Druhý pohled z 12.2.: Umělá inteligence a přirozená byrokracie

Diskuze o umělé inteligenci obsahuje zajímavý paradox. Kdykoliv hovoří lidé z praxe, mluví o tom, že mizí celé třídy pracovních míst. Zkušení experti už nepotřebují juniorní kolegy, aby jim připravovali podklady (takže nejsou místa pro nováčky), jeden člověk s umělou inteligencí udělá víc práce než dřívější celé oddělení atd. Běžně se mluví o tom, že tisíce korporátních úředníků budou brzy nahrazeny. Arnold Kling rozděluje pracovníky na ty, kdo budou umělou inteligenci používat, a na ty, kdo s ní budou soutěžit (a nakonec prohrají a budou vykopnuti). Řada svědectví mluví o rostoucím stresu v korporátních kancelářích.

Jenže proti tomu stojí statistiky, které neukazují úbytek pracovních míst v ohrožených sektorech.

Jak tomu paradoxu rozumět? Nechci se stavět do role experta a nevím, že by někdo nabídl silné vysvětlení. Upozorním ale na jeden aspekt, dle mého soudu zásadní.

Ano, lidé vybavení umělou inteligencí dokážou odvést mnohem víc práce v lepší kvalitě (za předpokladu, že ji zvládnou). Nicméně korporátní prostředí je prostředím, kde hraje odvedená práce okrajovou roli. Je to prostředí, kde rozhoduje „řízení vztahů“ (rozuměj intriky) a výkonnost spočívá v tom, že dokážete pochlebovat těm správným lidem, správně se usmívat, mít správné názory, působit korporátně angažovaně (ale zase ne příliš, aby se proti vám nespikli kolegové) atd. Kdo tohle dokáže, je označován za skvělého a výkonného manažera. Kdo se spoléhá na dobře odvedenou práci, po čase zjistí, že byl nahrazen mizerně pracujícím intrikánem – a že je to vlastně každému jedno. Největším úspěchem manažera v životopise není, že něco skvělého vybudoval, ale že vydržel dvanáct let v představenstvu.

Samozřejmě, že někteří budou využívat nástroje umělé inteligence k lepšímu „řízení vztahů“. Možná to už dělají. Ale to rozhodne o jednotlivých osudech. Nezmění to charakter organizací.

Samozřejmě, v maximální míře se to projevuje ve vrcholovém managementu. Nicméně kultura bank a korporací je tím prosáklá. Čím blíže vedení, tím více intrik a tím méně práce. A nezapomínejme, že jedno z klíčových pravidel byrokracie zní: Čím více mám podřízených, tím jsem důležitější. Nikdo nezmenší svůj tým, pokud není ohrožena jeho vlastní židle.

To, že někdo dokáže s pomocí umělé inteligence udělat mnohem víc práce, na tom nakonec nemusí záležet.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.