Druhý pohled 7.5.: Dvakrát rychleji

Česká republika se ohřívá dvakrát rychleji než zbytek zeměkoule. Kolik hlouposti je koncentrováno nikoli do téhle jedné věty, nýbrž do celé diskuse kolem ní. Jedni s ní šermují, aniž by pořádně rozuměli, co to znamená. Druzí se jim posmívají, aniž by tušili, že z čistě technického hlediska je to tvrzení pravdivé.

Nejsem biolog ani meteorolog, nicméně jsem absolventem seminářů Martina Konvičky, takže mohu shrnout aspoň to nejpodstatnější (pamatujete, že jsme na začátku slibovali, že posluchači Jungmannovy národní akademie získají hlubší porozumění než většina těch, kdo se vyjadřují ve veřejném prostoru?).

Pokud se zemské klima otepluje (ať už z jakéhokoli důvodu), je tomu tak, že:

– teploty kolem rovníku se nemění,

– teploty na pólech se mění nejrychleji, jenže tam nikdo nebydlí,

– hustě osídlené oblasti mírného pásma jsou tedy ovlivněny relativně nejvíce.

Vedle toho je třeba vzít v úvahu, že teplota kontinentů stoupá výrazně rychleji než teplota moří.

Když tedy uvážíte, že Česká republika leží v mírném pásu a není to přímořská země (a že oceány pokrývají většinu zeměkoule), a když si chvíli pohrajete se správnou definicí toho, co má být průměrem, získáte ono dvojnásobné tempo oteplování.

Co z toho vyplývá?

Za prvé. Že takzvané „klimatické uprchlictví“ je ukrutná pitomost. Nikdo není postižen víc než my. A neexistuje absolutně žádný důvod, proč by měl někdo odcházet z teplých oblastí, kde se klima nemění (jak se nám snaží namluvit Česká televize, Seznam a další).

Za druhé. My sami můžeme nejlépe posoudit, jestli jsou následky globální klimatické změny tak strašlivé a nesnesitelné. Vyschla Vltava? Vzniká ve východních Čechách další Sahara? Jsou Beskydy vysušené na troud? Docent Konvička si dal na zmíněném semináři práci s tím, že podrobně popsal, co by znamenalo naplnění toho nejvíc katastrofického scénáře – oteplení o čtyři stupně. Co by to tedy znamenalo? Lesy by byly převážně listnaté, smrky by se přesunuly do vyšších poloh, zemědělci by museli přejít na trochu teplomilnější odrůdy obilí (jaké se dnes pěstují v Rakousku a severní Itálii) a o trochu víc by pršelo (ale nikoli dramaticky víc). Posunula by se pásma výskytu některých druhů drobného hmyzu. Bioignoranti jako Hampl by tu změnu vůbec nezaznamenali.

To jen, aby bylo jasné, kvůli čemu zavíráme doly a továrny.

ředplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.