Druhý pohled z 20.5.: O omezení politické moci

Poslední ze série poznámek o vztahu mezi politickou a finanční mocí.

Evropské politické myšlení od 18. století je zabývá především tím, jak omezit politickou moc. Řešením mají být „systémy brzd a rovnováh“ včetně oddělení různých typů politické moci (výkonná, zákonodárná, soudní).

Více méně ignorována ale zůstává otázka případného omezení moci velkých peněz a později vlivu médií.

Nástupu tyranií to stejně nezabránilo, včetně onoho nejslavnějšího případu, kdy německý velkokapitál ve strachu před komunisty zafinancoval nástup jakéhosi Adolfa Hitlera, který se později vymknul kontrole. Ale vedlo to k postupnému přebírání moci bankéři.

Všimněte si, že nejúspěšnější období byla tehdy, když západní vládcové (Franklin Delano Roosevelt, Charles de Gaulle a někteří další) ignorovali ústavní omezení a vládli spíše monarchickým stylem.

Vlastně jen část socialistů upozorňovala na nebezpečí jiné než politické moci, ale byli zoufale osamoceni.

Po vývoji posledních desetiletí je ale jasné, že dosavadní teorie demokracie je vadná. Potřebujeme mechanismy, které omezují všechny druhy moci. Nejen politickou.