Druhý pohled z 12.4: O vinících a obětech

Jednou z psychologických zákonitostí je, že tam, kde jsou ve hře výrazné emoce, je pro nás velmi těžké pozorovat konflikt a zaujmout postoj: větší část viny nese jedna strana, nicméně bez viny není ani ta druhá.

Potřebujeme vidět jasný vztah viník–oběť. Viníkovi připisujeme v zásadě neomezené schopnosti, zatímco oběti schopnosti nulové. Oběti naopak přisuzujeme schopnost prožívat bolest či jinak trpět, zatímco viníka vnímáme jako někoho bez emocí.

Arnold Kling používá metaforu robota a malého dítěte.

Možná se vám vybaví znásilnění. Ve skutečném životě zahrnuje celou škálu situací. Na jednom pólu jsou případy, kdy střídmě oblečená žena se vrací ze zaměstnání, nezavdá nejmenší příčinu, vybere si relativně bezpečnou cestu a přesto je přepadena a znásilněna. Pak jsou situace, kdy roli hraje i sexy oblečení, dále situace s různými provokacemi… a na opačném pólu je případ, kdy žena přijde do hotelového pokoje násilníka, svlékne se a odmítne sex. Z čistě technického hlediska se ve všech případech jedná o znásilnění, ale vnímáme, že ty situace nejsou stejné. Že kdybychom je dali všechny na stejnou úroveň (jak k tomu vybízejí feministické aktivistky), bylo by to extrémně nespravedlivé vůči té pracující ženě, která se vracela z práce.

Jenže jakmile nastoupí emoce, rozdíly mezi situacemi mizí. Zůstává jen oběť a viník. Stoprocentní vina a nulová vina. Robot a dítě. Kdyby někdo v případě nedávných zabití dvou aktivistů v Minneapolis připomněl, že když jsou ozbrojení agenti v nebezpečné a složité situaci, není dobrý nápad jít s nimi cíleně vyvolávat fyzický konflikt, dav by ho rozsápal.

Totéž platí v mezinárodních vztazích. Jakmile nastoupí emoce, státy se začnou dělit na agresory a oběti (přičemž každý vidí jinak, kdo je agresor a kdo oběť).

Netvrdím, že taková situace nemůže nikdy existovat. Upozorňuji jen, že když se přistihneme při takovém pohledu, je na místě obezřetnost.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.