Druhý pohled ze 7.2.: Babiš a neoliberálové

Ilona Švihlíková nahrála videokomentář ke svému jmenování a posléze nejmenování poradkyní předsedy vlády. Správně a logicky se podivuje nad tím, proč bylo věnováno tolik pozornosti funkci, v níž by neměla naprosto žádné pravomoci. Prostě by byla jedním z několika desítek lidí, kteří se při občasných debatách s premiérem či ministry mohou k něčemu vyjádřit. Rozhodně tedy nehrozilo, že by prosadila něco, s čím by druhá strana nesouhlasila.

Sama docentka Švihlíková odhadla (dle mého soudu naprosto správně), že některým lidem je prostě pocitově nepříjemné poslouchat, co říká. Narušila by bezpečný prostor, ve kterém se nesmí říkat, že hospodářský růst bez růstu výroby je podvod. Ve kterém se nesmí říkat, že vláda musí být aktivní. Ve kterém se nesmí říkat, že ve skutečném životě jsou hospodářská, politická a vojenská síla úzce propojeny. Ve kterém se říká, že lidem v koloniích nepomůže více pracovat za méně peněz, protože budou stejně chudí, pokud zároveň nedojde k politickým změnám. A tak dále. Docentka Švihlíková to samozřejmě bude říkat dál, ale nebude to říkat s autoritou jedné z poradkyň premiéra.

Kromě toho pravděpodobně hrála roli davovost. Liberální oligarchie se chová jako dav. Rozběhne se s cílem kohosi lynčovat a nikdo v tom davu vlastně neví proč.

Nicméně si přesto člověk musí klást otázku, proč byla vyřazena ze seznamu poradců tak rychle a hladce. To není otázka liberálních nátlakových skupin, to je otázka dění uvnitř vládního tábora. A když už byla vyřazena, proč není alespoň například poradkyní předsedy parlamentu? Obávám se, že to ukazuje na hlubší problém. A sice ten, že ANO je do značné míry vnitřně rozdělené a SPD se po změnách posledních dvou let stalo ekonomicky neoliberální stranou. Všechny jejich ekonomické autority jsou neoliberální (Šichtařová, Mach, Ševčík) a je pro ně absolutně nemyslitelné, že by národní vláda mohla vstupovat do národního hospodářství tak aktivně, jak je to běžné v Maďarsku a jak se o to nesměle snaží v USA. Univerzálním receptem na cokoliv je, aby národní vláda vyklidila pole nadnárodním korporacím. Pro Motoristy je to úplně základní dogma, na němž jejich strana stojí. Jak by do toho zapadla Ilona Švihlíková?

Je obtížné prosadit nějakou zásadní reformu, pokud jsou proti té reformě politická opozice (včetně velkých médií), nadnárodní firmy, Evropská komise i vlastní poradci.