Marie Kovalová: Červnová výročí
– 1325 – v červnu bylo teplo a sucho.
– 1425 – červen byl teplý a vláhově vyrovnaný.
– 1525 – červen byl teplý.
– 1625 – v červnu bylo poměrně chladno.
– 1725 – červen byl teplý a suchý.
Od roku 1752 byla měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu, do roku 1775 jsou ale data neúplná:
– 1775 – v červnu bylo průměrně 17,8 °C.
– 1825 – červen měl průměrně 17,5 °C.
– 1875 – červen byl teplý, měl průměrně 20,1 °C.
– 1925 – v červnu bylo chladněji, průměrně 16,6 °C.
– 1975 – v červnu bylo naměřeno průměrně 17,3 °C.
– 2000 – červen byl velmi teplý, průměrně 20,6 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)
– 1. 6. 1495 – toto datum má prý nejstarší písemný záznam o skotské whisky. Byl objeven v Exchequer Rolls of Scotland (záznamy skotské státní pokladny).
– 1. 6. 1945 zemřel v New Yorku 73letý Eduard Bloch, židovský lékař, rodák z Hluboké nad Vltavou. Po studiu v Praze se usadil v Linci, kde byl (1907) mj. ošetřujícím lékařem Hitlerovy matky Klary a potkal se tam i s tehdy mladým Hitlerem (1889-1945). V první světové válce se Bloch dobrovolně přihlásil k práci lékaře v linecké nouzové nemocnici. Po anšlusu Rakouska (1938) za Blochem přišlo gestapo a požádalo ho o děkovné dopisy od Hitlera za léčení matky, ty mu zabavilo, ale jinak se mu, ani jeho rodině, nic nestalo. Byl to údajně jediný Žid ve střední Evropě v té době s výjimečným postavením. Za války Bloch nepřestával pomáhat okolí, hlavně Židům. Na konci listopadu 1940 mu (i jeho manželce) Němci povolili odjet do USA, údajně to byl příkaz Hitlera.
– 2. 6. 1965 v Benešově zemřel (měl nádor na mozku) 58letý Bob Hurikán, skaut, cestovatel, tramp a písničkář, sportovec, spisovatel, publicista a historik trampingu. Jmenoval se Josef Peterka. Vedle několika dodnes známých písniček (např. Rikatado) byl autorem řady knih s dobrodružnou, detektivní a cestovatelskou tématikou. Pro jeho bouřlivý život se mu také přezdívalo český Jack London. Mnohá jeho díla sice nepřekročila běžný literární průměr své doby, ale jeho spis Plamen vzpoury byl oceněn cenou Rodokapsu pro rok 1939. Za nejvýznamnější jeho práci je považována faktografická kniha Dějiny trampingu. V dětství byl skautem, později založil na Sázavě několik trampských osad. Hrál na kytaru, zpíval, přispíval do několika trampských periodik. V letech 1930 a 1931 podnikl dobrodružnou pouť do Orientu, zřejmě pod vlivem četby knih Richarda Halliburtona. Později vykonal také cestu za polární kruh až do Laponska, možná pod vlivem vyprávění Eskymo Welzla, které vycházelo na pokračování v tehdejších Lidových novinách. Za druhé světové války organizoval partyzánskou odbojovou skupinu v Brdech, které sám velel. Z počátku roku 1945 byl na udání zatčen gestapem, uvězněn a odsouzen k trestu smrti. Rozsudek měl být vykonán 9. května 1945; od smrti ho zachránil příchod sovětských vojáků do Pankrácké věznice. Po válce pracoval v různých dělnických profesích, mj. také budoval Slapskou přehradu.
