Pokud má člověk tu smůlu, že se narodil s bílou barvou kůže, jeho mateřštinou je čeština…
ROZHOVOR Měli bychom skoncovat s evropským humanismem posledních desetiletí. Je mrtev. „Zemřel ve chvíli, kdy byl umožněn vznik islámských komunit v evropských městech,“ varuje sociolog Petr Hampl, který ostře kritizuje policii za nulovou reakci při napadení číšníka v Praze. Podle něj policie doufala, že se pachatelům podaří odletět do zahraničí, a státní zástupce nyní nejspíš čeká na uklidnění veřejného mínění, aby je mohl nechat v tichosti propustit s nějakým napomenutím. Tvrdí, že podobné útoky ničí pověst zcela bezpečné země a nikdo ze současné vlády ani opozice není schopen se něčím tak složitým zabývat.
Policie zadržela skupinu mužů podezřelých z víkendového brutálního útoku na číšníka v centru Prahy. Nechal jste se slyšet, že podobných událostí se v Praze odehrávají desítky, ne-li stovky, a politici ostudně nedělají to, co měli dělat už dávno. Čím to je a jak to vyřešit?
V posledních letech jsme se zděšením sledovali zprávy ze zemí bývalého Západu, kde policie podniká noční razie do domu důchodkyně, která sdílela protiimigrantský vtip na Facebooku a kde ta stejná policie odmítá zasahovat v případech únosů, znásilnění, pokusů o vraždy a podobně. A teď s ještě větším zděšením zjišťujeme, že přesně totéž se odehrává v českém prostředí. Už tu máme trestní stíhání důchodce, který rozeslal e-mail o tom, že Jiří Drahoš podporuje masivní islámskou imigraci, což je mimochodem pravda. Martin Konvička je už třetím rokem stíhán za to, že říká pravdu o podstatě islámu. A když do Prahy přijede islamistické komando a terorizuje místní obyvatele, policie je volně nechá řádit. A když už nezbude, než pachatele pokusu o vraždu zatknout, řeší se vlastně jenom jediné – jak je v tichosti propustit se symbolickými tresty, aniž to vyvolá hněv veřejnosti.
…policie podniká noční razie do domu důchodkyně, která sdílela protiimigrantský vtip na Facebooku.
Není to u nás výjimečná událost?
Rád bych se mýlil, ale obávám se, že nikoliv. Není to dlouho, co byl osvobozen afghánský imigrant, přestože se prokazatelně dopustil znásilnění sestry na Bulovce. Kdyby byl pachatelem Čech, bylo by to nemyslitelné. O něco později se jiný afghánský azylant pokusil podříznout muže, který se zastal obtěžované ženy v Brně. Ministerstvo vnitra tehdy dokonce lhalo, tvrdilo, že nejde o azylanta, pak se pravda stejně provalila. Co je ale ještě horší, že případ jde opět do ztracena. A je příliš mnoho náznaků, že jde jenom o špičku ledovce.
Útočníci, kteří zbili číšníka, měli nizozemské pasy…
Ti lidé mají nizozemské doklady. To ale přece nic nemění na tom, že jde o arabské muslimy. Pokud by si příští týden obstarali čínské pasy, stanou se tím z nich Číňané?
Jde o arabské muslimy. Pokud by si příští týden obstarali čínské pasy, stanou se tím z nich Číňané?
Proč pokládáte jednání policie a státního zastupitelství za zcela nedostatečné?
Představme si, kdyby se ten příběh odehrál obráceně. Sedm skinheadů se speciálním bojovým výcvikem by přišlo během klidného nedělního odpoledne do arabské restaurace, napadlo číšníka a zmlátilo jej takovým způsobem, že by musel být převezen na JIP s těžkým zraněním hlavy. Navíc by ti skinheadi kopali ležící oběť do hlavy, což se u nás zpravidla kvalifikuje jako pokus o vraždu. Co by se stalo? Na Václavské náměstí by byla svolána mnohatisícová demonstrace, média by o věci psala palcovými titulky na prvních stranách, Babiš by svolal mimořádné zasedání vlády, do akce by byly zapojeny stovky policistů a všech sedm účastníků spolčení by čekaly těžké testy. Navíc bychom mohli čekat vlnu represí vůči všem, kdo byli s těmi skinheady nějak ve spojení. Nepřeháním, takhle by se to opravdu odehrávalo.
