Marie Kovalová: Lednová výročí
– 1325 – v lednu hodně mrzlo a také sněžilo.
– 1425 – v lednu (podle některých pramenů) hodně sněžilo, o teplotách zmínky nejsou.
– 1525 – leden byl poměrně chladný.
– 1625 – leden byl chladný a sněživý.
– 1725 – po mrazivých vánocích se v lednu oteplilo.
Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:
– 1775 – v lednu bylo průměrně -0,2 °C.
– 1825 – leden měl průměrně 1,9 °C.
– 1875 – v lednu bylo průměrně 0,7 °C.
– 1925 – v lednu bylo poměrně teplo, průměrně 2,8 °C.
– 1975 – leden byl nebývale teplý, měl průměrně 4,8 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)
– 1. 1. 45 př n. l. začal v Římě platit juliánský kalendář, který byl zaveden na příkaz vojevůdce a politika Gaia Julia Caesara (100-44 př. n. l.) a po něm se jmenuje. Nový kalendář měl napravit nesrovnalosti předchozího, ale ani tento nebyl přesný. V 16. století se zpožďoval proti realitě (postavení Slunce) o 10 dní a byl koncem 16. stol. nahrazen kalendářem gregoriánským.
– 1. 1. 1515 zemřel v Paříži, ve věku 52 let Ludvík XII., francouzský král z dynastie Valois-Orleans. Za jeho vlády byla uskutečněna ve Francii řada reforem (soudní, vojenské, daňové i peněžního systému).
– 2. 1. 1905 – rusko-japonská válka: po téměř ročním obléhání dobyli Japonci Port Arthur, ruskou námořní základnu na Dálném východě. Dnes je to čínský přístav Lü-šün, ležící na jižní špici polostrova, který vybíhá do Žlutého moře mezi Čínou a Korejským poloostrovem. Vždy patřil Číně, za čínsko-japonské války ho sice v roce 1894 dobylo Japonsko, ale na nátlak velmocí se ho muselo vzdát. Roku 1898 si celý poloostrov s přístavem a pevností od Číny na 25 let pronajalo Rusko, což bylo pro něj výhodné, neboť hlavní ruská námořní základna na Dálném východě, Vladivostok, od prosince do února až března zamrzá. Útokem japonského loďstva na Port Arthur pod velením admirála Tóga, provedeném bez vypovězení války, začala v noci z 8. na 9. února 1904 rusko-japonská válka. Skončila v září 1905 vítězstvím Japonska. Poražené Rusko ztratilo nejen území Port Arthuru, ale i jižní část ostrova Sachalin.
– 2. 1. 1945 zemřel Vít Nejedlý, hudební skladatel, syn politika Zdeňka Nejedlého (1878-1962), bylo mu 32 let. Zemřel jako československý voják na následky onemocnění tyfem v době bojů o Dukelský průsmyk (podzim 1944). Byl zakladatelem někdejšího Armádního uměleckého souboru, jenž pak nesl jeho jméno.
– 2. 1. 1965 poprvé Československá televize vysílala Večerníček, desetiminutový podvečerní pořad pro děti. Postavičku Večerníčka nakreslil Radek Pilař, autorem hudby byl Ladislav Simon. Večerníčkem byla dokonce pojmenována jedna planetka.
– 3. 1. 1825 koupil skotský továrník Robert Owen v Indiáně v USA 30 000 akrů půdy, kde chtěl založit nový utopistický ideální stát, který nazval Nová Harmonie. Jeho pokus o vytvoření ideální společnosti, založené na bezpeněžním hospodářství, ztroskotal po čtyřech letech.
– 3. 1. 1965 provedla palestinská organizace Fatah teroristický útok na izraelský „Národní přivaděč vody“, na kterém byl nedávno zahájen provoz, a jímž bylo odebíráno značné množství vody z řeky Jordán. Ta po většinu toku tvoří hranici Izraele s Jordánskem. Útok však byl v počátečním stadiu zmařen izraelskými bezpečnostními složkami.
– 4. 1. 1945 – druhá světová válka: Jednotky britské Čtrnácté armády se vylodily v Barmě. Japonci, okupující Barmu, téměř bez odporu ustoupili do vnitrozemí.