– 3. 6. 1925 zemřel (někdy psáno 7. 6.) 83letý Nicolas Camille Flammarion, francouzský astronom, spisovatel, významný popularizátor astronomie. V pěti letech uměl číst a psát, v deseti letech začal studovat latinu, v patnácti letech napsal své první dílo Cosmogonie universale – přírodopisnou studii o původu světa. Ve svých devatenácti napsal svoji první tištěnou knihu O mnohosti světů obydlených, která měla čtenářský úspěch a byla přeložena do téměř všech evropských jazyků. Roku 1882 se stal ředitelem hvězdárny v Juvisy u Paříže (kde o 43 let později zemřel). V roce 1887 založil Francouzskou astronomickou společnost. Vedle vědecké činnosti se Flammarion věnoval se stejným nasazením psaní fantastických románů, řešení různých záhad a bádání v oboru nazývaném parapsychologie, kterou většina vědců opovrhuje. Flammarionovy knihy byly bezprostředně po francouzských vydáních vydávány česky a po řadu let byl u nás Flammarion nejpřekládanějším autorem. K jeho přátelům patřil např. malíř Alfons Mucha (1860-1939). Bádání o tajemnu a záhadách duše dovršil Flammarion v posledních letech života třísvazkovým dílem, které vzápětí po francouzském vydání vyšlo v roce 1923 i v Československu pod názvy Záhady smrti před smrtí, Záhady smrti při smrti a Záhady smrti po smrti. Dnešní doba, se nedokáže vyrovnat s osobností velkého tvůrčího rozmachu jako byl Flammarion. Dnes každá větší všestrannost budí mezi vědci spíše nedůvěru a proto se o Flammarionovi ve vědeckém světě mlčí.
– 3. 6. 1965 – čtyři dny před svými 75. narozeninami, zemřel Hjalmar Riiser-Larsen, legendární norský letec a polárník. Účastnil se nebo přímo vedl expedice jak do Arktidy tak do Antarktidy. V roce 1940 po útoku Němců na Norsko uprchl do Londýna a pak na čas odjel do Kanady. Po válce se Larsen vrátil ke komerčnímu létání a stal se regionálním manažerem letecké společnosti CEO.
– 4. 6. 1615 v Praze zemřel 59letý Vavřinec Benedikt z Nudožer, (obec nyní na Slovensku), dnes by se řeklo, že to byl Slovák – matematik, pedagog, básník, překladatel žalmů a filolog, který se narodil u řeky Nitry v době, kdy tam mluvili česky. Podílel se na rozvoji českého humanismu a sestavil první systematickou mluvnici češtiny.
– 6. 6. 1915 – první světová válka: Tři německé vzducholodi zaútočily na východní pobřeží Anglie a na Londýn. Kromě hmotných škod po nich zůstaly desítky mrtvých obyvatel. Dvě vzducholodi britští letci zničili.
– 6. 6. 2015 zemřel 88letý Ludvík Vaculík, moravský patriot, spisovatel, publicista, disident, autor manifestu Dva tisíce slov a zakladatel samizdatové edice Petlice.
– 6. 6. 2015 zemřel v 86 letech Pierre Brice, francouzský herec, známý především jako filmový představitel Vinnetoua ze serie německých dobrodružných filmů.
– 7. 6. 1415 v celé střední Evropě nastalo úplné zatmění Slunce a údajně ovlivnilo odsouzení Mistra Jana Husa. Tento den bylo druhé „slyšení“ Mistra Jana před koncilem v Kostnici; že to však nebylo žádné slyšení, ale inkviziční proces, popsal např. přímý účastník Petr z Mladoňovic: „...Když chtěl (Hus) odpovídat, překřikovali ho, když chtěl vysvětlit vlastní stanovisko, žádali ho aby zanechal mudrování a řekl pouze ano či ne…“ Před polednem se setmělo, Měsíc zakryl sluneční kotouč a zděšení účastníci „slyšení“ se rozprchli. Někteří historici tvrdí, že zatmění upálení oddálilo, jiní naopak, že „pobídlo“, aby Jan Hus byl (6. 7. 1415) upálen.
