Druhý pohled z 14.12.: Ještě k řešení civilizační krize

Před pár dny jsem slíbil, že se pokusím rozplést otázky, které vznesl Štěpán Čábelka. Protože jsou hodně zajímavé a je na místě si je klást:

Volný trh je součástí stávajících problémů: neúnosné bobtnání finančního kapitalismu, tyranii farmalobby a agrolobby, devastaci životního prostředí má na svědomí právě on. Průmyslový národní stát je určitě součástí řešení, ale není řešením celým. V podstatě neumíme vyrábět bez odpadu a odpadu už je příliš mnoho. Zásoby surovin nejsou nekonečné. HDP je úplně pitomá metrika, která nezohledňuje kvalitu života, školství, zdravotního systému aj. Finanční systém založený na dluhu a půjčování na úrok si přímo vyžaduje neustálý hospodářský růst, který ale nemůže pokračovat donekonečna. Věda je ve slepé uličce, systém ověřování výsledků ani financování výzkumu zjevně nefunguje. Zjevně je to na hlubší reformu.“

Na první pohled v zásadě neřešitelné. Nicméně když se podíváme pořádně, dá se to rozložit na jednotlivé problémy (k tomu jsem něco napsal včera zde.)

• Není kam ukládat odpad nebo jak ho likvidovat bez velkých dopadů na životní prostředí
• Dochází zásoba té nebo které suroviny, a zatím ji neumíme nahradit
• Existuje pocit, že produkty farmaceutických korporací spíše zdraví škodí než mu pomáhají (dá se doložit, že ten pocit je neoprávněný, nicméně už ten pocit sám o sobě působí dostatečně velkou škodu)
• Národní ekonomiky se neumějí vyrovnat s pomalým růstem

A desítky dalších.

Na většinu z nich dává odpověď technologický pokrok. Stejně jako technologický pokrok jednou vyřeší otázku drog, potratů, zacházení se zvířaty a další věci, které dnes klademe do kolonky „morální“. Jenže ty technologie někdo vymyslet, někdo se s nimi musí naučit zacházet, někdo je musí podporovat a někdo zaplatit. A taky ubránit proti podvodníkům, co tvrdí, že nás ty technologie zničí. A pokud nejsou vztahy ve společnosti vhodně nastaveny, nemusí se ti lidé najít.

Je ještě nějaká jiná možnost? Ano, jiné technologie. A něco jiného než technologie? Za 10 tisíc let vývoje civilizace se žádná jiná možnost neobjevila – vyjma morových epidemií, válek a podobných drsných záležitostí, které dokážou změnit trendy, včetně trendů negativních.

Zkrátka, klíčem k těm všem problémům a tím i celé civilizační krizi je schopnost definovat problém, vyvinout nejméně špatné řešení a prosadit ho. A nenechat se odradit tím, že to řešení může mít nějaké vedlejší efekty, ze kterých časem vyrostou další problémy, které bude zapotřebí řešit… a tak pořád dokola.