Druhý pohled

Druhý pohled z 19.5.: Peheho skansen

Po sérii výkladů o vztahu mezi politickou mocí a finanční mocí se podívejme, jak to vidí druhá strana. Třeba Jiří Pehe: „Snaha o potlačení liberálního progresivismu je marná. Konzervativní kontrarevoluce totiž nemůže cílit na nic jiného než na příznaky. Sama podstata globálního světa je neporazitelná. Lidé jako Trump proto jen napáchají škody. A prohrají.“

Těm, kdo hodně koukají na filmy, to připomene závěrečnou scénu z Nespoutaného Djanga, kdy správce otrokářské farmy (Samuel Jackson) vysvětluje rebelovi (Jammie Fox), že může zabít jednoho člověka nebo i více lidí, ale nikdy nemůže zničit otrokářskou usedlost se všemi budovami a zařízením, ale i dějinami a duchem. A hle, stačí k tomu pár  balíků výbušniny.

Přesně to momentálně dělá Donald Trump.

A kdysi v Rusku to provedl Vladimír Putin. A v Maďarsku Viktor Orbán. A další lidé třeba na Islandu.  Každý ten režim je úplně jiný, ale všechny spojuje to, že nějaký místní vladař si podmanil bankéře a spekulanty, případně je vyhnal ze své země. Vyhazování do povětří je nešťastné z toho důvodu, že se zničí věci, které mohl budoucí režim používat, ale možná není vyhnutí.

Nicméně Peheho argumentace stojí za povšimnutí. Kromě osobního zoufalství je založena na přesvědčení, že jakmile se někde bankéři zmocní vlády, jakmile jsou zavedeny příslušné technologie a schváleny zákony nebo výnosy, je to absolutně nevratné. Konec dějin. Tak to říkají odborníci, jejichž odbornost spočívá v neustálém upozorňování, že případné změny by nebyly v souladu s pravidly dosavadního světa. Samozřejmě, že nebyly! No a co!

Konec dějin je to tak dlouho, dokud političtí vůdcové věří, že to je konec dějin (nebo dokud si nechají platit za to, že tomu věří). A taky tak dlouho, dokud berou boj proti globalizaci jako návrat do minulosti. Kdepak, to globalizace a vláda finančníků je věcí minulosti – ekonomicky, technologicky i morálně. Budoucnost patří dalším vlnám průmyslové revoluce, dalšímu růstu středních tříd a novým národním státům či novým regionálním impériím. Když do téhle budoucnosti nevstoupí Evropané, vstoupí do ni jiní.

Nicméně Pehe má pravdu v tom, že obchodníci s konzervativními kontrarevolucemi cílí na příznaky. Sejdou se, slavnostně vyhlásí, že existují dvě pohlaví, sál bouří nadšením… a nezmění se vůbec nic. Jestli ono to nebude chtít místo marketingových expertů skutečné revolucionáře.