Druhý pohled z 9.9.: O jednom civilizačním rozcestí

Nedávno jsem tu informoval o náznacích, že íránský režim opouští striktní náboženská stanoviska a posouvá se nacionalistickým směrem. Bylo by to senzační pro lidi v té zemi a nakonec i pro stabilitu regionu. Íránští nacionalisté by neměli žádný silný důvod k dalším útokům proti Izraeli, ať už přímým nebo prostřednictvím různých polovojenských organizací.

Od té doby se ale na íránské scénu vrátil další hráč. Azylový šach (tedy něco jako stínový premiér) Réza Pahlaví představil kompletní program přestavby Íránu na moderní sekulární stát. Včetně relativně detailního popisu, jak by se změnilo školství, jak hospodářství, jak justice apod. Muselo to dát obrovskou práci, třeba žádná opoziční strana v ČR nemá tak propracovaný program.

Prý to vzbudilo pozornost, ale pravda je taková, že neexistuje žádný způsob jak měřit reakci íránské veřejnosti. Nicméně dá se tušit, že i kdyby návrh vzbudil nadšení mezi městskými vzdělanci, masy obyčejných lidí (hlavně na venkově) budou podporovat stabilitu, na jakou jsou zvyklí. Navíc za Pahlavím není žádná síla – ani partyzánské hnutí ani armádní důstojníci ani nikdo jiný významný.

Je nicméně kulturně a sociologicky zajímavé, že ke stejné zemi ve stejném čase existují dvě směřování – islámsky fundamentalistické i moderně sekulární. A že o směru země může rozhodnout hloupá náhoda. Kdyby v roce 1979 nebyl americkým prezidentem James Carter, který chápal revoluci ajatolláhů jako demokratické povstání proti diktatuře, mohla se celá perská civilizace vyvíjet úplně jiným směrem.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.