– 7. 6. 1905 parlament Norska přijal usnesení o rozpuštění švédsko-norské unie. Tím Norsko udělalo první krok k samostatnosti. Se Švédskem bylo od roku 1814 v personální unii (v níž rozhodovalo! Švédsko). Švédové požadovali, aby se v Norsku o věci konalo všelidové hlasování – referendum. To proběhlo 13. 8. 1905 s jasným výsledkem: Volební účast (ženy neměly hlasovací právo) byla 90 % a z nich 99,5 % hlasovalo pro norskou samostatnost. 26. 10. 1905 švédský (a v té době i norský) král Oskar II. uznal nezávislost Norska. Den na to pronesl Oskar II. prohlášení k norskému lidu, v němž se zřekl norského trůnu. O tom, jaké bude státoprávní uspořádání Norska (vedle království se nabízela republika), hlasovali Norové v listopadu 1905 a velkou většinou bylo odhlasováno království. Nabídku(?!) norské koruny přijal dánský princ Carl (1872-1957), který byl ženatý s anglickou princeznou Maud. Přijali jména král Håkon VII. a královna Maud a 25. 11. 1905 přijeli do Norska.
– 7. 6. 1965 došlo v Praze po dlouhotrvajících deštích k sesuvu půdy na svahu Petřína, což vyvolalo okamžité zastavení provozu pozemní lanové dráhy. K jeho obnově došlo až po 20 letech.
– 7. 6. 1965 zemřela po pětiletém boji s rakovinou Judy Hollidayová, talentovaná americká herečka. Bez tří týdnů jí bylo 44 let. V roce 1950 získala Oskara za roli ve filmu Včera narození.
– 8. 6. 1815 – ke konci Vídeňského kongresu (po napoleonských válkách: 1. 10. 1814 – 9. 6. 1815) byl založen Německý spolek (jako Velkoněmecká říše!), politický svazek Rakouska, českých zemí, Pruska, Bavorska, Saska, Württemberska, Hannoverska, čtyř měst (Hamburk, Brémy, Lübeck a Frankfurt nad Mohanem) a řady malých knížectví. Při založení měl 630 100 km² s 29,1 mil. obyvateli (v roce 1865 měl 47,7 mil. obyvatel). Byla to údajně náhrada za Svatou říši římskou, která zanikla v roce 1806. Německý spolek zanikl v prusko-rakouské válce v roce 1866. Němci, jak víme, se stále snaží říši vybudovat a roztáhnout se daleko na východ, nyní pod značkou EU.
– 8. 6. 1955 zemřel 56letý (nenašla jsem, co mu bylo) Josef Halsbach, původně obchodní příručí, pak voják-letec, od roku 1923 manžel světoznámé sopranistky Emy Destinnové (1878-1930, byla o 20 let starší), s kterou se oženil pouze z vypočítavosti a „pomohl” jí rozfofrovat majetek. Dva roky po Emině smrti mu pak zemský úřad v Praze schválil žádost o změnu příjmení na Destinn-Halsbach. V únoru 1936 se v Praze oženil s Marií Fiedlerovou, o které jsem nezjistila nic bližšího. Druhou světovou válku zřejmě Halsbach přežil bez problémů. Po ní byl krátce národním správcem Zeissových závodů v Teplicích, pak od roku 1946 pracoval v obchodním oddělení pražské Meopty a od 1950 byl technikem zahraničního podniku PZO Kovo.
– 9. 6. 1805 zemřel na zápal plic 65letý hrabě František Josef Kinský, právník, vojenský velitel a vlastenec (angažoval se v počínajícím českém národním obrození), spoluzakladatel České soukromé učené společnosti. Prosazoval výuku českého jazyka, napsal několik pedagogických spisů a zasadil se o modernizaci vojenského školství.
– 1. 6. 1915 – první světová válka: na rakousko-italské frontě na Balkáně padl 31letý Oskar Pollak, pražský rodák, historik umění. Byl velmi pilným badatelem, napsal několik studií, především z dějin renesančního a barokního umění v Čechách. Většina jeho prací vyšla až po jeho smrti.
– 12. 6. 1905 zemřel 87letý Václav Vladivoj rytíř Tomek, historik, archivář, konzervativní politik a pedagog. Proslul zejména dvanáctisvazkovým dílem Dějepis města Prahy a pětisvazkovými Základy starého místopisu pražského. Od roku 1850 byl profesorem na Karlo-Ferdinandově universitě. V letech 1861 až 1870 byl poslancem Českého zemského sněmu, účastnil se také politických jednání ve Vídni. Od roku 1885 byl členem panské sněmovny Říšské rady.
