Druhý pohled z 9.2.: Nemocnice a úpadek

Všimli jste si, v kolika okresních nemocnicích omezili dobu, kdy zvedají telefony? Respektive telefon vám vezmou na ústředně, ale tam vás nedokážou přepojit do odborných oddělení. Prostě už tam není, kdo by se tomu mohl věnovat. A čekací doby se neustále prodlužují. Chybí peníze a chybí personál.

Běžná průvodní situace chudnutí. Když je země chudší a když je možné vydávat na zdravotnictví méně prostředků, tak to neznamená jenom to, že se uskromníme ani „jenom“ to, že na některé léčby prostě nebudou peníze, ale znamená to taky, že se zkrátila vzdálenost mezi běžným stavem a kolapsem.

Chudé společnosti mohou nedostatek peněz do určité míry nahradit. Když třeba není možné rozumně zaplatit zdravotní sestry, je možné to doplnit úctou a prestiží, která někdy znamená „jen“ vlídnější zacházení, jindy různé drobné výhody a přednosti. V medicíně jako odvětví to vždycky hrálo poměrně významnou roli, jenže v posledních letech to rozbíjejí šarlatáni, co šíří zprávy o tom, že celá medicína je jeden obrovský podvod (a kupte si náš přírodní preparát za 980 korun, který vás zaručeně vyléčí, případně to můžete zapít savem a poslat nám tři stovky na šíření jediné skutečně pravdivé pravdy).

Tak jako v mnoha jiných oblastech, i tady je zřejmé, že tentýž civilizační úpadek se projevuje na obou stranách politického spektra.