– 7. 1. 1925 na severovýchodě Indie (tenkrát ještě britské) se britským rodičům narodil Gerald Durrell, později spisovatel, zoolog a popularizátor ochrany přírody. Dosáhl mnoha úspěchů s chovem zvířat a péčí o ně, mnoho ohrožených zvířat našlo v jeho zoo domov, odkud se po úspěšném rozmnožení vracela zpět do volné přírody. Gerald Durrell zemřel v lednu 1995.
– 7. 1. 2015 dopoledne v Paříži byl spáchán útok na redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo. Pachateli byli dva bratři, muslimové, ale francouzští občané. Zastřelili 10 novinářů a 2 policisty. Podařilo se jim sice uprchnout, ale brzo byli dostiženi a zastřeleni. Články a kresby časopisu Charlie Hebdo byly už v minulosti značně kontroverzní. Např. kvůli jednomu číslu v roce 2011, kde byla karikatura proroka Mohameda, bylo vypáleno tehdejší sídlo redakce – pachatelé nebyli vypátráni. V následujícím roce časopis vydal několik dalších karikatur Mohameda včetně jeho nahých podob.
– 8. 1. 2005 přes severní Evropu se přehnala nebývale silná bouře. Narušila všechnu dopravu, námořní, leteckou i pozemní, přerušila dodávky elektřiny a vyvolala povodně. Nejvíce postižené bylo pobřeží Anglie, Dánska a Švédska, zahynulo nejméně 14 osob.
– 9. 1. 1945 – druhá světová válka: přes mnoho sebevražedných útoků japonských kamikadze na americké lodě, se americké jednotky vylodily na Filipínách, na hlavním ostrově Luzon.
– 10. 1. 1055 – údajně toho dne zemřel asi 53letý Břetislav, kníže z rodu Přemyslovců, syn knížete Oldřicha a prosté ženy z lidu, Boženy. Měl sice starosti se svým nemanželským původem, ale vyřešil to unesením vznešené nevěsty, dcery bavorského markrabího Jitky, se kterou měli pak pět synů.
– 10. 1. 1965 zemřel v 63 letech Antonín Bečvář, klimatolog a hlavně astronom světového jména, autor čtyř velkých hvězdných atlasů, zakladatel astronomické observatoře u Skalnatého plesa pod Lomnickým štítem ve Vysokých Tatrách, kde se také stal jejím prvním ředitelem (1943-1950), rodák ze Staré Boleslavi. Při ústupu německých vojsk na jaře 1945, se mu podařilo přesvědčit důstojníky Wehrmachtu, aby hvězdárnu nevyhodili do povětří, k čemuž se chystali. V roce 1951 byl tehdy světově uznávaný vědec z observatoře na Skalnatém plese odvolán – stal se někomu nepohodlným. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si hvězdárnu, kterou si v mládí doma na zahradě postavil a pracoval na dalších hvězdných atlasech. Bečvář měl mnoho zájmů. Kromě astronomie se dost věnoval meteorologii, rád fotografoval, hrál dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl obdivovatelem hor a náruživým turistou, i když od narození měl řadu zdravotních problémů. V roce 1948 vydal barevnou publikaci Vysoké Tatry. Napsal i novelu Jediné léto (1940).
– 10. 1. 1985 zemřel 71letý Beno Blachut, vynikající operní pěvec, tenorista. Od roku 1941 působil v pražském Národním divadle. Blachut byl skvělým interpretem především českého repertoáru. Světovou kariéru mu přes několikeré nabídky znemožnila nejprve německá okupace a později komunistický režim.
– 11. 1. 1945 – druhá světová válka: v Řecku, kde proti německým a italským okupantům probíhal národně osvobozenecký boj, bylo uzavřeno příměří mezi řeckou vládou, komunistickými partyzány a britskými jednotkami operujícími v této části Středomoří.
– 12. 1. 2015 podlehla rakovině 75letá Jelena Vasiljevna Obrazcovová, ruská hudební pedagožka a operní pěvkyně, mezzosopranistka, jedna z nejlepších světových operních pěvkyň 2. poloviny 20. století, která vystupovala na operních scénách po celém světě.
