Druhý pohled z 5.8.: O přiměřeném počtu úředníků
Nikdo není rád, když expandují byrokratické aparáty a když jsou lidé placeni za vytváření výkazů a přeposílání e-mailů, místo, aby dělali něco užitečného. Jenže v reálném životě je to často složitější.
Třeba americký systém Medicaid. V podstatě to je státní zdravotní pojišťovna, která platí zdravotní péči chudým lidem, dětem a těhotným ženám. Přesná podoba (zejména, co se bude hradit a co už ne) je dána rozhodnutím každého státu unie. Medicaid v Kalifornii je tedy jiný než medicaid na Floridě.
Medicaid je pod tlakem na snižování počtu úředníků. Pochopitelně! Platit se má lékařům a ne úředníkům, kteří kontrolují kolonky ve formulářích. Jenže i tahle síla má svou temnou stranu. Jak nedávno upozornil ekonom Greg Mankiw, Medicaid nevyšetřuje podvody. Je spousta případů, kdy zdravotnické zařízení pošle do Medicaid fakturu za drahou léčbu, která vůbec neproběhla. Korporátní zdravotní pojišťovna by vás za to stáhla z kůže (tam často nezaplatí ani nutnou léčbu, která opravdu proběhla), ale v Medicaid se to neřeší. Nemají kapacitu se tím zabývat. Nutným a logickým důsledkem té situace je zvyšující se počet podvodů a Medicaid nemá jinou možnost než omezovat péči. Někdy je to rozumné (třeba nové nařízení, aby se péče platila jenom těch chudým, kteří pracují, hledají si práci nebo se rekvalifikují), ale jindy to znamená, že klienti umírají bez potřebné péče.
Nevyplatilo by se zaplatit pár inspektorů? Nevrátily by se ty peníze? Nechci se zaplétat do problémů konkrétní organizace. Ukazuje to ale, že samotný počet úředníků je špatné měřítko. Je zapotřebí zahrnout i to, kolik ti úředníci udělají užitečné práce. Dobrá otázka zní: Jak by se změnil svět, kdyby tu ti lidé neseděli? Komu by výstupy jejich práce chyběly? Kolik lidí by kupříkladu mělo zničené zdraví, kdyby byl zrušen Státní ústav pro kontrolu léčiv? Kolik lidí by mělo zničené zdraví, kdyby byl počet jeho zaměstnanců snížen na polovinu? Jak by zhoršila situace českých podniků, kdyby zmizelo celé ministerstvo zahraničí?