– 13. 6. 1965 zemřel 87letý Martin Buber, izraelský filozof, sociolog a pedagog. Rodák z Vídně se zpočátku připojil k sionistickému hnutí. Na rozdíl ale např. od Herzla, který chtěl založit laický židovský stát, Buberovi šlo především o židovské náboženství a kulturu. Mezi válkami byl profesorem židovského náboženství a etiky na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. Roku 1938 odjel do Jeruzaléma, kde učil na tamější Hebrejské univerzitě antropologii a sociologii. Hájil význam židovského náboženství, ale přitom se zasazoval o mír s Palestinci. Od roku 1951 hodně cestoval a přednášel v Evropě i v USA, získal řadu významných cen a vyznamenání a až do smrti udržoval blízké vztahy se svými přáteli z Prahy, zejména Maxem Brodem. V letech 1960-1962 byl prvním prezidentem Izraelské akademie věd.
– 14. 6. 1645 – anglická občanská válka (1642-1651): proběhlo nejdůležitější střetnutí války – bitva u Naseby, kde armáda krále Karla I. (1600-1649) byla poražena vojskem vedeným T. Fairfaxem a O. Cromwellem. Ještě šest let pak ale trvalo, než občanská válka skončila úplným vítězstvím Cromwellových republikánů.
– 14. 6. 1985 byla podepsána Schengenská smlouva. U jejího zrodu stálo pět států – Belgie, Francie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko a postupně se přidávaly další, Česká republika v roce 2007. Schengenský prostor je území většiny evropských států, na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou. Jméno má podle vesnice Schengen v Lucembursku, u níž byla smlouva podepsána a v níž pak byla 19. června 1990 podepsána prováděcí úmluva. V schengenském prostoru jsou rovněž státy, které nejsou členy EU, jako např. Norsko, Lichtenštejnsko, Island a také Švýcarsko. Do schengenského prostoru spadají i některá ze zámořských území členských zemí.
– 14. 6. 1995 podlehl rakovině v 58 letech Roger Zelazny, americký spisovatel fantasy a science fiction literatury. Rodina Zelaznych pocházela z Polska. Mezi nejslavnější díla Rogera Zelaznyho patří série Tajemný Amber. Pro Zelazneho práce je charakteristické určité zamlžení hranice mezi science fiction a fantasy. Některé jeho romány jsou založeny na mytologiích různých kultur. Například Pán světla se odehrává ve světě hinduistických božstev, Oko kočky obsahuje prvky náboženství Navahů (indiánů), egyptští bohové figurují v románu Creatures of Light and Darkness.
– 15. 6. 1945 vzniklo studio animovaných filmů Bratři v triku. Svůj název získalo podle tří bratrů, kteří v něm působili – neslyšícího animátora Borise Masníka (1923-2011) a jeho bratrů Ivana a Vojena. Tehdy bylo jedním ze samostatných ateliérů, studií a tvůrců animace, které spadaly pod státní podnik Krátký film. Slavné logo Bratří v triku, tři uklánějící se chlapečky v pruhovaných tričkách, navrhl autor slavného Krtečka, Zdeněk Miler (1921-2011). Ve studiu vzniklo přes 1600 animovaných filmů, které získaly stovky mezinárodních ocenění včetně Oscara za krátkometrážní film Munro (1960).
– 15. 6. 1985 byl v Praze obnoven provoz pozemní lanové dráhy na Petřín – po dvaceti letech od zastavení provozu v důsledku sesuvu půdy po deštích.
– 16. 6. 2005 zemřela Eva Jakoubková, herečka křehkých a milých dívek, jak naivek tak mladých oslnivých žen, z nichž se později přehrála do postav charakterních zralých žen. Bylo jí jen 53 let.