A jaká je reakce, když muslimští zabijáci přepadnou českého číšníka? Vůbec žádná. Policie doufala, že se pachatelům podaří odletět do zahraničí. Když se to nepodařilo a byla nucena je zatknout, část z nich dostala symbolické tresty. Dva jsou dosud ve vazbě, ale státní zástupce už naznačil, že pro ně nebude příliš přísné tresty požadovat. Nejspíš čeká, až se uklidní veřejné mínění, aby je mohl nechat v tichosti propustit s nějakým napomenutím nebo něco na ten způsob. Ta asymetrie je děsivá. V podstatě to znamená, že pokud má člověk tu smůlu, že se narodil s bílou barvou kůže, jeho mateřštinou je čeština a patří k pracujícím třídám, nemůže od současného českého státu čekat ochranu. Justiční systém není neutrální, ale pracuje ve prospěch imigrantů proti domácím lidem. Tak jako ve většině zemí bývalého Západu. Navíc ten případ bude mít dopad na postavení České republiky v zahraničí.
Justiční systém není neutrální, ale pracuje ve prospěch imigrantů proti domácím lidem. Tak jako ve většině zemí bývalého Západu.
Jaký dopad?
Česká média se nás snaží přesvědčit, že naši pověst poškozují záležitosti kolem vlády, ale tomu nikdo nemůže věřit. Žádný turista ani obchodní partner nezmění své plány podle toho, jestli je ve vládě takzvaná extremistická strana nebo stíhaný premiér. Když byl premiérem v Itálii soudně stíhaný Berlusconi, přestaly se kvůli tomu prodávat italské těstoviny? A dnes, když je v Rakousku vládní stranou sestra naší SPD, přestávají lidé lyžovat v Rakousku? Samozřejmě že ne.
Jenže teď se stalo, že světovými médii prošla zpráva o tom, že skupina Arabů v Praze kolektivně znásilnila irskou učitelku, a než dozněla ozvěna, je tu další zpráva o arabském násilí v Praze. Pověst zcela bezpečné země, která byla ekonomicky tak významná, se může velmi snadno rozpadnout. Navíc takové zprávy přitáhnou další muslimské násilníky, protože vidí, že je tady ráj, kde si mohou dovolit téměř cokoliv a kde nenarazí na odpor. Bude tedy přibývat džihádistů a ubývat slušných turistů a obchodních partnerů. Obávám se ale, že nikdo ze současné vlády ani opozice není schopen se něčím tak složitým zabývat.
Proč české represivní složky tak selhávají?
To je otázka především pro bezpečnostní experty. Já připomenu jenom jeden aspekt. A sice ten, že česká policie a justice jsou připraveny na řešení běžné kriminality, ale nikoliv na civilizační válku. Když v Praze začne řádit džihádistické komando, žádný místní policista se mu nedokáže postavit na odpor. Mohl by přivolat speciální jednotku, ale tím by se vystavil obrovskému riziku. Stačí připomenout nedávný případ, kdy hodonínský místostarosta potkal ve svém městě podezřele vypadajícího cizince a vyzval městskou policii, aby zjistila, o koho jde. Policisté tedy cizince legitimovali, ukázalo se, že vše je v pořádku, policisté zdvořile poděkovali a normální člověk by situaci pokládal za vyřešenou.
Vzniká tak atmosféra, kdy nebílého cizince nemůžete ani legitimovat, natož povolat posily. Nemůžeme se pak divit, že policisté se bojí.
Jenže aktivisté a velká média vzápětí spustili kampaň proti místostarostovi. Prý je xenofob, fašista, rasista a já nevím, co všechno. Několik týdnů byl vláčen médii, urážen a ponižován. Vzniká tak atmosféra, kdy nebílého cizince nemůžete ani legitimovat, natož povolat posily. Nemůžeme se pak divit, že policisté se bojí přivolat speciální jednotku a raději se komandu klidí z cesty. Ano, kdyby džihádisté třeba spustili palbu, bylo by možné jednat rázně. Ale pokud v uvozovkách pouze chodí po Praze a napadají občany, je policie bezmocná. A oni to moc dobře vědí.
