Druhý pohled ze 17.8.: O nepopulistické ekonomii

Populistická ekonomie je prý taková, která chce lidem pomáhat, zlepšit jejich postavení, zlepšit služby, které jim stát poskytuje atd. Jenže na to utratí víc peněz, než si státní pokladna může dovolit, následují hospodářské problémy, ty vedou až ke všeobecnému zhroucení a všichni, včetně těch chudých, jsou na tom nakonec úplně nejhůř.

Nechci teď řešit, jestli takový populisticky ekonomický přístup opravdu někde existuje či existoval nebo jestli je to jenom strašák vymyšlený neoliberálními ideology.

Zajímavější je, kdo je soupeřem té populistické ekonomie.

Logicky by proti tomu mělo stát takové myšlení, které chce rovněž poskytnout lidem to nejlepší, ale uvědomuje si, že ty peníze prostě nemá. Takoví ne-populisté by chtěli dobré zdravotnictví a školství, štědrý sociální systém, jenže taky dobře vyzbrojenou armádu, dálnice v perfektním stavu a nízký státní dluh (nebo ideálně žádný). To by celkově nebyla špatná pozice, protože by vedla k podpoře růstu. Když chceme hodně utrácet, musíme přemýšlet, jak hodně vyděláme.

Problém je v tom, že takové stanovisko neexistuje. Neexistuje v myšlení skutečných politických stran a neexistuje v mainstreamové politické filosofii. Je to například březinovská pozice, jenže betonový král zatím produkuje zajímavé rozhovory, a nestojí za ním žádná politická síla.

Co tedy stojí proti populistické ekonomii? Proti populistické ekonomii stojí přesvědčení, že je správné a důležité, aby se chudším dvou třetinám společnosti dařilo špatně. Když pořádně čtete ideology blízké současné vládě nebo mluvíte s tvrdým jádrem příznivců pětikoalice, oni nepopírají, že životní úroveň klesá a bude klesat. Oni se ale domnívají, že je to skvělé.

Pokud by se všichni měli dobře, pokud by si mohli doma zatopit, koupat se v teplé vodě, jezdit autem, pokud by jim dostávalo slušné zdravotní péče a ještě mohli třeba jet na dovolenou, pak by to znamenalo, že země dává příliš málo peněz na zbrojení. Nebo by to znamenalo, že emisní povolenky jsou nestydatě levné. Nebo by z toho vyplývalo jiné bezpráví, které je třeba odstranit. Bída není v jejich očích poruchou, bída je cílem.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.