Druhý pohled z 12.10.: Zmoudření Evropanů

Když mluvíme o zásadních společenských trendech (třeba o modernizačních vlnách) a ukazujeme různé historické přelomy, je dobré si uvědomovat, že to tak nemuselo vypadat z hlediska lidí, kteří to prožívali nebo dokonce realizovali. Zpravidla tomu bývá tak, že malá část si to nejasně uvědomuje, další malá část má naprosto zkreslené vnímání (kupříkladu Karel Marx si všimnul, že nové instituce často využívají historické analogie, názvy, odkazy apod.) a většina prostě řeší své životní situace a využívá nových možností… To pak dohromady vytváří tu přelomovou změnu.

Třeba tohle. Po třicetileté válce si Evropané uvědomili, že náboženské konflikty jsou příliš destruktivní a že pokud chtějí přežít, musí se naučit náboženské toleranci. Kolikrát jste to už slyšeli nebo četli? Je to pravdivé? Jak se to vezme.

Rozhodně je pravda, že zatímco v Evropě roku 1630 bylo normální vést náboženské války, k Evropě roku 1700 už náboženské války nepatřily.

Nicméně nemůžeme si to představovat tak, že by nějací mudrcové formulovali poučení z třicetileté války a vysvětlili to lidem nebo panovníkům. Stalo se něco jiného. Absolutističtí panovníci, jejichž moc v 17. století vzrostla, už nemuseli ve svých zemích tolerovat církve tak vlivné, aby mohly určovat společenskou atmosféru nezávisle na státní moci. Posilovali dohled nad církvemi, omezovali jejich samostatnost a postupně pouštěli na náboženské trhy konkurenci. Organizované náboženství přestalo být záležitostí schopnou rozpoutat válku. Války pokračovaly, ale vedly se o bohatství, vliv a území, nikoliv o víru.

Mimochodem, všimněte si, že osvícenská kritika náboženství přišla až poté. Když osvícenští filosofové vykřikovali cosi o tmářství, neútočili na církve schopné vás nechat upálit. Útočili na církve oslabené a pod státní kontrolou.

Takže jak to „zmoudření Evropanů“ vypadalo z hlediska tehdejších lidí? Probíhalo to jako vypisování nových daní, které platily náboženské řády. Jako změny pravidel pro jmenování biskupů. Jako rušení církevních soudů. Jako kontrola obsahu výuky na církevních školách. O každém z těch opatření se vedly vášnivé spory. To neznamená, že by zcela chyběly ideály a představy o novém uspořádání. Ale představují jen jeden z faktorů ovlivňujících vývoj a nikdy nejsou naplněny bezezbytku.

Podstatné je, že zmoudření neznamená, že by Evropané něco pochopili, ale že mocenské a společenské poměry se změnily tak, že se staré chyby nemohly opakovat.

Shrnutí a zásadní teze: Zásadní civilizační změny jsou zpravidla převážně výsledkem postupných změn mocenských poměrů, institucí a každodenního jednání lidí, kteří často ani netuší, že se podílejí na historickém přelomu. Dokonce ani panovníci, kteří přelomové změny zavádějí, často nesledují nic jiného než řešení konkrétních politických či ekonomických problémů.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.