Není to přehnané? Opravdu je policie vystavena takovému tlaku?
To je dobře vidět z toho, co následovalo ve dnech po napadení číšníka. Aktivisté neziskovek a další příslušníci takzvané kavárny doslova zaplavili sociální sítě zprávami o tom, že jediným problémem je údajně rasismus Čechů, že číšník měl povinnost respektovat kulturní odlišnosti muslimů a že si ten útok zasloužil. Pokud by čeští policisté zasáhli, téměř jistě by mohli počítat s peticemi, demonstracemi, osobními útoky, útoky na své rodiny… I kdyby se za ně policejní ředitel nakonec postavil, čekala by je spousta nepříjemností. Nemůžeme se divit, že jednali, jak jednali.
Jak se tedy bránit opakování podobných incidentů?
V ideálním světě by vláda přestala skrývat, že jde o akt války, nikoliv kriminální záležitost, a začala by podle toho jednat.
V čem je rozdíl?
Když řešíte kriminální záležitost, je cílem vypátrat viníka a postavit ho před soud. Ve válce je ale cílem najít slabé místo nepřítele a zasadit co nejúčinnější protiúder. Při kriminálním vyšetřování se řídíte běžnými zákony, ve válce jste omezena pouze Ženevskými konvencemi.
Když řešíte kriminální záležitost, je cílem vypátrat viníka a postavit ho před soud. Ve válce je ale cílem najít slabé místo nepřítele a zasadit co nejúčinnější protiúder.
Protiúder? Co si pod tím představit?
Nejsem bezpečnostní expert, já mohu jen nahlas uvažovat o tom, že protiúder by mohl logicky mířit proti místní islámské komunitě. Zdůrazňuji, že nemám na mysli žádné pogromy ani nic podobného. Ale české ozbrojené složky by měly podniknout takové kroky, kdy čeští muslimové budou psát na dopisy ve stylu: Bratři, raději sem nejezděte. A pokud ano, vyvarujte se násilí vůči nevěřícím. Jejich hněv by se obrátil vůči nám.
Tedy zříci se evropského humanismu posledních desetiletí?
Evropský humanismus je mrtev, ať se nám to líbí, nebo ne. Zemřel ve chvíli, kdy byl umožněn vznik islámských komunit v evropských městech. Co je humanistického na zapalování synagog, honech na Židy, masovém znásilňování, vraždách ze cti nebo třeba atentátech?
Ve své knize Prolomení hradeb jste napsal: „Když byly hranice Evropy otevřeny pro džihádisty, kteří předtím na Blízkém východě uřezávali lidské hlavy, bylo tím rozhodnuto, že se budou řezat hlavy i v Evropě. Zbývá už jen otázka, které hlavy budou uřezány a které zůstanou na krku. Přežijí ti, kdo projeví méně soucitu s protistranou.“ Máte za to, že stejný princip se projevuje i tady?
Nesporně. Události minulého víkendu jsou pro druhou stranu jen testem, co si může v českých zemích dovolit a s jakou reakcí může počítat. Podobné situace se budou opakovat stále častěji a stále brutálněji. Máme proti sobě lidi, kteří nemají absolutně žádné ohledy, nepokládají nás za plnohodnotné lidské bytosti a nerespektují žádná pravidla – vyjma pravidla, že vůči nevěřícím je dovoleno naprosto cokoliv. I když jsou mnohem silnější a perfektně vycvičeni, stejně útočí pět na jednoho. Nedokážou pochopit takové koncepty jako férovost. Ani po letech života v zemích bývalého Západu.
Podobné situace se budou opakovat stále častěji a stále brutálněji. Máme proti sobě lidi, kteří nemají absolutně žádné ohledy.
Nemáme jinou možnost, než dorovnat tvrdost. Souhlasím, že to je smutné. Zvláště pro intelektuála, jako jsem já. Představoval jsem si, že budu stárnout do úplně jiného světa. Ale tady jde o přežití. Bez ohledu na to, jestli se nám to líbí, nebo ne. Avšak není naše vina, že takový stav nastal. Plnou odpovědnost nesou ti, kdo otevírají Evropu masové muslimské imigraci.
