Druhý pohled z 5.1.: O chybách a podvodech ve vědě
Martin Konvička v rozhovoru pro parlamentky:
„Právě letos se opakovaně stávalo, že ty nejprestižnější západní vědecké časopisy, jako byl přírodovědný Nature nebo medicínský Lancet, musely stahovat články. A stažení článku, to znamená, že v něm byly tak zásadní chyby, že se to nedá zhojit opravou. Samozřejmě že omyl se může přihodit i poctivému vědci, ale tyto nejprestižnější časopisy se v podstatě od počátků osvícenství v osmnáctém století vyznačovaly tím, že se jim tyto věci nedějí a stavěly na tom své renomé. A teď se jim to stává opakovaně, několikrát do roka.
Důvod je zřejmý, ale mluvit se o něm moc nemůže. Je to proto, že tyto časopisy najely na nepokrytou woke agendu a řeší se, jaký je mezi vydanými články podíl příspěvků od žen nebo minorit. Než se svět zbláznil, hodnotila se pouze úroveň příspěvku a neřešilo se, kdo je autor. Prostě přišel článek, podepsaný Lee Jones, a nikdo neřešil, kdo je Lee Jones, jestli muž, žena nebo jiný gender a jakou má rasu.“
Ono to není jenom kvótami na menšiny. Letos byl třeba stažen článek jedné psycholožky, kterou pokládám za geniální a které se prostě stalo, že se dopustila chyby v experimentu a ta chyba zůstala nepovšimnuta během recenzního řízení. Nicméně ukazuje to dvě věci.
Za prvé. Zásadní chyby nebo podvody se dějí velmi často.
Za druhé. Pořád ještě je v chodu systém pro jejich odhalování. A zdá se, že ten systém je účinnější než dříve. Alespoň v některých případech byly v posledním roce staženy články, které by před pár lety prošly. Umělá inteligence umožňuje neuvěřitelně důkladnou kontrolu, a to i starých textů.
Pokud tedy počet stažených článků poklesne, nebudeme vědět, jestli ubylo podvodů nebo jestli se zhroutil systém jejich odhalování.
Zkrátka, ta situace je obtížná. Nicméně faktem zůstává, že přes všechny chyby a výhody je ten příšerný byrokratický systém vědeckých publikací je organizovaná věda jedinou oblastí život, kde je snaha rozlišovat pravdivé od nepravdivého. Všude jindy jsou tvrzení posuzována podle toho, jaké vyvolávají emoce, případně jestli odpovídají dogmatům té které bubliny.