– 13. 1. 845 – tehdy, jak je psáno ve Fuldských análech, údajně přijalo čtrnáct českých knížat křesťanství na dvoře Ludvíka Němce, krále Východofranské říše. Není tam ale psáno, kde se to událo, všeobecně se soudí, že v Řezně, nejsou uvedena ani jména pokřtěných – jen „…14 z knížat Čechů…”.
– 13. 1. 1915 postihlo okolí středoitalského města Avezzano silné zemětřesení o síle 6,9 Richterovy škály, jedno z nejsilnějších v historii Itálie. Padlo mu za oběť přes 30 tisíc lidí a téměř celé město bylo poničeno. Avezzano bylo pak postaveno znovu.
– 14. 1. 1915 – první světová válka: tento den turecké jednotky o síle 25 000 mužů vyrazily z Palestiny do sinajské pouště s cílem překvapit Brity a hlavně ovládnout Suezský průplav, strategicky důležitou nejkratší cestu mezi Velkou Británií a jejími koloniemi v Asii a východní Africe. Formálně byla akce pod tureckým, ale fakticky pod německým velením, plánoval ji i vedl Němec, vojenský poradce v Turecku Kress von Kressenstein. Tažení bylo od počátku komplikované už jen tím, že vojáci museli jít 300 km pěšky. Po třech týdnech narazili na 30 000 vojáků britské indické armády. Turci byli poraženi hlavně proto, že přišli o moment překvapení, neboť byli včas odhaleni britským leteckým průzkumem.
– 14. 1. 1925 zemřel 63letý František Drtina, filozof, univerzitní profesor a spoluzakladatel českého skautingu. Po vysokoškolských studiích působil v Praze jako profesor na Akademickém gymnáziu, smíchovském gymnáziu a na Jiráskově gymnáziu v Žitné ulici. Roku 1891 se na filozofické fakultě pražské univerzity habilitoval v oboru filozofie a v roce 1897 pro pedagogiku. V roce 1899 byl jmenován mimořádným a v 1903 řádným profesorem filozofie a pedagogiky. Ve školním roce 1905/1906 byl děkanem filosofické fakulty. Redigoval časopisy Česká mysl a Pedagogické rozhledy. V praktickém profesním životě byl zastáncem přístupu žen ke vzdělání. V roce 1912 založil první český oddíl vodních skautů. Jeho synem byl Prokop Drtina (1900-1980), právník a politik, který před druhou světovou válkou byl tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše.
– 14. 1. 2005 přistála sonda Huygens z Evropské kosmické agentury na povrchu Titanu, největšího Saturnova měsíce. Sonda zjistila, že Titan se skládá převážně z kamenného materiálu a vodního ledu. Povrch měsíce je geologicky mladý a „hladký”, nalezeno bylo jen několik impaktních kráterů a kryovulkánů. Hlavní složkou atmosféry Titanu je dusík, minoritními složkami jsou methan s ethanem a další organické sloučeniny, z nichž se v atmosféře vytváří dusíkem obohacený organický smog. Po zhodnocení výsledků vědci z NASA i ESA navrhli koncepty misí, jejichž cílem mělo být dopravení další sondy k Titanu, avšak žádný z jejich návrhů nezískal potřebné finance.
– 15. 1. 1975 v jižní Africe, po 14 letech guerillové války, vznikl stát Angola nezávislý na Portugalsku, které toto území dosud kolonizovalo. Krátce poté ale vypukla mezi hlavními angolskými vlasteneckými(?) hnutími občanská válka, ve které zahynulo přes půl milionu lidí. Válka (s přestávkami) se prakticky táhla do roku 2002. Angola je unitární stát – prezidentská republika. Se svými 31 miliony obyvatel (odhad v roce 2020) je druhou největší portugalsky mluvící zemí na světě (po Brazílii).
