Druhý pohled z 10.9.: O minimální mzdě a konzervativní levici

S minimální mzdou je to složité. Všichni známe tu matematiku - bylo by krásné ji zvednout, protože je nemorální, že rostou korporátní zisky, rostou manažerské bonusy a dělnické platy zůstávají směšně nízko. Jenže proti tomu stojí neoliberální argument, který zní logicky. Když budou vyšší mzdy, nebudou firmy schopny zaměstnávat tolik lidí, takže někteří sice dostanou přidáno, jenže jiní přijdou o práci.

Jenže proti téhle logicky znějící poučce stojí reálný život. Už desítky let se nestalo, že by po zvýšení minimální mzdy stoupla nezaměstnanost. Ne, že by zmíněné logický vztah nefungoval, jenže silnější roli hrají jiné faktory. Pokud se například minimální mzda zvedá v době zdravého hospodářského růstu, nově vytvářená místa nahradí ta případná ztracená. Je tedy možné zvedat minimální mzdu bez obav.

Jenže proti tomu zaznívá argument z levicového prostředí, konkrétně z americké Demokratické strany. Jejich ekonomové si totiž všimli, že pokud je minimální mzda vyšší, než si mohou podniky dovolit, tak je to zničující pro malé provozovny, které jsou vytlačovány z trhu a nahrazovány korporátními pobočkami. Mizí pestrost, mizí zajímavé restaurace, mizí malé pivovary, mizí farmy - ve spoustě z nich by lidé byli ochotni pracovat za málo peněz, protože je to baví a jsou na hrdí. Nově nemohou. To není v celkových statistikách nezaměstnanosti vidět.

... plný text této glosy je určen pouze pro čtenáře Plné verze Hamplova druhého pohledu. Můžete si ji objednat >> zde <<.