Druhý pohled z 10.7.: Vize plukovníka Foltýna

Otakar Foltýn (ano, ten slavný bojovník proti dezinformacím):

„Politici (myšleno liberální politici) by měli formulovat vizi, o čem je naše společenská hra a co vlastně usilujeme. Jsme v NATO, v EU, komunismus padl… a co dál? Vzniká prázdno, které zaplňuje nacionalismus nebo xenofobie. To není náhoda.“

O vizi mluví spousta lidí na obou stranách bariéry. Jenže Otakar Foltýn a jeho spolubojovníci to mají mnohem těžší.

Buď to může znamenat, že explicitně popíšou to, k čemu systematicky směřují. Tedy bída na úrovni krize třicátých let jako stálý stav, zaostalost, všudypřítomný dohled tajné policie, obrovská kriminalita, stále kratší doba dožití a povinné odříkávání, že jsme vděční, že máme svobodu, demokracii a blahobyt.

Nebo můžou najít takovou vizi, která bude obsahovat vysokou míru osobní svobody, slušnou životní úroveň, mezilidskou solidaritu, právo usilovat o vlastní štěstí atd. Jenže taková vize by ze samotného principu byla nacionalistická a xenofobní.

Naštěstí pro pana Foltýna je možné postupovat ještě jinak. A sice počkat na opoziční vizi, opsat z ní nějaké silné fráze, spojit je s fotografií Petra Fialy a naplnit tím veřejný prostor.

Nejde jen o osobní problém plukovníka Foltýna, ale o kolektivní problém liberální oligarchie. Nemají pozitivní vizi a z principu ji mít nemohou.

Plnou verzi Hamplova druhého pohledu si můžete obstarat zde.