Marie Kovalová: Březnová výročí
– 1326 – jaro (měsíce nerozlišovány) bylo teplé a především velmi suché.
– 1426 – jaro bylo teplotně normální.
– 1526 – bylo jaro průměrně teplé.
– 1626 – jaro bylo poměrně chladné.
– 1726 – po tuhé zimě bylo teplé a velmi suché jaro.
Od roku 1752 byla měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu, do roku 1775 ale jsou data neúplná.
– 1776 – v březnu bylo průměrně 5,5 °C.
– 1826 – v březnu se proti studenému únoru oteplilo na průměrně 4,5 °C.
– 1876 – březen měl průměrně 5,0 °C.
– 1926 – v březnu nebylo o moc tepleji než v únoru – průměrně 4,7 °C.
– 1976 – v březnu bylo chladno, průměrně 2,3 °C.
– 2001 – březen byl nebývale teplý, měl průměrně 6,0 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)
– 1. 3. 1396 zemřel teprve 25letý Jan Zhořelecký, braniborský a zhořelecký vévoda, syn krále Karla IV. a jeho čtvrté manželky Elišky Pomořanské. Zemřel v klášteře Neuzelle (v jv. Braniborsku, asi 150 km severně od Liberce) údajně za podivných okolností. Den před smrtí zcela zdráv ulehl ke spánku a ráno byl nalezen mrtev. Podezření, že byl otráven, nikdo nedokázal potvrdit.
– 1. 3. 1856 zemřel v Praze Josef Arnošt Ryba, oční lékař, syn rožmitálského učitele a hudebního skladatele Jakuba Jana Ryby (1765-1815). Bylo mu 60 let. V letech 1847-1849 zastával funkci děkana lékařské fakulty, docentem očního lékařství se stal roku 1848 a od roku 1852 byl jmenován mimořádným profesorem očního lékařství. Vědecky bádal nejen v očním lékařství, ale zajímala ho i cholera. Zabýval se také zkoumáním účinků léčivých vod na organismus – balneologií. Jeho publikační činnost byla velmi rozsáhlá. Byl spoluzakladatelem čítárny pražské lékařské fakulty, která vznikla v roce 1841.
– 1. 3. 1896 – první italsko-etiopská válka: rok trvající boje tento den vyvrcholily bitvou u Adwy ve střední Etiopii, která skončila etiopským vítězstvím i přes veliké ztráty vítězů. Z italské armády o síle přibližně 20 000 vojáků jich padlo 7 000, 1 500 jich bylo raněno a 3 000 padlo do zajetí. Z etiopské armády o síle asi 110 000 vojáků jich padlo přes 6 000 a 8 000 bylo zraněno. Šlo o jeden z mála případů úspěšného ozbrojeného odporu Afričanů vůči evropským kolonizátorům.
– 1. 3. 1966 zemřel 81letý Karel Dostal, divadelní režisér a herec, mladší bratr herečky Leopoldy Dostalové.
– 1. 3. 1966 sovětská kosmická sonda Veněra 3 doletěla k Venuši a stala se první sondou, která dopadla na povrch jiné planety. Samotný dopad, kvůli přehřátí přístrojů, nebyl na Zemi vyslán. Úspěšný dopad měla až v roce 1975 Věněra 9, která snímky povrchu Venuše na Zemi poslala.
– 2. 3. 1896 publikoval francouzský fyzik Henry Becquerel (1852-1908) objev radioaktivity přírodních látek. Becquerel prováděl v Paříži pokusy s luminiscencí různých nerostů, včetně uranových, které měl od svého otce, také fyzika. Vystavoval nerosty slunečním paprskům a pomocí zčernání fotografických desek posuzoval jejich luminiscenci. Jednoho dne, když měl již nachystány minerály k expozici, se obloha zatáhla a Becquerel položil nerosty do zásuvky na fotografickou desku. Po několika dnech desku vyvolal (náhodně) a překvapen na desce uviděl černý obraz nerostu. Žádné vnější světlo nebo nějaká luminiscence nemohla tento obraz způsobit, neboť deska byla stále zabalena v černém papíře a nerost byl stále v temnotě zásuvky. Po dalších pokusech usoudil, že přímo z nitra některých minerálů vychází jakési neviditelné záření, které proniká krycím papírem a exponuje fotografické desky. V roce 1903 dostal za tento objev Nobelovu cenu. Později po něm byla pojmenována jednotka radioaktivity – becquerel.
– 2. 3. 1916 zemřela 72letá rumunská královna Alžběta zu Wied. Po matce lucemburská šlechtična, po otci německá kněžna, se už od mládí věnovala literatuře a psala básně. Když jí bylo kolem šestnácti let (1860), uvažovalo se o ní jako o možné nevěstě pro Alberta Edwarda, budoucího anglického krále Edwarda VII., ale nakonec se stala manželkou rumunského krále Karla I. (1839-1914). Když se stala rumunskou královnou, snažila se být Rumunkou. Byla velmi aktivní na poli kulturním a především sociálním.
