Z rozhlasové debaty o zrušení prezidentské funkce

Protože v poslední době znovu vzbudila pozornost nápad Tomáše Klvani na zrušení prezidentské funkce, připomínám diskuzi, kterou jsem s ním na toto téma absolvoval v Českém rozhlase. V následujícím textu shrnuji hlavní myšlenky, které jsem tehdy vyslovil. Pokud chcete slyšet celý rozhovor, můžete si to poslechnout zde.

Připomenu jen, že volba prezidenta je jediný nebo téměř jediný způsob, jak mohou občané téhle země zasáhnout do toho, jakým způsobem je řízena a jak se v ní vládne. Takže pokud jim sebereme i tohle, co mají dělat? To mají přijet do Prahy a zapalovat domy? Já se bojím, že si zahráváme s něčím, co může mít demokratické následky a že není dobré jen tak odstraňovat demokratické instituce.

Volba prezidenta je jediný nebo téměř jediný způsob, jak mohou občané téhle země zasáhnout do toho, jakým způsobem je řízena a jak se v ní vládne.

Tím mám na mysli to, že Česká republika je parlamentní demokracie. Všichni víme, že to je zastupitelská demokracie, ale taky všichni víme, že to zastupitelsky nefunguje. Najděte jednoho jediného poslance, který se cítí, že opravdu zastupuje nějaké konkrétní lidi. A najděte jednoho jediného člověka, který má pocit, že ho zastupuje jeho poslanec. Zkrátka, i když probíhají pravidelné volby, vidíme, že to nefunguje. Je to vidět i na tom, jak vypadá důvěra v parlament, jak se snižují volební účasti apod. Není to správně nastaveno, přestalo to fungovat a proto je volba prezident něčím, co má lidem co říct.

Neříkám tím, že Miloš Zeman zastupuje zrovna mě, ale říkám, že zastupuje většinu obyvatel téhle země. Rozhodně.

Je dobré vidět, že česká společnost je hluboce rozdělena. Že ten příkop je hluboký a v zásadě nesmiřitelný. Takže ano, jsou lidé, pro které je Miloš Zeman úžasná autorita.  A jsou lidé, pro které je Miloš Zeman naprosto nepřijatelný. Totéž platilo o Václavu Klausovi. A myslím, že v zásadě totéž platilo na konci volebního období Václava Havla – neplatilo to na jeho začátku, protože tehdy ještě společenské rozdělení nebylo tak hluboké.  Takže asi o nikom nemůžeme říct, že by byl autorita obecně. Spíš jde o to, že každý prezident je autoritou pro jednu nebo druhou část společnosti.

Kdybych měl určit nejlepší prezidenty v dějinách, pak číslo jedna jednoznačně Václav Klaus, číslo dvě Masaryk.

Prezident do značné míry zdvojuje něco, co dělá vláda. A myslím, že právě tohle je velice významné. Protože když se podíváme, jak v téhle zemi postupuje vláda a jak postupuje prezident, vidíme, že ten pohled je opravdu rozdílný. A vidíme také, že v těch situacích je prezident tím, kdo zastupuje dolních 80 – 90%. Ať už se to týká zahraniční politiky nebo různých kulturních záležitostí nebo třeba rušení lesních školek, ke kterému se chystala vláda… v tom všem prezident dělá výborný korektiv vládě, která vůbec nekomunikuje s dolními 90% a ani se nesnaží předstírat, že hájí jejich zájmy.

…prezident dělá výborný korektiv vládě, která vůbec nekomunikuje s dolními 90% a ani se nesnaží předstírat, že hájí jejich zájmy.

Má mít český prezident noblesu? To si musí rozhodnout ti, kdo prezidenta volí. Musí si rozmyslet, co od prezidenta očekávají. Myslím, že ti, kdo volili prezidenta Zemana, ho nevolili proto, že by od něj čekali noblesní vystupování, ale volili ho proto, že čekali, že bude hájit jejich zájmy. A to se děje.

Souhlasím s tím, že by bylo dobré, kdyby současný prezident dostal svůj alkoholismus pod kontrolu, ale na druhou stranu, když se podíváme na jiné ústavní a vládní činitele – někteří z nich dělají za střízliva tolik škody, že bych snad měl chuť jim ze svého zaplatit tu láhev whisky, aby se každé ráno opili a nedělali vůbec nic. Bylo by to pro národ daleko lepší než současná situace.

Myslím, že tahle země je obrovsky rozdělena mezi politickou třídu a ostatní, ať už těm ostatním budeme říkat prostý lid nebo jakkoliv jinak. Do politické třídy nepočítám jen těch 20 lidí ve vládě, ale také několik set lidí v parlamentu, profesionální komentátory, profesionály v politických stranách a podobně. Tahle skupina politických profesionálů nějak myslí a ti lidé dole myslí nějak jinak. Nepodařilo se přinutit politickou skupinu, aby brala na těch dolních 80 či 90% aspoň základní ohledy. A když těm dole nedáte žádnou možnost jak prosadit svoje zájmy, tak to dříve či později skončí špatně. To je zahrávání si s ohněm.

