Druhý pohled ze 14.10.: Slované a rasismus

Proč je rasismus nečeský a neslovanský? Protože jsme ho tu nikdy v dějinách neměli. Že někdo nadává na cikány, že kradou a nechtějí pracovat (ať už oprávněně nebo ne), to ještě není rasismus. To mohou stejně dobře nadávat na kohokoliv jiného, kvůli čemukoliv.. Skutečný rasismus obsahuje paniku, že čistá rasa bude znečištěna nečistou krví. O to jde. Nejde o to, jestli někdo krade.

Takový rasismus vznikl v britském impériu a v anglosaském světě je doma. Různé politické proudy se liší jen hodnocením, která rasa je ta hodná a která zlá. Takže máme rasismus Ku-Klux-Klanu a na druhé straně progresivistický protibělošský rasismus Kamaly Harrisové. Spor nekonečný a ze své podstaty nesmiřitelný. Neodstranitelný žádným kompromisem.

Jsou ale jiná východiska. Třeba v konkurenčním ruském impériu je člověk prostě příslušníkem všeruského světa. Nikoho tam historicky nenapadlo zkoumat, kdo má víc a kdo méně šikmé oči nebo kdo má jak moc tmavou barvu pleti. Rasy tam neexistují. Jiným antirasovým státem je dnešní Izrael. Žid z Běloruska jako Žid z Eritreje. Dělit občany do rasových skupiny je z principu nemožné.

To býval historicky přístup i středoevropských slovanských národů. Víte snad z našich dějin, že by někdo řešil čistotu krve?

Ty dva pohledy na svět se nedokážou navzájem pochopit. Prostě jedni rozlišují a druzí nerozlišují. Ale nesporně je tomu tak, že kdyby se Američanů a dalším podařilo zapomenout slovo „rasa“, žilo by se jim mnohem lépe. A pokud my naopak přijmeme americké rasové vidění, přiděláme si spoustu zbytečných problémů.