– 2. 3. 1926 zemřela 68letá Vlasta Pittnerová, spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny, zejména Žďárských vrchů. Chtěla být učitelkou, ale kvůli zdravotním problémům to nebylo možné. Po četných neshodách s manželem (neměli děti) se odhodlala tehdy k velmi odvážnému kroku pro ženu – v roce 1893 od něj odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém bytě na Vinohradech a žila z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech, kalendářích, někdy i knižně. Bývá označována za první českou profesionální spisovatelku.
– 3. 3. 1886 zemřel 60letý Alfred Assolant, francouzský spisovatel dobrodružných knih, z nichž nejslavnější je i u nás dobře známý, několikrát vydaný román Podivuhodná dobrodružství kapitána Korkorána. Assolant byl učitelem, ale od roku 1858 se zcela věnoval psaní. Po návštěvě Spojených států popsal zážitky ze své cesty a napsal celou řadu většinou mládeži určených románů (v některých je znát vliv Waltra Scotta). Assolant se zajímal i o politické dění a ve svých článcích na toto téma se vyslovoval pro politickou svobodu, pro práva žen a pro svobodu tisku.
– 4. 3. 1936 se uskutečnil první start vzducholodi Hindenburg Zeppelin LZ-129. Hindenburg byl spolu se svou sesterskou lodí LZ-130 Graf Zeppelin II největším létajícím strojem všech dob. V roce 1935 ho sestrojila firma Luftschiffbau Zeppelin a byl pojmenován po říšském prezidentovi. Měl zcela novou konstrukci z duralu, byl 245 metrů dlouhý (jen o 25 m kratší než Titanic), 41 metrů v průměru, obsahoval zhruba 200 000 m3 plynu rozděleného do 16 oddílů. Poháněly jej 4 dieselové motory Mercedes-Benz, ty umožňovaly maximální rychlost 135 km/h. Potah byl z bavlny impregnované směsí oxidu železa a acetátu celulózy, navrch potažený hliníkovým prachem. Hindenburg mohl nést až 72 pasažérů, 61 členů posádky a náklad (v nákladním prostoru na zádi se dokonce přepravovaly i malé automobily). V zájmu lepších aerodynamických vlastností byly kabiny pasažérů umístěny uvnitř trupu, nikoli v podvěšených gondolách, jak bývalo dříve obvyklé. Interiér nabízel na leteckou dopravu nebývalý prostor a luxus: teplá jídla, sprchy se studenou i teplou vodou, v klubovně na vyhlídkové palubě hrál dokonce pianista na duralové piáno. Cena letenky byla srovnatelná s levnějším automobilem. Plán počítal s plněním heliem, ale vojenské embargo Spojených států přinutilo německé konstruktéry změnit projekt a použít jako nosný plyn vysoce hořlavý vodík. Produkce helia kromě toho v USA tehdy nestačila ani pro americké vzducholodě a nikde jinde se helium nevyrábělo. S používáním vodíku ve vzducholodích měli Němci již zkušenosti, takže pro ně změna neznamenala důvod ke znepokojení. Pro známá rizika vodíku obsahovala konstrukce Hindenburgu různé bezpečnostní prvky, které měly zabránit požáru v případě úniku plynu, a potah byl speciálně upraven tak, aby se zabránilo jiskrám, které by mohly způsobit požár. Jejich víra v bezpečnost zacházení s vodíkem byla tak vysoká, že na Hindenburgu byla dokonce i kuřárna. Po prvním úspěšném letu Hindenburg v červnu téhož roku provedl rekordní dvojnásobný přelet Atlantiku v čase 5 dní, 19 hodin a 51 minut. Nikdo netušil, že za rok dojde ke katastrofě, která si vyžádá 36 životů.
– 5. 3. 1946 Winston Churchill (1874-1965) ve své řeči při udělení čestného doktorátu na univerzitě ve Fultonu (stát Missouri) použil název „železná opona“ pro hranici mezi západním a východním blokem v době studené války. Doslova Churchill řekl: Napříč kontinentem se od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu spustila železná opona. Churchill je někdy označován za autora tohoto pojmu, ačkoli o železné oponě se píše dávno předtím – už v Talmudu a tento termín byl v nové době před Churchillem užit jinými lidmi.
– 5. 3. 1966 blízko Moskvy zemřela 76letá Anna Andrejevna Achmatovová, ruská básnířka a překladatelka. Po roce 1922 nesměly po dobu 15 let její básně vycházet. V roce 1946 se spolu s M. Zoščenkem stala Anna obětí hrubých útoků. Její dílo bylo odsouzeno jako „proniknuté duchem pesimismu, výchově mládeže škodlivé a pro sovětskou literaturu nepřijatelné“. Autorka byla zdiskreditována a vyloučena ze Svazu spisovatelů. Sama zničila svou poválečnou prózu a věnovala se překládání. Její poezie se zcela dostala na veřejnost v roce 1956 po 20. sjezdu KSSS. Ke konci života jí bylo dovoleno vycestovat k převzetí vysokých literárních vyznamenání, do Itálie v roce 1964 a v roce 1965 do Anglie, kde dostala čestný doktorát Oxfordské univerzity.