– 15. 1. 1995 podlehl rakovině 72letý Josef Kemr, svérázný herec, skvělý představitel prostých, obyčejných lidí. Skvěle vytvářel komediální postavy s nádechem tragiky. Ty ztvárňoval úspornými gesty, jednoduchou hereckou zkratkou a melancholickou mimikou. Byl velmi humánně a katolicky založeným samorostem. Proto, i pro svůj odmítavý postoj vůči režimu, měl omezenou uměleckou činnost a jeho práce byla přehlížena. Rehabilitace a zadostiučinění se mu dostalo až po roce 1989. Za celoživotní mistrovství v činohře byl odměněn čestnou Cenou Thálie (1993). Josef Kemr hrál až do posledního dechu. Např. snímky Malostranské humoresky a Golet v údolí měly premiéru až po jeho smrti. Desítky příležitostí mu poskytl rozhlas a televize.
– 16. 1. 1925 zemřel po selhání srdce v 55 letech Arnošt Procházka, pražský rodák, literární a výtvarný kritik a překladatel moderní evropské literatury. Patřil k čelním představitelům české literární dekadence. V roce 1894 spolu s Jiřím Karáskem ze Lvovic (1871-1951) založili dekadentně zaměřený časopis Moderní revue.
– 17. 1. 1995 před 6. hodinou ráno japonského času zasáhlo oblast města Kóbe zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice a vyžádalo si šest a půl tisíce lidských obětí. Otřesy trvaly přibližně 20 sekund a bylo při nich těžce poškozeno na 200 000 budov, části dálnice a zničeno nábřeží v přístavu Kóbe.
– 18. 1. 1535 – traduje se, že španělský dobyvatel Francisco Pizarro (1475-1541) položil tento den u západního pobřeží Jižní Ameriky (zhruba 12° jižně od rovníku) základní kámen pro město Ciudad de las Reyes (Město králů), pozdější Limu, nyní hlavní město Peru.
– 19. 1. 1895 náhle zemřela (na mozkovou embolii) Marie Červinková-Riegrová, překladatelka, spisovatelka a libretistka, vnučka Františka Palackého. Bylo jí pouze 40 let. Na svoji dobu mimořádně vzdělaná žena ovládala několik světových jazyků, věnovala se literární činnosti, výtvarnému umění a dobročinnosti. Jako první přeložila do češtiny libreto Čajkovského opery Evžen Oněgin. Pro Antonína Dvořáka vytvořila libreta k operám Dimitrij a Jakobín a v době společné práce na operách byla s ním v častém kontaktu. Pro Karla Šebora vytvořila libreto k opeře Zmařená svatba. Její dochované rukopisné Zápisky, které si vedla téměř po celý život, představují bohatý zdroj informací o tehdejším společenském, kulturním i politickém životě.
– 19. 1. 1915 – první světová válka: Němci provedli první nálet vzducholoďmi – dva Zeppeliny bombardovaly východní Anglii. Nálet si vyžádal dvě desítky obětí.
– 20. 1. 1945 – druhá světová válka: Po těžkých bojích s Němci sovětská Rudá armáda osvobodila Košice a Prešov.
– 20. 1. 1835 vybuchla sopka Cosiguina v severozápadní Nicaragui ve střední Americe při pobřeží Pacifiku. Sopka vyvrhla obrovské množství sopečného popela, který se rozlétl po celé střední Americe, jeho celkový objem byl odhadnut na 25 km3 . Výbuch byl zaznamenán i v Evropě, ale možná proto, že byl tento rok očekáván přílet Halleyovy komety, nebyla výbuchu sopky věnována pozornost. Nebyly ani uvedeny oběti na životech.
– 21. 1. 1775 byl v Moskvě, za vlády Kateřiny II. (1729-1796), popraven 32letý Jemeljan Pugačov, původně donský kozák, vůdce největšího selského povstání v Rusku. Roku 1773 se začal vydávat za zavražděného cara Petra III. a aby získal podporu rolníků sliboval, že hlavně odstraní nevolnictví. S malým oddílem kozáků podnítil masové povstání rolnicko-kozáckého obyvatelstva kolem řeky Uralu a dobyl četná opevněná městečka v této oblasti. U Kazaně byl ale poražen, zrazen vlastními lidmi a vydán vojsku Kateřiny II.
– 21. 1. 1945 za podporu partyzánů vypálili Němci dvě slovenské horské obce – Ostrý Grúň a Kľak, když předtím zavraždili 148 jejich obyvatel (včetně žen a dětí). Vesničky jsou v kotlině zhruba 10 km západně od Žiaru nad Hronom.
