Druhý pohled z 31.10.: Rusko vyhrává? Rusko prohrává?
I ukrajinská strana už oficiálně přiznává, že pád Pokrovska je otázkou dnů. Stejně jako na jiných místech, ukrajinští velitelé (většinou etničtí Rusové) a jejich anglosaští poradci obětovali tisíce a tisíce ukrajinských životů pro pár měsíců držení města. Od první minuty bitvy o Pokrovsk věděli, že nemohou vyhrát nic víc než pár měsíců držení místa, které už nemá žádný význam. Když byla ve stejné válce obdobná situace na druhé straně, ruské velení sporné místo vyklidilo, aby šetřilo životy svých lidí a opevnilo se na bránitelné linii. To je tak, když jedna strana se snaží vyhrát na bojišti a druhá se snaží vygenerovat úžasné novinové články. Obě nakonec dostanou, co chtějí. A co chtějí, možná dostanou i čerstvě vyznamenaní umělci, až natočí film o hrdinství ukrajinských obránců. Hlavní roli může hrát třeba Aňa Geislerová. Snad jim to motoristický ministr nepřekazí. Vidíte, kdyby šetřili životy ukrajinských vojáků, tak by to neměli.
Což by mohlo svádět k tvrzení, které možná zaznělo i v mých článcích. Že ruská strana vyhrává nebo už vyhrála. Tentokrát ale musím opravit. Ono je to mnohem komplikovanější. Ano, ruská armáda předvedla, že je schopná porazit vše, co NATO dokáže postavit. Ano, Rusové vyhrávají bitvu za bitvou a získávají další území. Jenže to přece nebylo cílem války. Rusko nezahájilo válku kvůli dobytí pár měst či okresů nebo kvůli demonstraci síly. Jestli ještě vzpomínáte na to, co zaznělo v letech 2021 a 2022, tak na prvním místě byla obava, že Rusko může být napadeno z ukrajinského území a že by se jen těžko dokázalo bránit. Což se potvrzuje. Američani, Britové, Němci nebo kdokoliv jiný může střílet na cokoliv Rusku. Vzhledem k velikosti území je jeho celé pokrytí protivzdušnou obranou nemyslitelné (jak vidíme v současné době, kdy Rusové dokážou ochránit vojenské objekty, ale neumí chránit i celý průmysl a produktovody). A není možná ani odveta. Nemusí být hned jasné, kdo vlastně střílel, navíc je útočící země daleko a ukrajinské škody nikoho nebolí.
A přesně to se děje. V Rusku to nepochybně posiluje přesvědčení, že zahájení války bylo nutné. Nicméně ono to s koncem války nemusí skončit. I kdyby příští ukrajinská vláda chtěla, bude schopná zamezit takovému využívání vlastního území?
Navíc je pořád ještě někde v pozadí možnost, že by tak mohla být zlikvidována možnost ruského odvetného úderu, což by zemi učinila zcela bezbrannou vůči případnému jadernému útoku.
Z toho pohledu se Rusko neblíží dosažení svého cíle, a nepřiblíží je k němu ani dobytí dalších měst nebo okresů.
Takové ukončení války, které by nebylo jen předehrou k další válce, může být obtížnější, než zdá. Minimálně do té doby, než válka začne bolet i Američany nebo aspoň některé velmi vlivné skupiny v USA.