Druhý pohled ze 4.7.: Represivně s hrdostí
Člověk otevře běžný mainstreamový tisk, přečte si o tom, co dělá policie a na prvním místě je jmenováno potlačování politické opozice. Nevím, jak velkou energii tomu policisté opravdu věnují a co si o tom myslí. Ukazuje to ale, jak vnímají české politické zřízení příslušníci vládnoucí skupiny a jaký obraz se snaží vytvořit. Cílem už není vytvářet dojem, že jsou české země svobodným prostorem, kde každý může svobodně žít a svobodně mluvit. Cílem je vytvářet dojem, že v českých zemích je člověk pod dozorem a represe všudypřítomná.
Možná by se mohla objevit jedovatá otázka, v čem tedy spočívá svoboda, která tohle zřízení tak odlišuje od „diktatur“ a která je jediným ospravedlněním válek a dalšího nepřátelského jednání vůči těmto diktaturám. Ale není zapotřebí na tu otázku odpovídat. Lepší je tazatele zavřít, až zčerná.
Je to divné? Ano i ne. Svoboda je dítětem rovnosti a solidarity. Přestává-li být rovnost ideálem a přestává-li fungovat solidarita mezi příslušníky různých názorových bublin, pochopitelně mizí prostor pro ideál svobody. Je přirozeně a logicky nahrazován ideálem loajality ke skupině.
I zde se vracíme do středověku.
Na lidi musí být přísnost
Určitý typ konzervatismu vychází z představy, že člověk je bytost od základu zlá a zkažená. Proto musí být neustále trestán a musí neustále žít ve strachu, aby jednal aspoň přijatelně. Tenhle postoj zastává i řada dobrých lidí. Hodně silné je to třeba u podnikatelů 90. let, což jsou vesměs poctiví pracovití lidé, ale tohle je v nich zažrané (podobně jako mystická iracionální víra ve volný trh). Veškeré lidské a společenské problémy podle nich vyplývají z toho, že všichni ostatní nežijí v neustálém strachu. Starý Občanský institut o tom dokonce dělal celé programy, kde vysvětloval, že každá dobrá politika musí vycházet z předkladu, že lidé jsou zlé bytosti.
Nechci otevírat hlubiny filosofických diskuzí, nicméně jakmile někdo tenhle pohled přijme, vede ho to ke snaze přeměnit společnost v jednu obrovskou věznici. Pak už je vlastně jedno, jestli je tou základní represivní silou totalitní stát nebo tržní síly. Prostě se lidem nesmí dařit dobře. Nesmějí se cítit bezpečně.
