Druhý pohled z 19.3.: Vstříc americké občanské válce

„Čím víc moc používáte, tím více ji máte. Když ji přestanete používat, rozpadne se,“ píše Curtis Yarvin a myslí tím obecnou situaci revolučních vlád. Buď neustále tlačíte a likvidujete zbytky předcházející moci. Nenecháte jim žádný životní prostor, dokud není porážka či kapitulace úplná. Nebo se v určité chvíli zastavíte, druhá strana se zkonsoliduje a dynamika situace se otočí pro vás. Než polovičatá revoluce, to raději nedělat žádnou.

Trumpova revoluční vláda si podle Yarvina vede překvapivě dobře. Útočí na různé cíle, její čistky jsou celkem důsledné a nepolevuje. Vydrží jí ale tempo? Yarvinův odhad je, že liberální oligarchii nakonec porazit nedokáže.

Já to viděl před pár měsíci stejně a bral jsem Trumpa jenom jako přípravu na Vance. Jenže když vidím Trumpovu razanci a odhodlání, připomínám jiné historické poučení.

Po většině revolucí následuje občanská válka, často vleklá, složitá a brutální. Většinu občanských válek vyhrávají revolucionáři. Jsou ale i opačné případy, třeba Pařížská komuna 1871. I tehdy by komunardi asi dokázali zvítězit nad upadajícím francouzským režimem, jenže do toho vstoupil nový hráč – pruská branná moc. Rýsuje se někdo takový v případě trumpovské revoluce?

Samozřejmě mám za to, a doufám, že v případě USA by se jednalo o studenou občanskou válku. Tedy vlnu nepřátelských akcí, ovšem převážně nenásilných.