– 5. 3. 2016 zemřel 74letý Raymond Samuel Tomlinson, americký počítačový programátor, který realizoval první e-mail na systému ARPANET, předchůdci internetu, v roce 1971. Jednalo se o první systém schopný odeslat zprávy mezi uživateli různých počítačů připojených k ARPANETu. Dříve mohly být zprávy posílány jen mezi uživateli, kteří používají stejný počítač. K dosažení tohoto cíle použil znak @ oddělující uživatelské jméno a jméno počítače, systém, který je od té doby použit v e-mailové adrese. Tomlinsonův e-mailový program přinesl úplnou revoluci, zásadně změnil způsob, jakým lidé komunikují.
– 7. 3. 1816 zemřel 52letý Karel Ignác Thám, doktor filosofie, spisovatel a překladatel, o dva roky starší bratr dramatika a herce Václava Tháma. Karel Thám po studiích pracoval v Národní veřejné knihovně pražské na katalogizaci staré české literatury. Karlův bratr Václav Thám zemřel údajně také v tomto roce, ale není známo přesné datum ani místo jeho smrti. Bez bližšího určení je udávána Halič, kam se měl dostat s kočovným divadlem. Část života Václava Tháma popisuje Alois Jirásek v románu F. L. Věk.
– 7. 3. 1936 hitlerovské Německo vypovědělo Locarnskou smlouvu (ta stanovila německé západní hranice) a obsadilo demilitarizované území Porýní. Západní mocnosti proti tomuto aktu ani neprotestovaly(!).
– 7. 3. 1946 byl zřízen národní podnik Tatra se sídlem v Kopřivnici coby nástupce dosud existující akciové společnosti Závody Ringhoffer-Tatra. Tatra (oficiálně TATRA TRUCKS a.s.) je český výrobce nákladních, vojenských a speciálních automobilů sídlící v Kopřivnici v Moravskoslezském kraji. Jde o třetí nejstarší (1897) existující automobilku na světě – starší jsou pouze značky Peugeot (1889) a Mercedes-Benz, dříve Daimler (1886). Většinový vlastník podniku je od roku 2013 holding Czechoslovak Group. Majitelem Czechoslovak Group je od ledna roku 2018 Michal Strnad (*1992), syn zakladatele holdingu Jaroslava Strnada (*1972). CSG je považována za jednu z nejvýznamnějších rodinných firem v ČR.
– 7. 3. 1986 – po déle než měsíčním pátrání byla nalezena na dně moře kabina raketoplánu Challenger s ostatky sedmi zahynulých astronautů. Challenger vybuchnul 28. 1. 1986, 73 vteřin po startu.
– 8. 3. 1816 zemřel ve věku 64 let František Antonín Steinský, historik, malíř, děkan filozofické fakulty UK a také učitel krasopisu. V roce 1804 zakoupil příčovský zámeček u Sedlčan s panstvím Příčovy. Panství ale bylo zadlužené a on zjistil, že nemůže dluhy splatit, proto po roce panství prodal Františku Josefu Maxmiliánovi z Lobkovic, majiteli nedaleko ležícího panství Vysoký Chlumec.
– 9. 3. 1906 v Praze zemřel 66letý Václav Nekvasil, absolvent pražské techniky, jeden z nejvýznamnějších stavebních podnikatelů v říši a také politik, od roku 1887 poslanec Českého zemského sněmu.
– 9. 3. 1916 – první světová válka: Německo vyhlásilo válku Portugalsku, protože odmítlo propustit německé lodě internované v jeho přístavech. Rakousko se k Německu přidalo 15. 3. 1916. Na balkánské frontě, u řeky Soče, pokračovaly boje mezi Italy a Rakušany.
– 10. 3. 1876, měsíc po tom, co Graham Bell (1847-1922) přihlásil na patentovém úřadě svůj vynález telefonu, provedl svůj první telefonický hovor. Volal jen do vedlejší místnosti a řekl svému asistentovi: „Mr. Watson, come here, I want you. „Pane Watsone, pojďte sem, potřebuji vás“. Přes technické úspěchy ale zůstal jeho telefon zpočátku nepovšimnut. Jako komunikační prostředek si ho v té době nikdo neuměl představit.
