Druhý pohled

Druhý pohled z 1.2.: Utrpení mladých liberálek

Nejspíš jste se už dočetli o prudkém nárůstu depresí, úzkostí a souvisejících psychických problémů mezi mladými lidmi. Včetně problémů tak silných, že se s tím fakticky nedá žít. To je tak pokaždé. Objeví se problém. Masa je problémem zasažena tak, že jí to kazí radost ze života, ale nějak to zvládne. Skupina nejcitlivějších zkolabuje.

Dá se poměrně přesně určit, že epidemie psychických problémů začala v USA 2012, v Evropě o něco později a že přímo souvisí se sociálními sítěmi. Jenže to není celé. Ono to totiž není tak, že by na tam byli všichni stejně špatně. Když se mění průměr, může za tím být prudký nárůst u jedné části populace. A to je náš případ. Mladé dívky trpí depresemi víc než mládenci a liberální díky trpí dramaticky víc než konzervativní slečny. Být mladá liberálka je skoro předpis na těžkou depresi.

Je to tím, že liberální pohled na svět způsobuje deprese nebo tím, že depresivní lidé se častěji stávají liberály? Sociální psychologové Jonathan Haidt a Greg Greg Lukianoff (sami političtí liberálové) se tomu věnovali a dospěli jednoznačně k tomu, že jde o první případ. Liberální pohled na svět způsobuje deprese.

Je to pohled extrémního pesimismu a jak jinde píše Martin Seligman, deprese je vlastně jen hodně silný pesimismus. Čím pesimističtěji smýšlíte o světě, tím vyšší je riziko, že upadnete do těžkých depresí. Liberální převýchova (školení citlivosti, společenská odpovědnost apod.) vede lidi k tomu, že:

  • Soustředí se vždy na nejvíc katastrofickou variantu.  Země shoří v plamenech. Krajní pravice bude mučit a zabíjet lidi podezřelé z homosexuality. Putinova komanda budou vpadat do našich domů a odvlékat nás do sibiřských gulagů. Vládní zásahy povedou k přeměně společnosti na obrovský koncentrační tábor.
  • Člověk se učí být bezmocný. Člověk prý nemůže změnit svůj osud a nemůže ho ani ovlivnit, protože vše je řízeno extrémně mocnými zlými silami.
  • Soustředění na vlastní bolístky. Přemýšlet o tom, co mi ublížilo. Pořád se vracet k tomu, jak to bylo strašné. Pořád přemýšlet o tom, jaké škody to způsobilo mé psychice.
  • Pohled „moje pocity jsou pravdivé a trvalé.“
  • Vnímání světa jako boje mezi hodnými lidmi a zlými lidmi. Kompromis není možný, protože ti zlí by později vyhráli. Už jenom samotná existence těch zlých vede ke katastrofě (viz bod 1).

Je to nesmírně zajímavé tím, že to jsou úplně přesně ty věci, které psychologové řeší v rámci léčby depresí. Učí lidi, jak přestat malovat katastrofické scénáře. Učí je, jak se soustředit na to, co můžu změnit. Učí je chápat, že za pár měsíců to možná budu vidět jinak. Učí je, jak myslet na budoucnost a nikoliv na to, v čem mi kdo ublížil.

Můžeme tedy očekávat, že trumpovské změny v Americe nakonec přinesou spoustu radosti i mladým liberálkám. Způsobovat povyk, urážet autority a bojovat volným sexem proti kapitalismu by přece mělo vést k zábavnému životu, a ne k těžkým depresím.