K takovému odhumanizování společnosti už párkrát v dějinách došlo.
Rozhodně. Třeba na Balkáně. Dnes má většina Evropanů tendenci dívat se na obyvatele balkánských zemí tak trochu jako na divoké primitivy. Ale obyvatelstvo těch zemí bylo před staletími kultivovanější než třeba obyvatelé dnešního Německa. Jenže žili pohromadě s Turky. To je přinutilo osvojit si podobnou mentalitu – stejnou tvrdost, stejnou krutost, zaměření na přežití za každou cenu. Bez toho by ty země byly dnes stejně muslimské jako kdysi křesťanská Sýrie nebo kdysi buddhistický Afghánistán.
Ostatně buddhisté jsou dobrým příkladem. Jejich civilizace je tím nejmírnějším a nejmírumilovnějším, co se kdy objevilo na zemi. Ale když muslimové nedávno podnikli sérii útoků v Barmě, dokázali buddhisté zareagovat takovým způsobem, že se muslimové neodváží znovu zaútočit minimálně po dobu jedné generace, možná déle. To je normální zdravé chování. To my popíráme základní biologické instinkty, když připouštíme věci, které v důsledku znamenají naše vyhlazení. Je nejvyšší čas s tím skoncovat.
To my popíráme základní biologické instinkty, když připouštíme věci, které v důsledku znamenají naše vyhlazení. Je nejvyšší čas s tím skoncovat.
Jenže na to asi nejsme připraveni. Co se dá podniknout v rámci současných zákonů a možností?
Okamžitě zavést hraniční kontroly. I když tahle konkrétní parta přiletěla letadlem, většina podobných přichází přes nestřeženou pozemní hranici z Německa a Rakouska. Je jich tu potom tolik, že je nad síly každé policie to zvládnout.
Za druhé. Zavést na hranicích nějakou formu profilování příchozích. Když někomu kouká z očí, že je džihádista, nemůže být jen tak vpuštěn dovnitř, ani když má nizozemský pas.
Za třetí. Změnit výcvik a výzbroj policie, aby byla připravená na velmi násilné střety s dobře připravenými muslimy.
Za čtvrté. Poskytnout výcvik také místnímu obyvatelstvu a podporovat, aby si více lidí pořídilo střelné zbraně.
Za páté. Dát policistům jistotu, že se nedostanou do problémů ani v případě, že při postupu proti muslimským násilníkům nedodrží všechny detaily zákona.
Za šesté. Pokud budou multikulturní neziskovky nadále podemílat českou obranyschopnost, pak jim odebrat registraci, zapečetit kanceláře a vyvlastnit majetek.
Tohle všechno je možné udělat už dnes. A takhle by postupoval Winston Churchill, kdyby dnes žil. Jenže to bychom nesměli mít premiéra, který působí jako vystrašený králíček a jehož hlavní komunikační strategie je vzbuzovat lítost, jak mu ubližuje dříve Sobotka a teď zase někdo jiný. Víte, ono je jednodušší takzvaně kleknout na drobného zemědělce, než se postavit na odpor džihádistům podporovaným sorosovskými neziskovkami.
Tak by postupoval Winston Churchill, kdyby dnes žil. Jenže to bychom nesměli mít premiéra, který působí jako vystrašený králíček a jehož hlavní komunikační strategie je vzbuzovat lítost.
Jak jste vnímal Zemanovu návštěvu na sjezdu KSČM, sestavování vlády a možnost předčasných voleb?
Obávám se taky, že celé ty poslední politické spory jsou jen divadlem pro veřejnost. Vytváří se umělé, naprosto bezvýznamné kauzy a plní se jimi veřejný prostor, aby se lidé nezačali ptát na ty opravdu důležité věci. Babišova vláda postupuje ve všech bodech naprosto stejně jako Sobotkova. A Kalouskova parta zahrnující dnes už i ODS by rovněž postupovala naprosto stejně. Takže dvě politické skupiny se stejným programem a stejnými sponzory proti sobě pořádají demonstrace. A mezitím ztrácíme kus po kusu kontrolu nad vlastní zemí.
Ptala se Zuzana Koulová
Publikováno na serveru Parlamentní listy dne 29. dubna 2018