– 21. 1. 1945 byl Němci popraven 38letý Karel Bondy, (někdy psáno 22. 1.) český advokát, finančník a politik. Byl předsedou pražského Společenského klubu, ale na podzim 1938 z něj byl pro svůj židovský původ vyloučen, stejně jako z advokátní komory a proto odešel do ilegality. Spolupracoval s několika odbojovými skupinami. Soustředil se na organizační a zpravodajskou činnost, organizoval ilegální odchody do zahraničí, podílel se i na vybudování rádiového spojení s Londýnem a pomáhal ukrývat osoby pronásledované gestapem. Poprvé byl zatčen několik dní po okupaci. Důvodem byla jeho pomoc německým emigrantům. Po necelých třech týdnech byl ale propuštěn. Pak byl 20. 10. 1941 zadržen tak rychle, že nestačil požít jed, který měl pro ten případ vždy u sebe. Dlouhou dobu byl vězněn v Praze, většinou v samovazbě. Někdy v červnu 1944 byl odvezen do Gollnova (u Baltského moře, nyní Polsko) a koncem roku do Neubrandenburgu a tam popraven.
– 21. 1. 1955 zemřel v Ilavě ve věznici 75letý Jiří Stříbrný, jeden z pěti mužů 28. října 1918, kteří vyhlásili Československou republiku, novinář a politik. Rokycanský rodák byl za první republiky několikrát ministrem. Zpočátku své politické kariéry patřil mezi hlavní politiky národních socialistů, byl také poslancem vídeňského parlamentu a později předákem nacionalistických formací známých pod názvem Národní liga. Jiří Stříbrný byl vždy krajně pravicově orientován, vědělo se o něm, že je obdivovatelem Mussoliniho. Když byl ministrem železnic, tak němečtí zaměstnanci dráhy se museli povinně naučit do roka češtinu, jinak jim hrozil vyhazov. Vystupoval také proti přijímání Němců do československé armády. Zpočátku byl oblíbencem Masaryka, ale brzo jeho přízeň ztratil. Možná i proto, že byl tvrdým kritikem Beneše. Za německé okupace se ale odmítl podrobit nátlaku Němců, aby Beneše veřejně kritizoval, z politiky se stáhl a žil ve své vile v Káraném. I přes to, že s Němci v žádném případě nekolaboroval, byl po osvobození postaven před Národní soud a odsouzen na doživotí za spolupráci s nimi. Proces je mnohými považován za politický a podobně jako v případě agrárního předáka Rudolfa Berana šlo spíše o vyřizování osobních účtů (údajně ze strany Beneše, který mu odmítl udělit milost). Ve vězení Stříbrný napsal dosud nepublikované paměti, které jsou ovlivněny jeho nadějí, že bude Zápotockým amnestován.
– 22. 1. 1905 došlo (v neděli a podle ruského kalendáře 9. 1.) v ruském Petrohradu k obrovskému krveprolití při pokojné demonstraci. Tomu předcházely prohry carského vojska v rusko-japonské válce (ztráta Port Arthuru). Od té doby začali lidé, především studenti a část šlechty, vytvářet na vládu nátlak, aby nesmyslnou válku ukončila. Ten den bylo uspořádáno procesí k caru Mikulášovi II. s žádostí o zlepšení pracovních podmínek a s návrhy dalších reforem. Samotné procesí bylo městskými úřady povoleno, ale za podmínky, že se nepřiblíží k Zimnímu paláci. Car preventivně odjel do své rezidence na venkov. V Národní politice z 23. ledna 1905 bylo napsáno, že městský policejní náčelník dal včas nalepiti po celém Petrohradě vyhlášky, ve kterých varoval před každým srocováním se lidu a zdůrazňoval, že vojsko má rozkaz střílet. V neděli ráno se dělníci shromáždili v různých částech města a poklidně se vydali směrem do jeho středu. Dav byl klidný, nechoval se nijak agresivně. Demonstranti se brzy dostali k Zimnímu paláci, kde už čekali ozbrojenci. Na jejich příkaz „rozchod!“ nemohli lidé poslechnout, protože ti vpředu byli zezadu tlačeni dalšími lidmi, co přicházeli – nebylo kam ustoupit. Po neuposlechnutí rozkazu ozbrojené jednotky začaly střílet. Výsledkem bylo na osm stovek mrtvých. Po masakru, který vešel do dějin jako „Krvavá neděle“ se vzedmula po Rusku velká vlna odporu proti režimu. Statisíce dělníků zahájili stávky v řadě velkých ruských měst, k nim se přidali obyvatelé venkova. To byl začátek ruské buržoazní revoluce trvající do června 1907.