– 18. 6. 1815, odpoledne až v podvečer, v bitvě u Waterloo (blízko Bruselu), koalice evropských panovníků pod vedením anglického vévody z Wellingtonu porazila Napoleona Bonaparta (1769-1821). Pro francouzského panovníka se bitva stala posledním z jeho vystoupení v roli vojevůdce, stratéga a hlavy státu – císaře, pro Evropu znamenala ukončení třináct let trvajících napoleonských válek. I když Napoleon ve svých memoárech přičítal vinu za debakl jen svým maršálům, byla jeho prohra výsledkem souhry mnoha selhání jak jeho samotného, tak jeho podřízených. Jméno města Waterloo, v jehož blízkosti se bitva odehrála, se stalo celosvětovým synonymem pro velkou porážku nebo konečný akt zásadního významu s negativními důsledky. Napoleona pak už čekalo jen šest let internace na ostrově sv. Heleny.
– 20. 6. 2005 zemřel 81letý Jack Kilby, americký elektroinženýr, vynálezce integrovaného obvodu, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 2000.
– 21. 6. 1945 prezident Edvard Beneš vydal dekret o konfiskaci a rozdělení pozemkových majetků Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů.
– 21. 6. 1945 zemřel Josef Hora, básník, novinář, literární kritik a překladatel ruštiny. Zemřel po „vleklé, těžké“ blíže nespecifikované nemoci v 53 letech. Hora byl nejvýznamnější představitel proletářské poezie. V roce 1921 vstoupil do KSČ, ale roku 1929 z ní vystoupil. Den po své smrti byl jmenován in memoriam národním umělcem.
– 22. 6. 1915 – první světová válka: spojená německo-rakouská vojska dobyla Lvov, správní středisko Haliče, které na začátku války obsadili Rusové.
– 22. 6. 1945 – druhá světová válka: Na Okinawě zcela skončil japonský odpor. Ten den brzo ráno japonský velitel ostrova 57letý generál Ušidžima spáchal rituální sebevraždu. Boje o ostrov nepřežil ani velitel amerických sil 58letý generál Simon B. Buckner, kterého zabily střely Japonců čtyři dny předtím. Ani po této porážce i když už také v Číně ztráceli pozice, nechtěli Japonci kapitulovat.
– 22. 6. 1965 zemřel 63letý David O. Selznik, americký filmový producent; v roce 1939 stál za nejslavnějším americkým filmem Jih proti Severu (podle románu Margaret Mitchellové, 1900-1949), který získal deset Oskarů.
– 22. 6. 1985 zemřel týden před svými 78. narozeninami Alois Zátopek, významný geofyzik světového věhlasu, zakladatel moderní české seismologie. Jeho vzdáleným příbuzným (otcové byli bratranci) byl atlet Emil Zátopek (1922-2000).
– 23. 6. 1915 – první světová válka: Italové zaútočili na rakousko-uherské pozice u řeky Soči (nyní u východního okraje Slovinska). Byl to začátek víc jak deseti střetnutí Italů s Rakušany v této oblasti. Cílem Italů bylo dobýt rakouský přístav Terst, jehož dvě třetiny obyvatel tvořili Italové. Přes opakované snahy se Italům rozhodující průlom zde nepodařil. Na italské frontě bojovalo za první světové války v řadách rakousko-uherské armády velké množství Čechů. Rakušané raději Čechy nasazovali zde, než na východní frontu, protože tam se množily jejich dezerce do ruského zajetí.
– 23. 6. 1955 v Praze na Strahově začala I. celostátní spartakiáda. Navazovala na tradici sokolských sletů, pro které byl v roce 1926 postaven Velký strahovský stadion. První spartakiády v Praze se zúčastnil asi jeden milión cvičenců. Od toho roku 1955 se spartakiády konaly pravidelně každých 5 let do roku 1985, kromě roku 1970.
