Druhý pohled z 8.11.: Marné spory o vstupenky

Je tomu už více než dva a půl roku, co americký ústavní soud (The Supreme Court) zakázal vysokým školám přihlížet při přijímání k rase (to byly ty různé kvóty pro černochy apod.). Nicméně v Demokratické straně dosud nemají jasno, jak reagovat.

• Ti nejrozumnější jsou velmi rádi, protože přijímání podle rasy nenáviděla drtivá většina voličů a Demokraté nebyli schopni se toho zbavit. Tu práci za ně udělali soudci.
• Radikální část přísahá na odhodlání zvrátit „rasistické rozhodnutí“ a znovu začít přihlížet k tomu, jestli je někdo černoch nebo indián.
• Umírnění by chtěli nahradit zvýhodňování podle rasy zvýhodňováním podle sociálního původu. Část míst by měla být vyhrazena pro talentované děti z hodně chudých rodin. Jestli vám to připomíná zvýhodňování dělnického původu, vidíte to realisticky. Jenže v USA je to přístup populární napříč politickým spektrem.

Nicméně pohled z Evropy je celkově skeptičtější, a všímá si, že celý ten spor ohledně zvýhodňování a nezvýhodňování zakrývá podstatnější problém. A sice vyčlenění privilegované menšiny a naopak příšerné zacházení s obyčejnými pracujícími. Všechny ty rasové, sociální a jiné kvóty jsou o tom, že smetánka se blahosklonně rozhodne, že mezi sebe vezme pár příslušníků chudiny, a pak vede spory, podle jakého klíče je vybrat. Jenže ve skutečnosti neexistuje uspokojivé pravidlo! Jádro problému je v tom, že s těmi dole se zachází tak špatně, že to vytváří příliš silnou motivaci utéct před vlastní třídní příslušností za každou cenu.

Cesta k lepšímu světu nevede přes vyrovnanější šance na přijetí na dobrou univerzitu. Cesta k lepšímu světu vede přes opatření, která umožní i těm dole vést pohodový šťastný život. Přes opatření, která ztíží vznik třídních bariér. Jenže tímhle směrem aktivisté nehledí a nikdy nehledět nebudou. Jak by mohli, když na prvním místě hájí vlastní privilegia nebo privilegia třídy, do které se chtějí vyšplhat.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.