– 23. 1. 1945 byl v Berlíně popraven 37letý Helmuth James von Moltke, německý právník. Byl zapojen do akce 20. července 1944 zabít Adolfa Hitlera, akce známé jako operace Valkýra. Moltke byl prasynovcem pruského generála Helmutha von Moltke mladšího (1848-1916) a také příbuzným německého polního maršála Helmutha von Moltke staršího (1800-1891).
– 24. 1. 1965 zemřel 90letý sir Winston Leonard Spencer Churchill, britský aristokrat, žurnalista, voják, politik, konzervativec, historik a také spisovatel (v roce 1953 dostal Nobelovu cenu za literaturu). Jedenáctkrát byl ministrem a dvakrát premiérem (1940-1945 a 1951-1955) Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších státníků 20. století. V roce 1904 Winston Churchill odešel z řad britských konzervativců a stal se členem labouristické strany. Jejím členem byl až do roku 1924, kdy se opět vrátil mezi konzervativce. Za druhé světové války tvořil Churchill se Stalinem a Rooseveltem tzv. Velkou trojku, která na konferencích v Teheránu, Jaltě a Postupimi mj. rozhodovala o budoucích hranicích v Evropě i v Asii. V roce 1946 na konferenci v americkém Fultonu, Churchill vystoupil se svojí kritikou bývalé protihitlerovské koalice, tzn., že kritiku sice směřoval i do vlastních řad, ale hlavně odsuzoval politiku Sovětského svazu. Použil zde později známé sousloví „železná opona“ a tato jeho slova měla takový ohlas, že se fultonský projev někdy označuje jako Řeč o železné oponě. Zajímavé je, že odmítl v roce 1946 nabízený titul vévody, čímž by se dostal do Horní sněmovny, ale on zůstal v Dolní sněmovně, kde byl vůdcem opozice. Winston měl s o 11 let mladší manželkou Clementine 5 dětí.
– 24. 1. 2005 – Ukrajina: premiérkou Ukrajiny byla jmenována 44letá Julija Tymošenková, ekonomka, jedna z hlavních tváří ukrajinské „oranžové revoluce“. V září 2005 ale její vládu odvolal prozápadní prezident Juščenko, ač sama Tymošenková byla a je silně prozápadní.
– 25. 1. 1905 byl v jihoafrickém dole Cullinan nalezen obrovský bezbarvý diamant o váze víc jak půl kila – největší diamant v historii. Jméno dostal podle dolu, kde byl nalezen – Cullinan. Cena tohoto surového diamantu, kterému byl přidělen stupeň jasnosti „dokonalý“, se vyšplhala na rekordních 35,3 miliónu dolarů. Později byl rozdělen na devět hlavních částí, z nichž ta největší, Hvězda Afriky, se stala součástí britských korunovačních klenotů.
– 27. 1. 1905 zemřel 69letý Paul Haenlein, německý inženýr, rodák z Brna, průkopník létání vzducholoděmi. Po maturitě na střední škole a vyučení modelářem byl technikem ve firmě Rupp. Poté studoval strojní inženýrství na Polytechnice v Karlsruhe. Do roku 1861 pracoval jako strojní inženýr v Bayenthalu a ten rok se přestěhoval do Stockholmu. Roku 1864 získal práci jako konstruktér strojů v Londýně. Během této doby rozvinul myšlenku vzducholodi poháněné motorem, tedy řiditelné. V dubnu 1865 obdržel patent na tento vynález a postavil první řiditelnou vzducholoď se spalovacím motorem, kterou vyzkoušel v roce 1872 nad Brnem. Nepodařilo se mu ale sehnat další peníze na pokračování projektu a proto prý spáchal sebevraždu.