– 23. 6. 1975 na rakovinu zemřel 48letý Per Wahlöö, švédský novinář a policejní reportér. Po roce 1950 působil ve Španělsku jako zahraniční korespondent, ale pro své postoje byl Frankovým režimem vypovězen. Procestoval pak celý svět a vrátil se zpět do Švédska, znovu k novinařině. Jeho partnerkou byla Maj Sjöwallová (1935-2020). Ačkoli oba publikovali i samostatně, proslavily je až jejich společné detektivní romány. Jejich dílo ovlivnilo generace dalších spisovatelů. První román – Roseanna, rozvážně vyprávěný příběh o sexuální vraždě, vyšel v roce 1965, poslední – Teroristé, o deset let později. Při psaní prý seděli proti sobě, jeden napsal první kapitolu, druhý následující, pak si napsané vyměnili a opravovali. Všechny jejich detektivky se odehrávaly ve Stockholmu a odrážely se v nich soudobé sociální a politické problémy. Řada z nich byla zfilmována a většina z nich byla přeložena také do češtiny.
– 23. 6. 1995 v Moskvě zemřel v 76 letech Anatolij Tarasov, legendární sovětský hokejový trenér, označovaný za „otce ruského hokeje“. Aktivně hrál fotbal a pracoval také jako fotbalový trenér.
– 24. 6. 1445, podle záznamů v kronikách, vrcholila povodeň v povodí Vltavy. V okolí Dobříše se protrhly hráze několika rybníků, mnohé chalupy byly vodou strženy a voda je odnesla až do Prahy. Tam voda sahala až k nosu kamenného reliéfu Bradáče na Karlově mostě.
– 25. 6. 1675 v Praze se Vltava tak rozvodnila, že voda údajně dosahovala až k oltáři v kostele sv. Jiljí v Husově ulici na Starém Městě.
– 25. 6. 2015, po devíti(!) letech v bezvědomí (ležel v nemocnici v Motole), zemřel 80letý Kája Saudek, malíř a jedinečný komiksový kreslíř, pražský rodák, bratr – dvojče slavného fotografa Jana Saudka (* 13. května 1935; měli poloviční židovský původ po otci, bankovním úředníkovi). Již v dětství se Kája seznámil s americkými komiksy, zpočátku jej ovlivnila tvorba Walta Disneye. Začínal jako technický kreslič a kulisák v Barrandovských filmových studiích. V roce 1966 jeho kresby použil Miloš Macourek ve svém filmu Kdo chce zabít Jessii?. Díky tomu se stal Kája Saudek a jeho díla obecně známější. Následně v 60. letech ilustroval pro magazín Popmusic Express a kreslil komiksové příběhy podle scénářů Jaroslava Foglara, Ondřeje Neffa a dalších. V 80. létech se kresebně podílel ve Slovenské televizi na televizním seriálu Okna vesmíru dokořán (spolu s Vladimírem Železným a Jiřím Grygarem).
– 26. 6. 1945 byla v San Francisku přijata Charta Spojených národů, základní dokument OSN. Stalo se tak na mezinárodní konferenci o poválečném uspořádání světa Po jejím ratifikování v 51 státech (i v ČSR) byla 24. 10. 1945 formálně ustavena Organizace spojených národů. Charta OSN má 19 kapitol a 111 článků; ustanovila šest základních orgánů OSN: Valné shromáždění, Radu bezpečnosti, Ekonomickou a sociální radu, Poručenskou radu, Mezinárodní soudní dvůr a Sekretariát. K tomu si přidává 15 agentur a množství programů, fondů a rad(!). Zabývají se vším možným, od práv žen po telekomunikace, intelektuální práva, světový obchod, problém drog a nemocí, meteorologii, turismus, jednotlivé konflikty ve světě, klimatické změny či vzdělání.
– 27. 6. 1925 byla firma Laurin & Klement (založena v roce 1895) sloučena se společností Škoda Auto. Mladoboleslavská automobilka se tím pádem stala pouze jedním z několika výrobních závodů podniku Škoda a orientovala se na osobní automobily. Téměř veškerou administrativu převzalo obchodní ředitelství Škody v Praze a vývoj a výroba užitkových automobilů se přestěhoval do Plzně. Výroba motocyklů byla zastavena. Václav Laurin (1865-1930) se stal řadovým ředitelem, Václav Klement (1868-1938) generálním radou, oba prakticky téměř bez pravomocí. Dosud vyráběné vozy od tohoto okamžiku nesly název Laurin & Klement – Škoda, nově vyvinuté už pouze Škoda.
