Druhý pohled ze 7.3.: Sovětská mládež a jazz

Jednotlivé události na bojišti nebo dokonce jednotlivé lokální války by neměly zastírat dlouhodobé globální trendy. Čína získala totální převahu v průmyslové kapacitě, poté technologický náskok a teď přichází na řadu kultura. Právě ta byla v uplynulém století jednou z obrovských zbraní Ameriky. Sovětská, východoevropská, indická či jakákoliv jiná mládež obdivovala americký životní styl, americkou hudbu, americké filmy…

A dnes přibývá dokladů, že americká mládež obdivuje čínskou kulturu a čínský životní styl. „V zásadě jde o to, že Američané přebírají běžné čínské způsoby chování a životní návyky – například dřepění na veřejnosti, pití horké vody nebo nošení pantoflí v bytech (americký komentátor nic netuší o České republice) – a dělají to někdy ironicky, jindy docela vážně. Často se přitom objevuje věta: ‚Potkali jste mě ve velmi čínském období mého života.‘“ Tak to popisuje River Page na The Free Press. A Time otevřeně píše, že to souvisí s tím, že Američané hledají alternativní model vůči tomu, v čem žijí. V Newsweeku se zase dočtete, že obdiv k čínskému životnímu stylu je výrazem deziluze z amerických poměrů.

Ve skutečnosti by mladí Američané nebyli schopni čínského pracovního a intelektuálního nasazení ani čínské výkonnosti. Ale mohou ji obdivovat.  A co je zajímavé, imbecilní vyprávěnky o čínském digitálním koncentráku (ve starší verzi tam žily mořské panny a bájné příšery) dělají na mladé Američany dojem stejně nepatrný, jaký dělaly na východoevropany 70. let vyprávěnky o děsivé bídě západoněmeckých pracujících.

Připomínám starší citát Curtise Yarvina: Amerika čeká na svého Gorbačova.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.