Vyvolají řecké volby dominový efekt?

Odpověď do ankety Institutu Václava Klause:

Volební vítězství řeckých komunistů je součástí stejného trendu jako radikální posilování podobné strany ve Španělsku, ale také jako úspěch UKIP, Národní Fronty, rakouských Svobodných, Pravých Švédů a dalších. Dokud se díváme tradiční optikou levice – pravice, nemusíme si takového trendu všimnout, přesto je to trend masivní.

Není žádný významný rozdíl mezi vzděláním, osobními postoji a zájmy funkcionáře komunistické a křesťansko-sociální strany. A naopak postupně vyrůstají nové strany a hnutí navázaná na novou nižší třídu. 

Dosavadní politické rozdělení, v němž na jedné straně stály různé typy socialismu a proti ní různé liberální či konzervativní proudy, souviselo se sociální strukturou, v níž byly dvěma rozhodujícími silami podnikatelé a zaměstnanci, později pak soukromý versus státní sektor. Jenže dnešní společenské rozdělení vypadá jinak. Na jedné straně příslušníci státně-byrokratických a korporátních elit a na ně navázaných neziskových organizací. Spojují je vysoké mentální schopnosti, dobré vzdělání, mezinárodní přístup a obrovská kreativita při vytváření inovativních způsobů dobývání renty. Proti nim stojí nová nižší třída – tedy běžní lidé, kteří se živí svou prací a nemají dostatečný osobní kapitál potřebný pro získání přístupu mezi elitu.

Mimochodem, z hlediska příslušníka nadnárodní byrokratické elity je skutečně optimální měnovou oblastí celý svět. A protože takový příslušník elity téměř nepřijde do kontaktu s lidmi jiných vrstev, může snadno nabýt dojmu, že neexistuje nikdo, pro koho by tomu bylo jinak.

Změna sociální struktury má dopad i na politickou scénu. Tradiční politické strany s profesionálními politiky a byrokratickými aparáty se najednou všechny ocitly na jediné straně. Není žádný významný rozdíl mezi vzděláním, osobními postoji a zájmy funkcionáře komunistické a křesťansko-sociální strany. A naopak postupně vyrůstají nové strany a hnutí navázaná na novou nižší třídu. Nejspíš zjistíme, že v řadě oblastí praktické politiky je mezi Syrizou a UKIP překvapivě malý rozdíl. Nevím, zda můžeme hovořit o dominovém efektu, ale zcela se nejedná o jednorázovou záležitost jedné evropské země.