Druhý pohled z 9.4.: O růstu do budoucnosti

„Škola má být hodnocena podle toho, jakou chuť k dalšímu učení v žácích vyvolá,“ napsal už před lety americký psycholog Mihaly Csikszentmihalyi (to jméno jsem si nevymyslel, takový člověk opravdu existuje).

Není to jen efektní fráze. Rozdíl je především v dlouhodobosti. Rok po promoci budou nejlepší studenti té školy, kde se nejvíc naučí. Dvacet let po promoci budou nejlepší absolventi té školy, kteří se naučili milovat svůj obor a dostali chuť k dalšímu studiu.

Nebudu připomínat, že právě o tohle se snažíme na Jungmannově národní akademii, ale myslím, že stejné měřítko by mělo být kladeno i na každý vlastenecký spolek. Pokud opravdu jde o národní budoucnost, pak ta přece neskončí příštími volbami. A potom je vždy mnohem důležitější nastartovat dlouhodobou snahu, práci, zlepšování a vzdělávání než jednorázové dramatické gesto. Láska k národu musí také obsahovat chuť k vlastnímu osobnímu růstu.

O kolika skupinách víte, že by se něčím podobným zabývaly?