– 11. 3. 2006 zemřel v bruselském vězení, údajně na infarkt myokardu, 64letý Slobodan Miloševič, jugoslávský právník, politik, od roku 1991 prezident Jugoslávie. Dramaticky byl zatčen na začátku dubna 2001 srbskými policisty údajně v souladu s mezinárodním zatykačem vydaným už v roce 1999, když NATO bombardovalo Jugoslávii. Po zatčení byl vydán do Haagu a obviněn z genocidy a dalších válečných zločinů v jugoslávských válečných konfliktech a občanských válkách (1991-2001). U soudu v Haagu se hájil úspěšně sám. Miloševič měl nad svými soudci evidentně převahu, proto byly zastaveny přímé televizní přenosy ze soudní síně. Soud se neuvěřitelně vlekl bez reálné vyhlídky na výsledek. Miloševičovi nebyly prokázány ani žádné rasistické výroky, soud mu neprokázal žádné plány na vyhánění civilního albánského obyvatelstva. Naopak, Miloševič dokazoval, že vojenský zásah NATO proti Srbsku, který se uskutečnil bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, byl veden i proti civilním objektům, elektrárnám, nemocnicím, že NATO při tom používalo střely s ochuzeným uranem. Že to byla zločinná válka proti Jugoslávii…
– 12. 3. 1956 zemřel v 63 letech Boleslaw Bierut, polský komunistický politik, předseda polské vlády, v letech 1947-1952 prezident Polska. Zemřel náhle při své návštěvě v Moskvě, ranila ho prý mrtvice. Po jeho smrti vznikla řada nejrůznějších spekulací, ale nic konkrétního dokázáno nebylo.
– 12. 3. 1966 zemřel 72letý Sydney Camm, významný britský letecký konstruktér, v roce 1953 pasovaný na rytíře britského impéria. K nejznámějším letounům, na kterých pracoval jako šéfkonstruktér, patřily letouny řady Hawker. Ve druhé světové válce se vyznamenaly jeho stíhací jednoplošníky Hawker Hurricane.
– 13. 3. 1516 zemřel asi 60letý Vladislav II. Jagelonský, český král, syn polského krále Kazimíra IV. a Alžběty, vnučky Zikmunda Lucemburského (syna Karla IV.). Vladislav usedl na český trůn v roce 1471, tzn. že na něm byl dlouhých 45 let. Je hodnocen jako jeden z nejslabších českých panovníků, byl nerozhodný, závislý na radách svého okolí; jeho vláda vedla k velkému úpadku královské moci. Jeho obě děti, dcera Anna a syn Ludvík uzavřeli sňatky s členy mocného roku Habsburků a ti se i proto brzy dostali na český trůn.
– 13. 3. 1976 zemřel v 72 letech Miloslav Valouch, fyzik. Specializoval se postupně na obor rentgenové spektroskopie. V letech 1934-1952 byl docentem teoretické fyziky na ČVUT Praha, od roku 1952 působil na Univerzitě Karlově. Byl synem matematika a fyzika Miloslava Valoucha (1878-1952), který sestavil známé logaritmické tabulky.
– 14. 3. 1986 sonda evropské agentury, Giotto, prolétla ve vzdálenosti pouhých 596 kilometrů od jádra Halleyovy komety. Dvě vteřiny před maximálním přiblížením však byla většina přístrojů poškozena zásahem prachové částice. Naštěstí se systémy sondy brzo vzpamatovaly a obnovily činnost přístrojů a komunikaci. Přes všechny potíže sonda pořídila přes dva tisíce unikátních snímků jádra komety – ta má rozměry 16 × 7 × 8 km. Vstříc nejslavnější vlasatici se Giotto vydala 2. 7. 1985. Při tomto návratu jsme ale kometu neviděli ze Země tak jasnou, jak ji mohli vidět lidé při jejím předchozím návratu v roce 1910.
– 15. 3. 1926 zemřel v pouhých 34 letech Dmitrij Andrejevič Furmanov, ruský spisovatel, známý románem Čapajev, který byl později zfilmován. Studia na filosofii mu přerušila válka – sloužil v sanitních jednotkách.
– 16. 3. 1926 se uskutečnil první start rakety na tekuté palivo. Raketu předvedl americký inženýr Robert Goddard (1882-1945) u města Auburn ve státě Massachusetts. Raketa jménem „Nell“ se moc nepodobala dnešním raketám, ale povedlo se, že se zažehl na 2,5 sekundy raketový motor, který udělil raketě dostatek energie, aby se vznesla 12 (někde uváděno 17) metrů do výšky a doletěla 56 metrů daleko při rychlosti 97 km/h. Raketa měla hmotnost jen 2,72 kg a byla poháněna směsí benzínu a kapalného kyslíku. Během svého života si Goddard nechal patentovat přes 200 nápadů, které pak našly další uplatnění.
– 16. 3. 1986 zemřel v Bavorsku, v 97 letech Erich Roučka, rodák z Velkého Meziříčí, technik a vynálezce. Měl jen středoškolské vzdělání, ale všichni mu říkali inženýre. V roce 1911 založil v Blansku továrnu na elektrické měřicí přístroje, první v tehdejším Rakousku-Uhersku. Své nápady konzultoval i s Edisonem v USA; po návratu odtud začal s výrobou automatických regulátorů parních kotlů, jimž dal název E. R. Robot, když předtím získal svolení Karla Čapka. V roce 1929 založil novou továrnu na výrobu kotlů ve Slatině u Brna. Kvůli nepovolené výstavbě dalších provozů v Blansku továrnu prodal a přesunul se do Brna. Za války byl nucen ve své továrně vyrábět pro německou armádu, továrna však byla bombardována a silně poničena. Roučka již dále v podnikání nepokračoval, od roku 1952 pracoval ve Výzkumném ústavu energetickém v Brně. V roce 1959 emigroval do Západního Berlína, pak několik let byl zaměstnancem firmy AEG (na elektrická zařízení).
