedení důchodových asignací (daňový poplatník může zvýšit důchod svého rodiče tím, že na něj přesměruje část svých daní) až po změny v mateřském příspěvku (předmětem diskuze dosud je zavedení tzv. mateřské mzdy).

PODPORA NÁRODNÍ KULTURY

Občané ze svých daní přispívají na kulturu, aby tak udrželi povědomí o národním dědictví a národní hrdost. Rozhodně neplatí za to, aby vznikala „díla“, která zesměšňují vlastní národ či vyzdvihují výstřední životní styly, a už vůbec neplatí za to, aby je televizní komentátoři převychovávali a aby se filmoví umělci mohli stěhovat do ještě větších vil. Rozhodně nechceme zavádět cenzuru, ale některá „díla“ nechť si vytváří každý za své.

Občané ze svých daní přispívají na kulturu, aby tak udrželi povědomí o národním dědictví a národní hrdost. Rozhodně neplatí za to, aby vznikala „díla“, která zesměšňují vlastní národ

Proto změníme systém přidělování grantů, včetně možného zrušení některých fondů. Klíčovým bodem programu je rovněž zrušení televizních a rozhlasových poplatků. V obou institucích dojde k radikálním úsporným opatřením, náklady budou přidělovány přímo ze státního rozpočtu. Předmětem diskuze jsou rovněž změny řízení institucí typu Národního divadla – tak, aby byl napraven stav, kdy tyto instituce byly fakticky zprivatizovány uzavřenými skupinami intelektuálů, které v nich dnes prosazují nejrůznější zběsilé experimenty. Větší důraz než dnes by měl být naopak kladen na podporu úcty k české vážné hudbě (Mysliveček,  Smetana, Dvořák, Janáček atd.)

VÝROBA A ŘEMESLA

Chceme ukončit dlouholetý stav, kdy se konzultace, školení a další služby těší mnohem lepším podmínkám než výroba a řemesla. To musí být co nejrychleji ukončeno. Převedeno do konkrétních politických opatření to znamená zrušení řady zbytečných předpisů, přesměrování nebo zrušení dotačních programů, ale i třeba posun priorit ve školství.

Asi tolik politický program označovaný jako „švýcarizace“. A asi tolik vysvětlení, co od nás můžete čekat. Mirek Lidinský na společné programové konferenci prohlásil, že se jedná o program liberální v ekonomických záležitostech a konzervativní v kulturních. Je to dobrý postřeh. Ale především se jedná o program lidový,národní a antielitářský. Program pro bezpečnou a hrdou zemi.