– 27. 1. 1945 – druhá světová válka: odpoledne dorazili sovětští vojáci do komplexu koncentračních táborů Osvětim – Březinka. Naskytl se jim pohled tak hrůzný, že i válkou „zocelení” a otrlí vojáci se zdráhali uvěřit, co se tam odehrávalo. Bylo zde 7650 vyčerpaných a vyhladovělých vězňů a množství dokladů o zločinech Němců, kteří sice utekli, ale nestačili všechny důkazy zničit. Na památku onoho dne, si svět 27. ledna připomíná Mezinárodní den památky obětí holokaustu.
– 28. 1. 1945 – druhá světová válka: byly ukončeny boje o Ardeny, Němci z nich byli definitivně vytlačeni.
– 28. 1. 1975 zemřel 70letý Antonín Novotný, 6. československý prezident. Vyučil se zámečníkem a nejdéle pracoval v družstvu Včela v pražských Vysočanech. Po založení KSČ v roce 1921 do této strany vstoupil a postupně prošel několika stranickými funkcemi v Praze. Od roku 1937 se stal tajemníkem KV KSČ v Hodoníně a byl prvním placeným pracovníkem komunistického aparátu. Po „Mnichovu” (1938) a zákazu komunistické strany se vrátil na své původní pracoviště do družstva Včela v Praze. Za války se účastnil ilegálních akcí KSČ a po zatčení ho Němci uvěznili v táboře Mauthausen. Hned po válce začal opět pracovat pro komunistickou stranu a v letech 1945 až 1951 byl jejím vedoucím tajemníkem v Praze. Po smrti Zápotockého (listopad 1957), údajně na „doporučení” Chruščova, byl „zvolen“ prezidentem Československa. V roce 1960 Novotný směle prohlásil, že Československo již socialismus vybudovalo a nechal přejmenovat stát na ČSSR. K této příležitosti vyhlásil amnestii, při které byl mj. propuštěn z vězení i Gustáv Husák, odsouzený jako „buržoazní nacionalista“ v roce 1945 na doživotí.
– 30. 1. 1945 – druhá světová válka: severozápadně od Gdaňska sovětská ponorka potopila německou loď Wilhelm Gustloff. O život přišlo víc jak 9000 lidí, přes tisíc jich bylo zachráněno. Jednalo se o největší počet obětí při potopení jedné lodi v historii mořeplavby. Na jednu stranu je to jeden z největších masakrů civilního obyvatelstva (uprchlíků z východního Pruska). Na druhou stranu loď měla status válečného plavidla a dokonce byla vyzbrojena protiletadlovými kanóny. Navíc byla na palubě také posádka ponorky přepravovaná na místo bojového určení. V roce 2008 natočil německý režisér Joseph Vilsmaier o tragédii dvoudílný televizní film Zkáza lodi Gustloff.
– 30. 1. 1975 zemřel 88letý Josef Palivec, diplomat, básník, esejista, překladatel z francouzštiny, španělštiny a angličtiny, rytíř Řádu čestné legie, vězněný jak Němci, tak i komunisty. Od roku 1919 pracoval na ministerstvu zahraničí ČSR, nejprve byl v Ženevě, pak v Paříži, kde se oženil s Helenou Čapkovou (1886-1961), sestrou Karla a Josefa Čapkových. Za německé okupace pracoval na ministerstvu školství, ale roku 1943 byl propuštěn. Od počátku okupace byl zapojen do odboje, Němci ho zatkli v lednu 1945 a naštěstí se dočkal osvobození. Po válce začal pracovat na ministerstvu zahraničí, ale brzy odtud, údajně pro osobní neshody, odešel. Komunisté ho zatkli v roce 1949 a roku 1951 odsoudili na 20 let do vězení. V roce 1954 mu byl trest snížen na polovinu, v roce 1959 byl propuštěn. Rehabilitován byl roku 1969.