– 17. 3. 1926 zemřel 72letý Alexej Alexejevič Brusilov, ruský generál jezdectva. Pocházel z ruské důstojnické rodiny a rozhodl se také pro vojenskou kariéru, bojoval v rusko-turecké válce 1877-78 a služebně poměrně rychle postupoval. V mírových dobách postupně velel jezdecké divizi a armádnímu sboru. V roce 1906 dosáhl hodnosti generála jezdectva. Byl neobyčejně nápaditý a měl nadání rychle řešit situace, které jiní považovali za ztracené. Prohlašoval, že je nutné více šetřit životy vojáků, a také to prosazoval. Dost často kritizoval dosavadní způsob vedení boje. V první světové válce si jako jeden z mála ruských generálů vedl úspěšně. Po únorové revoluci 1917 byl jmenován vrchním velitelem ruské armády a velmi se snažil upevnit rozkládající se morálku. Obdivoval, jak československá střelecká brigáda bojovala v bitvě u Zborova a u Tarnopole, což dal prý najevo TGM, který zrovna organizoval československé legionáře na Rusi (v hlavním štábu v Mogilevu se prý poklonil před Masarykem a řekl: „klaním se hluboce před Vašimi vojáky”). Po bolševickém převratu se odmítl přidat k „bílým“ pravděpodobně proto, že v roce 1919 byl jeho syn, kapitán bolševické rudé jízdy, zajat „bílými” a ti ho popravili. V letech 1923-1924 Alexej Brusilov působil jako generální inspektor jezdectva Rudé armády. Jeho druhá žena Naděžda (1864-1938) odešla brzo po jeho smrti do Prahy a zde zemřela; je pohřbena v pravoslavné části Olšanských hřbitovů.
– 17. 3. 1956 zemřela v 58 letech Irena Joliot-Curie, francouzská chemička, vysokoškolská pedagožka, dcera Marie Curie-Sklodowské (1867-1934). V roce 1935 dostala se svým manželem Frederikem Nobelovu cenu za chemii. Podlehla leukémii, způsobenou ozařováním při výzkumu radioaktivity.
– 17. 3. 1976 zemřel 69letý Luchino Visconti, významný italský filmový scenárista a režisér. Jeho největším úspěchem jsou historické filmy s výrazným „operním stylem“ a důrazem na historické detaily a reálie. Např. Gepard, Soumrak bohů, Ludvík II. nebo Rocco a jeho bratři.
– 17. 3. 2016 zemřel Me’ir Dagan, 71letý izraelský generál, který v letech 2002 až 2010 byl ředitelem izraelské zpravodajské služby Mossad. Narodil se v Novosibirsku v Sovětském svazu. V roce 1950, v pěti letech, s rodiči odjel do Izraele, kde pak celý profesní život byl vojákem.
– 18. 3. 1976 zemřel v 62 letech Norbert Frýd, (původně Fried), právník, spisovatel, prozaik se smyslem pro dokument, politické dějiny i osudy obyčejných lidí. Před válkou spolupracoval s divadlem E. F. Buriana D 34, s rozhlasem, filmem i s tiskem. Němci ho věznili v Terezíně a od roku 1944 v Osvětimi (zde ztratil otce a ženu). Měl štěstí, přežil s těžkými následky na zdraví. V letech 1947-51 pracoval na vyslanectvích v USA a v Mexiku. Od roku 1953 se stal spisovatelem z povolání. Hodně cestoval, byl v Číně, Koreji, Mongolsku, Řecku, Indii, na Cejlonu, Jávě, v Egyptě. Snad nejznámější z celého Frýdova díla je román Krabice živých (1956), v němž autor s odstupem let zpracoval vlastní zážitky z Terezína, Dachau a Osvětimi.
– 18. 3. 1956 zemřel na rakovinu 59letý Louis Bromfield, americký romanopisec, povídkář, novinář a esejista. Za první světové války sloužil na frontě ve zdravotním oddílu francouzské armády. Poté studoval zemědělství a žurnalistiku. Několik let pracoval jako reportér a nakonec se rozhodl věnovat se literární tvorbě. Svůj zřejmě nejznámější román Když nastaly deště vydal poprvé v roce 1937.
– 18. 3. 1986 po dlouhé nemoci zemřel v italském Bolzanu ve věku 65 let Ludvík Aškenazy, český spisovatel a publicista. Pocházel z Českého Těšína z židovské rodiny, studoval a žil v Polsku a v Sovětském svazu. Za druhé světové války bojoval v Rudé armádě a v Československém armádním sboru. Po válce pracoval v pražském rozhlase jako zahraniční politický komentátor a díky tomu často cestoval po světě. Poté pracoval jako válečný zpravodaj v Izraeli. Psal drobné poetické texty, reportážní črty, rozhlasové a filmové scénáře, divadelní hry a knihy pro děti. V srpnu 1968 s rodinou emigroval na Západ a brzy zakotvil na severu Itálie.
