Druhý pohled z 6.7.: O postupném úpadku civilizace

Zvykli jsme si na to, že energie jsou tak drahé, že významná část obyvatelstva si v zimě nemůže zatopit. Zvykli jsme si na to, že dětská antibiotika a některé další léky nejsou běžně dostupné. Teď si začínáme zvykat, že plynulá dodávka elektřiny není samozřejmostí. A postupně si budeme zvykat na další a další příznaky úpadku.

Nepřidávám do toho seznamu dostupnost bydlení, protože to je vnímáno jako problém a existují síly, které s tím chtějí něco dělat. Ale s několikahodinovým výpadkem elektřiny se veřejnost i vládnoucí elita smířily překvapivě snadno. A nikdo neslibuje, že se to nebude opakovat. Nikdo nevolá po rázné akci. V novinách vyšlo pár článků o tom, jak v takových situacích chránit chlazené potraviny, a to je celé. Prostě to začalo patřit k našemu životu.

Není to jen otázka vařené žáby, protože drtivá většina obyvatel si ten trend uvědomuje. Nikdo ho ale nedokáže zastavit. Každý rok jsme o něco chudší než rok předtím. Každý rok jsme o něco méně svobodní než rok předtím. Každý rok jsme o něco méně vzdělaní. Každý rok máme o něco horší vztahy (statisticky). Každý rok je víc psychických problémů.

Kriticky smýšlejícím lidem naskočí otázka, jestli to není jen dojem. Jestli jsem nevybral ukazatele vyznačující úpadek a nevynechal jiné ukazatele vyznačující růst. Třeba výpočetní kapacita, jakou máme k dispozici. Ta roste. Nebo objem vědomostí, které mají experti v některých speciálních disciplínách. Jenže tohle by se mělo promítat do každodenních životů. Jestli ne, je někde problém.

Ten úpadek není rovnoměrný. Za každé vlády je tomu trochu jinak. Přicházejí katastrofy, pak se poměry trochu zlepšují (ale nevrátí se na předkatastrofickou úroveň), pak další katastrofa… Obecně se dá říct, že za Babišových vlád je situace celkem stabilní, jenže na otočení civilizačního trendu k obnově to nestačí. A obávám se, že potřebnou změnu nedokáže přinést ani „alternativa“, která jako řešení civilizační krize nabízí zákaz očkování, antisemitismus či případně vzývání vesmírných bytostí.

Nejhorší na tom, že tím jsme zasaženi všichni. Ani já nedokážu myslet stejně dobře jako vzdělanci předcházejících generací. Otočení trendu je možné a je dokonce pravděpodobné, ale bude nesmírně namáhavé. A do té doby musíme počítat s tím, že po spolehlivých dodávkách energie budeme přicházet o další a další jistoty, které k civilizovanému životu patřily.

Předplatitelé Plné verze Hamplova druhého pohledu získávají tyto glosy každé ráno do mailu,  a navíc mají přístup k dalším textům. Obstarat si ji můžete zde.