– 30. 1. 1995 zemřel Gerald Durrell, britský spisovatel, humorista, zoolog a popularizátor ochrany přírody. Bylo mu 70 let. Jeho knihy jsou určeny jak dětem, tak i dospělým čtenářům, nejčastěji jsou v nich Durrellovy zážitky z výprav po celém světě, kde chytal zvířata pro zoologické zahrady. Jako jeden z prvních se snažil upozornit na význam ochrany ohrožených druhů zvířat, pro které založil Jerseyskou ZOO. Ta byla pro veřejnost otevřena v roce 1959. Durrell brzy poznal, že nestačí jen odchovávat ohrožené zvířecí druhy, ale že je především nutné vychovávat odborníky, schopné se o ně starat. Tak vzniklo Mezinárodní školící středisko odborného výcviku při jeho ZOO, nad nímž převzala patronát anglická princezna Anna (*1950), a kterým za dvacet let prošlo více než 1000 studentů z celého světa.
– 31. 1. 1915 – první světová válka: Němci prvně použili bojový plyn. Stalo se tak ve středním Polsku v bitvě o město Bolinów, kde vystřelili na Rusy asi 18 tisíc nádob s jedovatým plynem. Obrátil se ale vítr a nesl jedovatá oblaka zpět k německým liniím. Díky mrazivému počasí plyn naštěstí brzo zmrznul a nezpůsobil Němcům velké ztráty. Bojové plyny před Němci v roce 1914 (ale málo účinné) použili Francouzi proti Němcům.
– 31. 1. 2015 zemřel 94letý Richard von Weizsäcker, prezident Spolkové republiky Německo v letech 1984 až 1994. O jeho činnosti za druhé světové války je dnes na Wikipedii jen tato zmínka: „Za druhé světové války sloužil ve východním Prusku … Po válce, během níž byl několikrát raněn, vystudoval práva a historii…” Z toho, že v roce 1941 dostal Železný kříž 2. třídy a v roce 1944 Železný kříž 1. třídy, je zřejmé, že bojoval v Hitlerově armádě. Weizsäcker se v roce 1990 osobně omluvil za německou okupaci českých zemí z let 1939 až 1945.
– 1975 – v lednu podal maďarský vysokoškolský kantor Ernö Rubik (*1944) žádost o patent na hrací kostku – hlavolam. Kostka má 3 x 3 x 3, to je 27 pohyblivých kostiček v 6 barvách, které je třeba otáčet tak dlouho, až má každá strana kostky jednu barvu. Kostka byla nazvána po vynálezci – Rubikova kostka – a hned si získala velikou oblibu u dětí i dospělých. Její kouzlo je v jednoduchosti a zároveň ve složitosti – má obrovské množství kombinací. V jejím skládání se pořádá řada soutěží.
– 2015 – leden – občanská válka na Ukrajině: Bylo jasné, že Minská mírová dohoda ze září 2014 není plněna. Na východní oblasti Ukrajiny, kde si chtěli podržet rodný ruský jazyk, stále padaly smrtící bomby vojsk nového kyjevského režimu a v našich oficiálních médiích hlasy proti těmto zločinům utichaly.
(Informace k jednotlivým heslům jsou vybírány převážně z Wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.)
Jedno výročí z Prčice:
– 1975 – 30. 1. zemřel 60letý Miloslav Brož z Prčice, vojenský letec, bezpečnostní technik v sedlčanském závodě Amati, ale hlavně amatérský astronom, jehož zásluhou se Prčice dostala do světové astronomické literatury. Od roku 1955 pan Brož spolupracoval s Astronomickým ústavem ČSAV, s Dr. Zdeňkem Ceplechou. Na zahradě u svého domku v Prčici (kterému s oblibou říkal „Brožumberk“) měl stanici s deseti fotokomorami orientovanými na různé části oblohy. Fotokomory pečlivě obsluhoval a 7. 4. 1959 se mu podařilo pořídit snímky letu velkého meteoritu – bolidu, později nazvaného Příbram-Luhy. Tím významně přispěl k lokalizaci místa jeho dopadu, což byl jedinečný světový úspěch. Dokonce světové prvenství, kdy byla na základě pořízených snímků vypočítána charakteristika letu a místo dopadu vesmírného tělesa, jehož části tam byly pak nalezeny. -MK-