– 18. 3. 1996 v Praze zemřela bez dvou týdnů 85letá Anna Masaryková, historička umění, pracovnice Národní galerie, vnučka Tomáše Garrigue Masaryka, dcera malíře Herberta Masaryka (1880-1915), prezidentova syna a Míly Slavíčkové (1876-1962), vdově po malíři Antonínu Slavíčkovi (1870-1910). Anna byla z dvojčat, její bratr, Herbert, rok po narození zemřel. Anna se nevdala, ale od lidí se neizolovala. Přátelila se mj. se Sidonií Nádhernou, kterou navštěvovala na zámku ve Vrchotových Janovicích. Od roku 1945 do roku 1970 pracovala v Národní galerii. Anna, stejně jako její mladší sestra Herberta (1915-1996) nikdy neodešla do exilu, obě přečkaly v ústraní i německou okupaci. Po roce 1989 Anna i sestra Herberta často veřejně vystupovaly se vzpomínáním na svého dědečka T. G. Masaryka, otce Herberta i strýce Jana.
– 18. 3. 2016 zemřel 79letý Jan Němec, filmový režisér, scenárista, herec a pedagog. Patřil k představitelům tzv. československé nové vlny. Po srpnu 1968 jej postihl zákaz točit filmy jak na Barrandově, tak i v televizi. V roce 1974 odjel do exilu, žil a tvořil v Západním Německu, v USA, ve Velké Británii a ve Švédsku. V prosinci 1989 se vrátil domů k filmové tvorbě.
– 20. 3. 1916 v Annalen der Physik (jeden z nejznámějších fyzikálních časopisů) publikoval Albert Einstein svou slavnou obecnou teorii relativity. Většinou na ní pracoval během svého působení na univerzitě v Praze v letech 1911-1913. Na Pruské akademií věd ji předvedl už 25. 11. 1915. Deset let předtím vyslovil speciální teorii relativity.
– 20. 3. 1936 zemřel 62letý František Borový, původním povoláním účetní, ale srdce ho táhlo ke knihám. Začal pracovat jako účetní v nakladatelství Otto, kde se zrodil dodnes snad nepřekonaný Ottův slovník naučný. V roce 1912 si založil vlastní nakladatelství se značkou „Fr. Borový“. Vydával původní českou literaturu, slovníky, populárně vědecké, čistě vědecké a politické spisy, cestopisy a řadu časopisů. Připomeňme si alespoň Kmen (se Šaldou v čele). Mimořádnou pozornost Borový věnoval úpravě vydávaných knih i časopisů, téměř každá z jeho knih byla zároveň malým uměleckým dílem. Za první světové války se Borový zapojil i do odboje. Pomáhal především při tištění a šíření letáků, ale i finančně odboj podporoval. Po roce 1920 se dostal do finanční tísně a byl donucen roku 1925 své nakladatelství prodat rodině Stránských. Ti zachovali původní název nakladatelství, který měl velmi dobré renomé. Borový v nakladatelství působil do roku 1931 jako ředitel.
– 20. 3. 1956 – až v tomto roce Tunisko získalo nezávislost na Francii. Stala se z něj republika, rozlohu má 163 tisíc km², v roce 2024 měla 12,3 milionu obyvatel, z nichž 98 % se hlásí k islámu.
– 21. 3. 1936 v Paříži zemřel 70letý Alexandr Glazunov, ruský hudební skladatel, syn bohatého petrohradského vydavatele. Vážně komponovat začal už od 16 let. I populární Stěnka Razin je jeho mladická práce. Obrovský úspěch zaznamenal se svou první symfonií v roce 1882. V roce 1899 se stal profesorem a v roce 1905 dokonce ředitelem na Petrohradské škole hudby. V roce 1928 odjel do ciziny a usadil se v Paříži.
– 22. 3. 2016 při teroristických útocích v Bruselu, ke kterým se přihlásil Islámský stát, zahynulo 32 osob a na 340 jich bylo zraněno. Celkem došlo ke třem sebevražedným explozím, čtvrtému útočníkovi bomba nevybuchla a z místa utekl. Útoky přišly jen čtyři dny poté, co byl 18. 3. 2016 v bruselské čtvrti Molenbeek zadržen jeden z hlavních strůjců pařížských teroristických útoků z listopadu 2015.
– 23. 3. 1926 v Irsku vznikla nacionalistická strana Fianna Fáil, která odmítala dohodu s Brity. V jejím čele stál Éamon de Valera (1882-1975), jedna z klíčových osobností irské politiky 20. století.