Argumentu o tom, že česká společnost je nedospělá, když potřebuje „tatíčka prezidenta“ moc nerozumím. My když máme doma nějaký problém, nečekáme, že nám ho vyřeší Miloš Zeman ani jsme dříve nečekali, že nám ho vyřeší Václav Klaus.

někteří z nich dělají za střízliva tolik škody, že bych snad měl chuť jim ze svého zaplatit tu láhev whisky, aby se každé ráno opili a nedělali vůbec nic.

Myslím, že v současné době je prezident tak populární proto, že profesionální politici jako celek se totálně odcizili a máme tady prezidenta, který  – ať už skutečně nebo předstíraně – hájí zájmy těch dole. A je jediný, kdo na ně bere ohled.  Takový pocit jsem měl i u Václava Klause, neměl jsem ho u Václava Havla.  Myslím, že to bylo tím, že Havel se stal prezidentem v době, kdy země ještě nebyla rozdělena mezi politické elity a široké dolní vrstvy. Ale vedle toho hrálo roli i to, že Václav Havel svým noblesním charakterem a svou určitou aristokratičností vždycky patřil spíš k těm nahoře než k těm dole.

Jestli máme tendenci se před prezidentem hrbit? To nejlépe vidíme na tom, jakého zacházení se dostává Miloši Zemanovi. Rozhodně nemůžeme říct, že by se před ním Češi hrbili. Před prezidentem Klausem lidé měli tendenci se hrbit, protože je to takový typ osobnosti. Když vejde to místnosti, ta místnost je ho plná a někde na stropě začíná být napsáno „tady už není místo pro jiné ego“.

Kdyby byla prezidentská funkce zrušena v rámci této ústavy a tohoto vymezení pravomocí, byla by to katastrofa. Dokážu si představit, že by se prezidentská volba zrušila s tím, že Česká republika přestane být tak zoufale centralizovaná, že bude zaveden institut obecného referenda, že budou zavedeny i další nástroje přímé demokracie a že se přestanou z Prahy řešit věci, které by se měly řešit v regionech. Proč by se mělo třeba v Praze řešit, jestli se může kouřit v hospodách v Novém městě pod Smrkem? To nemá žádný důvod. Pokud by byla země takhle decentralizována, pak bychom možná dospěli k tomu, že nepotřebujeme ani žádného prezidenta, který by seděl v Praze na Hradě.

Proč by se mělo třeba v Praze řešit, jestli se může kouřit v hospodách v Novém městě pod Smrkem? To nemá žádný důvod.

Souhlasím s tím, že amnestie Václava Klause byla zpackaná. I kdyby měl pravdu v tom smyslu, že ta aféra byla mediálně uměle vytvořena, jako prezident měl počítat s tím, že mu nějací lidé jsou po kroku a že se budou snažit toho využít. Konec konců, od toho si platí poradce, aby ho před takovými věcmi varovali, aby to správně odkomunikovali a tady to bylo děsivě amatérsky zanedbáno. Jestli se má kvůli tomu rušit silný amnestie, v tom bych byl opatrný. Ale nedokážu na to mít silný názor.

Význam role prezidenta se skutečně umenšuje. Ale umenšuje se role všech volených představitelů. To je rozdíl mezi situací dnes a situací před desetiletími, že naprostá většina významných rozhodnutí je přijímána uvnitř byrokratických aparátů a my se ani nikdy nedozvíme jméno referenta, který do dokumentu napsal cosi, co prošlo schvalovacím řízením, aniž by to někdo četl. Minulý týden jsem viděl v televizi diskuzi, kde ministr Stropnický mluvil o novém branném zákonu. Bylo zjevné, že nezná ani celý text té předlohy. To je projev obecnějšího trendu. Řeší to odborníci schovaní v hloubi ministerstev, ať už v Praze nebo Bruselu nebo jinde a role volených politiků se umenšuje a umenšuje. To se samozřejmě týká i role prezidenta.

Jestli chceme, aby v téhle zemi už totálně a úplně vládli úředníci a ta malá skupina profesionálních politiků, co si stále mění funkce mezi sebou, potom umenšeme roli prezidenta.

Ohledně změn v pravomocích záleží především na tom, co je naším cílem. Jestli chceme, aby v téhle zemi už totálně a úplně vládli úředníci a ta malá skupina profesionálních politiků, co si stále mění funkce mezi sebou, potom umenšeme roli prezidenta. Budou to mít jednodušší, nikdo se jim do toho nebude plést, nikdo nebude říkat žádné špatné názory, nikdo nic nebude vetovat. Pokud chceme mít zemi s aspoň malými prvky demokratického vládnutí, pak je nápad na omezení prezidentských pravomocí bláznivý.  Myslím, že to souvisí s tím, že tato vláda nemá chuť vládnout demokraticky.