Druhý pohled z 14.5.: Přepisování budoucnosti (3)

Když se změní plány a ambice pro budoucnost, mění se také minulost. Právě tím procházíme. Minulost, v níž se Němci pokusili vyvraždit slovanská etnika, je nahrazována minulostí, v níž brutální Slované (nejhorší z nich jsou samozřejmě Rusové) napadli nebohé Němce. Logicky se nabízí otázka, proč taková výměna dějin probíhá v České republice a neprobíhá třeba v Polsku.

Na rozdíl od některých zemí Západu, kde v posledních letech začaly probíhat mocenské posuny, v českém prostředí nadále pevně drží moc aliance profesionálních intelektuálů (nová aristokracie). Minulé volby vyhrály strany, které zastupují úplně jiné skupiny a vrstvy, nicméně zatím se jim nedaří převzít moc a nezdá se, že by projevovaly příliš odhodlání. Kromě nevýznamných škorpení o to, koho vezmou na kterou konferenci a jestli je někdo lampasák v civilu nebo lampasák ve výslužbě.

Nová aristokracie je mezinárodní vrstva, nicméně v každé zemi je trochu specifická. Stačí připomenout proizraelské postoje v českém prostředí, zatímco jejich soudruzi z EU vyhlašují proti Izraeli sankce. Nicméně teď nejde o Izrael, ale o nacismus. Proč si s takovou horlivostí osvojují obdiv k projektu vyhlazení vlastního národa? Ve Francii, Itálii, Holandsku ani jinde v Evropě na nic podobného nenarazíme.

Těch důvodů je určitě celá řada. Já z nich vypíchnu dva. Část korporátní byrokracie v Německu pracuje pro německé firmy, část korporátní byrokracie v Holandsku pracuje pro holandské firmy, ale korporátní byrokracie v Česku nepracuje pro české firmy. Základní zadání, se kterým pracují, tedy zní: Jak vydrancovat co nejvíce zdrojů z českého trhu a poslat je do korporátní centrály.

Ještě podstatnější ale je, jak zásadně se liší čeští velkopodnikatelé od svých kolegů v jiných evropských zemích. Kdo zakládal firmu v devadesátých letech, ten to zpravidla činil s úmyslem vybudovat místní projekt nebo místní impérium. Tyhle firmy různě těžce zápasí s korporacemi, ale jejich mentalita zůstává místní (národní). Stejně jako v jiných evropských zemích.

V poslední generaci ale převládá úplně jiný model. Smyslem podnikání je vytáhnout co nejvíce zdrojů z místního prostředí a převést je do ciziny. V lepších případech vylepšují české mozky produkt nějaké cizí korporace, v nejhorších funguje provizní model. Předmětem podnikání je sklizeň provize za to, že čeští lidé spí v českých hotelech, Češi si nechávají dovážet jídlo z českých restaurací, české firmy zadávají reklamu českým novinám apod. Provizní firmy jsou od začátku cíleně připravovány na prodej do ciziny. Pokud má takový podnikatel děti, pak samozřejmě studují v cizině a nepředpokládá se, že by někdy měly žít v Česku.

Vedle nové aristokracie tu vyrůstá podnikatelská vrstva, která je svou mentalitou stejně protičeská. Máme úředníky nacvičené sloužit každému, kdo sem přichází s cílem drancovat, a podnikatele nacvičené k témuž. Odtud financování volební kampaně Petra Pavla, Deníku N, Svobodného fóra a systematická manipulace veřejné diskuse. Odtud sympatie pro nacistický projekt likvidace slovanských etnik.

Kontrolní otázky:

Vyvrací to něco, co jsem psal dříve? Rozhodně jsem si neuvědomoval, jak moc je mentalita podnikatelů a manažerů formována obchodním modelem.

Vyplývá z toho nějaká obecná zákonitosti: Manažeři a majitelé firem založených na obchodním modelu „vyraž z lidí prachy a pošli je do ciziny“ jsou politicky jiní než lidé z firem, které se snaží vybudovat něco místního (národního).

Prognóza: Liberální sympatizanti s německým nacismem se budou radikalizovat (na rozdíl od extrémní pravice). Je třeba představitelné, že se za pár let objeví výklad, že v Lidicích bylo postříleno německé obyvatelstvo českými komunisty.