– 24. 3. 1976 zemřel ve věku 88 let Bernard Law Montgomery, britský polní maršál, jeden z nejvýznamnějších britských velitelů druhé světové války. Později byl povýšen do šlechtického stavu jako 1. vikomt z El Alameinu, neboť právě tam, na severu Afriky, se vyznamenal. Bojoval už v první světové válce, u Ypry byl zraněn, ale brzo se na frontu vrátil. Po druhé světové válce do února 1946 stál v čele britské okupační správy v Německu, pak se stal náčelníkem generálního štábu Britského impéria. Do výslužby odešel v roce 1958.
– 25. 3. 1996 byl slavnostně zahájen provoz ropovodu z německého Ingolstadtu do Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou, kde byl postaven velký sklad ropy. Trasa ropovodu byla pak prodloužena do Litvínova. Touto „rourou” k nám teče arabská ropa.
– 26. 3. 1926 byla založena česká Národní obec fašistická (NOF), strana inspirovaná italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. Požadovala silný národní stát a za první republiky vystupovala výrazně protiněmecky(!), později i protižidovsky. V čele této strany stál generál Radola Gajda (1892-1948, zemřel na leukémii), hrdina z bitvy u Zborova (1917). Strana nikdy nedosáhla významného politického vlivu. Ve volbách roce 1935 získala v parlamentu 6 křesel a stavěla se zásadně proti volbě Beneše prezidentem republiky. Kolem „Mnichova” vystupovala rozhodně na obranu republiky proti Německu. V pár měsících druhé republiky se NOF stala součástí Strany národní jednoty a zanikla. Pak, v době protektorátu, byla NOF obnovena, ale prakticky jen na papíře. S touto obnovenou stranou neměl generál Gajda nic společného, stáhl se do ústraní a rozhodně odmítl s Němci kolaborovat, jeho synové spolupracovali s odbojem, jeho syn Jiří byl vězněn gestapem. Sám generál Gajda pomáhal československým vojákům v odchodu do emigrace. Přesto byl po skončení války odsouzen na dva roky do vězení. Řada členů NOF se podílela na odbojové činnosti, za kterou zaplatili svým životem nebo odsunem do německých koncentračních táborů.
– 27. 3. 1946 spáchala sebevraždu 24letá Zorka Janů, (vlastním jménem Zora Babková) herečka, mladší sestra herečky Lídy Baarové (1914-2000). Vyskočila z okna v prvním patře rodinné vily na Hanspaulce a po převozu do nemocnice zemřela. Zorka vystudovala pražskou konzervatoř a měla prý větší talent než její sestra. Byla ale psychicky velmi labilní, zbytečně se podceňovala a měla deprese. Byla levicově orientována. Po válce se však na Zorku hledělo jako na „sestru té zrádkyně Baarové“. Byla propuštěna z milovaného divadla, a kolegy jí bylo bráněno vůbec tam vstoupit. Jediné východisko viděla v sebevraždě…
– 27. 3. 1946 zemřela ve věku 84 let Gabriela Preisová, dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla. Narodila se v Kutné Hoře, ale její rodina se brzy přestěhovala na Moravské Slovácko. Záhy přišla o otce a matka se následně dvakrát provdala. Dva roky bydlela u matčiny sestry v Praze, kde chodila na smíchovskou dívčí školu a byla uvedena do okruhu pražských literátů. Rok pak byla u matčina bratra v Hodoníně, aby se naučila německy, tam se roku 1880 vdala. Rodina na Moravě žila čilým kulturním životem, ale v roce 1898 se přestěhovala do Prahy. Hlavním tématem v jejích dílech jsou vesnické tragédie, a hlavní postavou bývá žena. Preissové pohled na Moravské Slovácko prolomil tehdejší idylický pohled na venkov, ale soudobá kritika obvinila Preissovou z naturalismu a dokonce z nemravnosti. Jejími nejznámějšími díly jsou: Její pastorkyňa, která se stala libretem opery Leoše Janáčka a další tragédie Gazdina roba, podle níž J. B. Foerster složil operu pod názvem Eva.
– 27. 3. 2006 zemřel Stanislav Lem, polský spisovatel, filozof, futurolog a satirik, světoznámý autor sci-fi. Bylo mu 84 let. Jeho dílo ovlivnilo nejen polskou, ale i světovou vědecko-fantastickou literaturu. Od prvotního (prý komunistického) vizionářství se jeho díla postupně stávala čistokrevným technologickým sci-fi. Druhým typem Lemova díla jsou sci-fi bajky a pohádky, které kontrastují s jeho vážnými a přemítavými romány. V několika jeho dílech se dá vysledovat společný prvek, kterým je téma kontaktu lidí s mimozemskou civilizací, respektive obtížnost a někdy neschopnost či dokonce nemožnost jeho navázání, dané přílišnou odlišností mezi pozemským a mimozemským životem.
