Druhý pohled z 19.3.: Válka se sebevrahy

Vypadalo to, že válku na Ukrajině bude možné ukončit za pár hodin nebo nanejvýš dnů a v realitě se ukazuje, že je to obtížnější. Co je na tom tak těžké? Myslím, že Donald Trump věřil tomu (stejně jako většina informovaných komentátorů), že fakticky jde o rusko-americký konflikt a že ostatní hrají jen roli amerických sluhů. Jenže ono je to komplikovanější.

Je tu ukrajinský fašistický režim, který má zájem na dlouhé a krvavé válce. Že to bude znamenat ztrátu dalších území, hospodářské škody a další statisíce mrtvých Ukrajinců, to jej absolutně nezajímá. A je to režim schopný svou prioritu razantně prosazovat. A pak tu jsou některé evropské vlády se stejným postojem – jejich prioritou je dlouhá válka, bez ohledu na vlastní národy a bez ohledu na hospodářství vlastních zemí.

Z hlediska mocenských her to je velmi neobvyklá situace. Je normální hrát proti někomu, kdo je agresivní a chce toho strašně moc. Je normální hrát proti někomu, kdo se vás snaží zničit. Ale je vzácné a obtížné hrát proti někomu, kdo se snaží zničit sebe a stáhnout vás s sebou.

A přesně takhle se hra nově profiluje:

• bývalí spojenci z druhé světové války proti bývalým nacistům (nebo obnoveným nacistům?),
• ti, kdo chtějí žít, proti sebevrahům.

Není asi těžké pochopit, že běžné obchodnické fígle ani běžné diplomatické postupy tady nezabírají.

Staňte se předplatitelem Plné verze Hamplova druhého pohledu! Kromě dobrého pocitu, že pomáháte vznikat zajímavým textům, získáte také texty navíc a každé ráno zasílání do mailu. Objednat můžete zde.