– 27. 6. 1945 zemřel v pankrácké věznici v 72 letech Emil Hácha, právník, překladatel, československý prezident po „Mnichovu“ (od 30. 11. 1938). Funkci prezidenta přijal až na velký nátlak svého okolí – prakticky se obětoval. Za protektorátu byly jeho pravomoci prezidenta velmi omezené, přesto mu až do podzimu 1941 umožňovaly hrát podstatnou roli v českém národně obranném zápase s německými okupanty. Po Heydrichově příchodu a zatčení ministerského předsedy generála Eliáše (1890-1942) se Háchův zdravotní stav celkově velmi zhoršil. Atentát na Heydricha, terorizování českého národa a osobní nátlak Němců pak zcela podlomily jeho zdraví i duševní stav. Arterioskleróza a opakované mozkové mrtvice z něj udělaly úplně bezmocného člověka, který byl již jen loutkou v rukou Němců. To konstatoval i poválečný národní soud. Přesto však byl Emil Hácha hned po skončení války uvězněn a prezentován často jako symbol zrady. Bohužel takto se o Háchovi mluví někdy i dnes. Mimochodem: Hácha byl údajně vnitřně odpůrcem čechoslovakismu a ideje společného soužití Čechů a Slováků v jednom státě. Považoval Slováky za etnicky zcela odlišné od Čechů a s rozdílným historickým vývojem, ale v pracovním životě byl loajální k oficiální ideové linii první republiky.
– 29. 6. 1875 zemřel v Praze v 82 letech Ferdinand I. Dobrotivý, rakousko-uherský císař a český král, kterým byl korunován v Praze v září 1836. Byl posledním korunovaným českým králem. Ferdinand byl pomlouván, že je slabomyslný, protože od dětství trpěl epileptickými záchvaty, způsobenými porodním traumatem. On byl však inteligentní, mluvil pěti jazyky (i češtinou), zajímal se o hudbu, historii a jiné vědy. Pravda je, že za sebe nechal vládnout knížete Metternicha (1773-1859). Trůnu se Ferdinand vzdal 2. 12. 1848 pro synovce Františka Josefa (1830-1916) a po abdikaci žil dva roky v Innsbrucku. Často ale jezdil do Prahy a v roce 1850 se sem natrvalo přestěhoval, Češi ho měli rádi a on je také.
– 29. 6. 1915 zemřel 65letý František Xaver Marat, generál a velmistr řádu Křížovníků s červenou hvězdou, konsistorní rada v Praze a Litoměřicích, člen Panské sněmovny ve Vídni a Českého zemského sněmu, nositel zlaté medaile královského hlavního města Prahy. Svůj život věnoval osvětové i charitativní činnosti. Byl literárně činný, hlavně v oboru historie, přispíval také do Ottova naučného slovníku. Zasloužil se mj. o obnovu kostela sv. Mořice v Řevnicích, z jeho iniciativy byla v letech 1904-1905 postavena v Řevnicích fara, kde bydlel deset let až do své smrti.
– 29. 6. 1945 československá vláda postoupila Sovětskému svazu Podkarpatskou Rus – území o rozloze 12 656 km2, kde žilo kolem 700 tisíc obyvatel, území naprosto odlišné od ostatních částí ČSR. Někde je psáno, že se o ten „dar” zasadil hlavně prezident Beneš, jinde, že místní komunisté, kteří hned v říjnu 1944, po osvobození od německých okupantů, začali přesvědčovat lidi, aby v plánovaném referendu požadovali připojení k Sovětskému svazu. Byli úspěšní – hlasovalo pro to pak přes 70 % obyvatelstva. Odtržení tohoto území určitě velmi potěšilo československé národohospodáře, protože pro republiku bylo jen obrovskou zátěží. Za tu dvacítku let, co patřilo k Československu, se i přes obrovské investice nepodařilo celkově tamní životní standart přiblížit nejen k tomu českému, ale ani ke slovenskému. Podkarpatská Rus byla tisícovku let okrajovou částí uherského království a o jejím připojení k Československu (po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska) českoslovenští politici vůbec neuvažovali – přesněji řečeno, nestáli o ni. Mocnosti ale, prý ze strategických důvodů, rozhodly…
– 29. 6. 1995 se americký raketoplán Atlantis poprvé připojil k ruské vesmírné stanici Mir. Stanice byla první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Byla vybudována propojením několika sovětských modulů, které byly na oběžnou dráhu odděleně vypouštěny v letech 1986-1996. Mir byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby kosmonautů. Běžně v něm žili tři lidé, ale byl schopen pojmout až šest osob. Až na tři krátká období byl Mir nepřetržitě obydlen do října 1999. Po 15 letech provozu, 23. 3. 2001, byl Mir záměrně naveden do zemské atmosféry, z větší části v ní shořel a jeho zbytky dopadly do Tichého oceánu.