– 27. 3. 2006 zemřel v Kanadě 81letý Rudolf Vrba, vlastním jménem Walter Rosenberg, slovenský profesor farmakologie. Byl jedním z pěti Židů, kterým se v dubnu 1944 podařilo utéci z osvětimského koncentráku. Jen několik dní po svém úspěšném útěku sepsali v Žilině, kam se uchýlili, asi 60 stránek dlouhou detailní zprávu o fungování největšího německého koncentračního a vyhlazovacího tábora. Podařilo se jim propašovat ji do Švýcarska, dostala se mj. na britskou ambasádu v Bernu, do Spojených států a do Vatikánu. Odvysílalo ji BBC a publikoval západní tisk. Do rukou spojeneckých vlád se zpráva dostala v červnu 1944. Vrba po válce v Praze vystudoval VŠCHT a později proslul jako odborník biochemie mozku, výzkumu cukrovky a rakoviny. V roce 1958 opustil Československo, dva roky působil na ministerstvu zemědělství v Izraeli. Pak se věnoval výzkumu a přednášel na univerzitách v Anglii, Kanadě a v USA. Od roku 1976 byl profesorem farmakologie na lékařské fakultě University of British Columbia ve Vancouveru.
– 27. a 28. 3. 2006 v České republice vrcholily povodně. Nejhorší situace byla na Dyji a Nových Mlýnech, pak na povodí řek Labe, Morava a Lužnice. Došlo k zatopení několika sídel, mimo jiné i větších částí měst (Ústí nad Labem, Olomouce, Plané nad Lužnicí či Znojma). Vltava nezpůsobila vážnější škody, protože se ji povedlo částečně zregulovat pomocí předem vypuštěných děl Vltavské kaskády, zejména Lipna.
– 29. 3. 1896 se hrálo na Císařské louce první derby pražských „S“ – Slavie a Sparty. Zvítězili fotbalisté Sparty, ale jejich gól po protestech Slávie rozhodčí Rösler-Ořovský zrušil. Padl pouze ten jediný gól a rozhodčí jej nejprve normálně odpískal. Zpětně ho ale „oduznal“ a prohlásil, že výsledkem je remíza. Jeho rozhodnutí vyvolalo dokonce rvačku a vše vyvrcholilo odstoupením Sparty z turnaje (v turnaji hrála 4 mužstva). Dlouhá léta stadiony Sparty a Slavie stály od sebe na dohled. Oba byly totiž na Letné. Ten slávistický byl úředně schválen 10. srpna 1901. Stál v jihovýchodní části Letenské pláně a měl první zcela travnaté hřiště na území dnešní ČR, první zápas se tam hrál 8. září 1901. Slavie rozdrtila Alemanni Pforzheim 15:2. Sparťanský stadion stál nedaleko v podstatě už na místě, kde je dnes. Poprvé se na něm hrálo v roce 1917.
– 31. 3. 1836 zemřel ve věku 60 let Hugo František Salm, moravský šlechtic a mecenáš, průmyslník, sběratel, přírodovědec, spoluzakladatel Muzea v Brně, zakladatel brněnského přádelnictví, majitel železáren v Blansku. Účastnil se vojenského tažení proti Napoleonovi do Itálie, v letech 1796-97 byl u Mantovy ve francouzském zajetí. Po uzavření míru roku 1797 se zřekl vojenské kariéry a nadobro se začal věnovat studiu přírodních věd. Jako přední činitel zemské správy zavedl např. povinné očkování proti neštovicím. Významně se podílel na zpřístupnění Moravského krasu (1808 objevil Trámové jeskyně). Sestavil mineralogickou sbírku moravských nerostů. V roce 1811 zdědil zámek Rájec nad Svitavou. Na svém panství zaváděl mnohé nové poznatky z oborů metalurgie, zemědělství a textilního průmyslu.
– 31. 3. 1986 zemřel 86letý Jarka Mottl, vyučený kuchař, tělem i duší skaut, tramp, tvůrce stovek písní, které se objevily i v desítkách filmů. Podílel se také na filmových scénářích. Jarka dal trampské písni náboj, směr i duši, prostě vše, co s trampingem souvisí. Nezapomněl ani na lásku, mládí, romantiku a svoji milovanou Ztracenku. Tu poprvé spatřil v roce 1919 a jako přihlášku do osady přivezl dárek, text písně „Záře Červánků“ sepsaný na melodii Rudolfa Piskáčka. Jarka se stal časem profesionálním hudebníkem a skladatelem, založil pěvecký sbor Ztracenkáři, se kterým nahrával gramofonové desky. Složil texty písniček do víc jak 60 filmů a 10 operet, přes 500 písniček mu vyšlo tiskem, zvlášť moderních tanečních a přes 50 původních trampských na gramodeskách. Některé jeho písně se hrají u táboráků dodnes.
– 31. 3. 2016 podlehla infarktu 65letá Zaha Hadid, irácko-britská architektka. Narodila se v rodině iráckého ekonoma a podnikatele, majitele průmyslových podniků Muhammada Hadida (1907-1999). Vystudovala matematiku na Americké univerzitě v Bejrútu a následně v letech 1972-1977 architekturu v Londýně. U nás byla podle jejího projektu postavena v Praze budova Nová Masaryčka (2023).
(Informace k jednotlivým heslům jsou vybírány převážně z Wikipedie, porovnávány s údaji v řadě dalších pramenů a případně pak upraveny.) -MK-
