Druhý pohled z 11.4.: Maďarská benzínová „katastrofa“

Česká vláda začala regulovat ceny benzínu, v rozbíhající se diskusi je uváděno Maďarsko jako odstrašující příklad. Zkusme si tedy připomenout, co je na maďarském řešení „odstrašujícího“.

V listopadu 2021, kdy všude v Evropě rychle rostly ceny benzínu, maďarská vláda cenu zafixovala. Zároveň začala regulovat i cenu, za jakou dodávají rafinerie pumpám. Kromě toho snížila DPH na benzín.

K čemu to vedlo?

• Domácnostem zůstaly stálé ceny benzínu. Pro podniky sice trochu vzrostly, ale mnohem méně, než by odpovídalo tržní úrovni.

• Regulace snížila zisky řetězců čerpacích stanic. Někteří manažeři možná měli menší bonusy, ale všichni to přežili. Malým pumpám, pro které nemusela být státem stanovená marže dostatečná, to vláda vykompenzovala, aby nezkrachovaly. Státnímu podniku MOL, který je zároveň provozovatelem rafinerií, dočasně klesl zisk.

• Do Maďarska začali jezdit tankovat řidiči z okolních zemí, takže muselo být zavedeno opatření, že za regulovanou cenu mohou nakupovat jen vozy s maďarskými značkami. Později přibylo omezení, že každý může čerpat jednu nádrž denně (aby se zamezilo přeprodejům do ciziny).

• Problém nastal při technickém výpadku maďarských rafinerií, protože zahraniční výrobci odmítali dodávat za regulovanou maďarskou cenu, a u pump se dočasně tvořily fronty.

• Regulace byla zaváděna s předpokladem, že se ceny časem vrátí na původní úroveň. Když se tak nestalo, bylo v prosinci 2022 opatření zrušeno. Ceny skokově vzrostly asi o třetinu, čímž dorovnaly úroveň sousedních zemí.

Průměrné maďarské domácnosti to ušetřilo v přepočtu zhruba 35 tisíc korun. Zmenšilo to ale zisky rafinerií a sítí čerpacích stanic, bonusy manažerů i platby akcionářům. Dá se to pokládat za ekonomickou katastrofu?