– 29. 6. 1985 náhle zemřel na infarkt 56letý Jaroslav Dietl, scenárista, dramatik, dramaturg, autor oblíbených televizních seriálů a vysokoškolský pedagog. V Brně začal studovat na reálném gymnáziu, ale pak přešel na textilní průmyslovku, kde maturoval. Po roku studia na filozofické fakultě v Brně šel dělat vychovatele mládeže, pak (1949) odešel do Prahy na Ministerstvo sociální péče. V letech 1950-1955 studoval dramaturgii na filmové fakultě AMU. Ještě během svých studií se stal dramaturgem nově vznikající Československé televize a roku 1962 odešel do Čsl. státního filmu. V roce 1973 byl vyloučen z KSČ a prakticky i z práce, tak se stal spisovatelem „na volné noze”. Rok před svým úmrtím byl jmenován zasloužilým umělcem. Jeho dílo je obrovské, připomeňme si např.: Tři chlapi v chalupě, Ženu ani květinou neuhodíš, Píseň pro Rudolfa III., Nejlepší ženská mého života, Causa králík, Křtiny, Pět mužů a jedno srdce, Plechová kavalérie, Okres na severu, Nemocnice na kraji města, Synové a dcery Jakuba skláře. Zpracoval také podle diváckých námětů celkem 198 bakalářských příběhů.
– 29. 6. 2015 zemřel v 91 letech Ladislav Chudík, slovenský herec a divadelní pedagog. Hrál i v řadě českých filmů. V letech 1989-1990 byl ministrem kultury Slovenské republiky.
– 30. 6. 1945 vznikla Státní bezpečnost Československé republiky. Ihned od svého vzniku byla přímo vedena komunistickou stranou a sloužila k ovládnutí mocenských pozic a k likvidaci protivníků režimu. Také odpovídala za zřizování pracovních táborů, vedla je a sledovala (či přímo řídila) zacházení s politickými vězni. Agenti StB v 50. letech podnikali ilegální akce i v zahraničí – známý je únos předsedy ČSSD Bohumila Laušmana z Rakouska, kam emigroval (1953), zpět do Československa. StB zrušil ministr vnitra Richard Sacher 15. 2. 1990; některé její úlohy převzal nově vzniklý Úřad pro ochranu ústavy a demokracie při MV.
– 30. 6. 1985 zemřela (někde uvedeno 30. 7. 1985) 89letá Milada Petříková-Pavlíková, architektka, první žena v ČSR, která byla promována (1921) titulem Ing. arch. na ČVUT v Praze. Často publikovala, úspěch např. měla její publikace Jak bydlet (Orbis, 1932). Byla manželkou prof. Theodora Petříka, architekta a stavitele (1882-1941), který předčasně zemřel na nějaké poooperační komplikace. Měli tři syny.
– 2015 – v červnu vznikla politická strana SPD – Svoboda a přímá demokracie. Založili ji Tomio Okamura (*1972) a Radim Fiala (*1969) po tom, co odešli ze strany Úsvit (ta prakticky pak zanikla), kterou T. Okamura založil a financoval dva roky předtím.
(Informace k jednotlivým heslům jsou vybírány převážně z Wikipedie, porovnávány s údaji v řadě dalších pramenů a pak upraveny.) -MK-
