Druhý pohled z 1.9.: Jak to bylo s Mosadekem

Je možné vysvětlovat druhou světovou válku tak, že vznikla německo-sovětskou smlouvou o neútočení? Samozřejmě, možné je všechno a toto vysvětlení má nějaká pozitiva:

• Ta událost skutečně proběhla velmi brzy. Vždy je snadnější označovat za příčinu něco na začátku než něco na konci. A není vymyšlená. Opravdu se stala.
• Spojuje Hitlerův režim a Sovětský svaz. Nevíme sice přesně jak, ale vzbuzuje emoce, jako by Sovětský svaz nesl odpovědnost za Hitlerovy zločiny.

Jediným problémem je, že nic nevysvětluje. Není to pro lidi, které zajímá, jak přesně šly události po sobě a jaké mezi nimi byly příčinné vztahy. To jako nacistická ideologie rasové nadřazenosti a práva na životní prostor vznikla až paktem se Sovětským svazem? Nebo pakt se Sovětským svazem způsobil, že se nacisté dostali v Německu k moci? Nikdo netvrdí, že ano. Nikdo vlastně netvrdí nic. A nikdo se na nic neptá. Emoce jsou uspokojeny, Rusové (horda ze stepí) jsou vinni a víc nepotřebujeme vědět.

Obávám se, že naprosto stejně se to má v opačné části politického spektra s perským Mosadekem. Je tu jedna událost vytržená z kontextu. Nikdo se nenamáhá předstírat, že něco chápe. A nikdo se vlastně neptá. Emoce jsou uspokojeny. Komu se nelíbí šíitská verze Islámského státu, ten je americký nebo židovský agent. Když Írán napadá další země, je to agrese humanitární. Hlavně se neptat na detaily. A neptat se na takové detaily, jako jak je možné, že Írán okupuje třetinu Libanonu a velkou část Jemenu. To jim odtamtud něco hrozilo?

Doplním tedy pár historických faktů. Je vlastně s podivem, jak rychle zmizely z veřejného povědomí. Páhlavího Persie měla totiž výborné vztahy s komunistickým Československem, působila tam spousta českých techniků, a když začátkem 80. let revoluční gardy vraždily jako zběsilé (oblíbenou praktikou bylo střelit do břicha a nechat několik hodin umírat), ti zavraždění měli často přátele v Československu.

Po první světové válce byla Persie rozloženou, zkorumpovanou monarchií, jejíž vládce žil v Evropě a o svou zemi se příliš nezajímal. Zakladatelem dynastie Páhlaví byl kluk z venkova, talentovaný voják, který se vypracoval až na plukovníka kozáckých jednotek, vytvořil z nich jedinou efektivní vojenskou sílu v zemi a postupně ji ovládl. Pokusil se vybudovat moderní sekulární stát. Nejdříve chtěl republiku, ale nakonec jako kompromis s konzervativním duchovenstvem přistoupil na to, že se prohlásil šáhem. Jeho program byl stejný jako program Kemala Atatürka v Turecku. Konec náboženských škol, plná občanská práva pro ženy, vytlačení islámu z veřejného prostoru, nulová tolerance fundamentalismu. Na rozdíl od Turecka ale v Persii narážel na poměrně silnou opozici. Mosadek tehdy sdílel jeho ideály, snad bychom ho mohli označit za spolupracovníka.

V roce 1951 se Páhlaví a Mosadek společně pokusili o znárodnění ropného průmyslu. Bylo to ale předčasné. Britové zatlačili, šáh se zbavil svého předsedy vlády, následoval nešťastný neúspěšný pokus o puč a Mosadek strávil zbytek života na svém venkovském statku bez možnosti zapojit se do politiky. Jeho stoupenci nicméně zůstávali vlivnou silou v zemi. I po Mosadekově pádu zůstala těžba ropy formálně ve státních rukou a v roce 1973, když byla celková situace příznivější, provedl šáh i faktické převzetí. Toho už se Mosadek nedožil.

Mezitím proběhla pozemková reforma, která dramaticky omezila moc a majetek pozemkové šlechty (těm největším do té doby patřily desítky vesnic a lidé tam byli faktickými nevolníky), a půda byla rozdána drobným farmářům. Přineslo to spoustu problémů, protože mnozí zpočátku neuměli hospodařit, nicméně země bohatá z prodeje ropy mohla dovážet dostatek levných potravin. Jenže velkostatkáři tehdy začali financovat náboženské fundamentalisty a dál už ten příběh znáte.

Ještě jeden detail je ale málo známý. Na začátku roku 1979 předal šáh (otec dnešního korunního prince) vládu Mosadekovcům (premiér Baktiár) a odjel ze země. Doufal, že svou faktickou abdikací uklidní poměry. Neuklidnil. Následovala islámská revoluce, která nesmetla dynastii Páhlaví, nýbrž Mosadekovce.

Tvrdit, že se ajatolláhové dostali k moci v důsledku toho, že se znárodnění ropného průmyslu nepovedlo na první pokus, je absurdní pitomost. Ale on to vlastně nikdo netvrdí. Vlastně nikdo netvrdí nic určitého. Jen se víří emoce, abychom si mohli užít pocitu, že za všechno můžou Američani a Židi.

Funguje to stejně dobře jako pakt Molotov–Ribbentrop.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.