Marie Kovalová: Říjnová výročí
Ohlédnutí do historie – některá kulatá výročí k říjnu 2025
– 1325 – říjen nebyl asi ničím vyjímečný, nejsou o něm záznamy.
– 1425 – ani v tomto roce nejsou o říjnu záznamy.
– 1525 – o říjnu nejsou záznamy.
– 1625 – říjen byl teplotně nad normálem a vláhově vyrovnaný.
– 1725 – říjen byl teplotně vyrovnaný, ale víc pršelo.
Od roku 1752 byla měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu, do roku 1775 ale jsou data neúplná:
– 1775 – v říjnu bylo průměrně 11,1 °C.
– 1825 – v říjnu se proti září dost ochladilo na průměrně 9,9 °C.
– 1875 – i tento rok se v říjnu proti poměrně teplému září výrazně ochladilo – na průměrně 6,9 °C.
– 1925 – v říjnu bylo průměrně 9,2 °C.
– 1975 – říjen měl průměrně 9,1 °C.
– 2000 – v říjnu bylo poměrně teplo, průměrně 12,9 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)
– 1. 10. 1965 náhle zemřel v 61 letech Martin Hollý, slovenský herec, původně úředník. Až ve 26 letech přešel do uměleckého světa, byl rozhlasovým redaktorem, hlasatelem, hercem a divadelním režisérem v Košicích a Bratislavě. Účastnil se Slovenského národního povstání. Jako režisér hostoval i v českých divadlech. Ve slavném oskarovém dramatu Jána Kadára a Elmara Klose Obchod na korze (1965) hrál účetního Kuchára. Premiéry filmu se ale nedočkal, ta byla 8. 10. 1965.
– 2. 10. 1995 bylo otevřeno divadlo Ungelt v Praze, soukromá divadelní scéna na Starém Městě v Týnu s hledištěm pro necelou stovku diváků. Na otevření se podílel i herec Miloš Kopecký (1922-1996), který divadlu daroval své oblíbené otáčivé křeslo. To je v divadelním klubu, kde je i mnoho dalších židlí, které darovali sponzoři a známé osobnosti českého veřejného života. Zakladatelem, majitelem a uměleckým ředitelem je herec Milan Hein (*1946), po jeho boku divadlo vede jeho partner Martin Šimek.
– 2. 10. 2015 zemřel 92letý Lubomír Lipský, herec a komik. Zásadní pro Lipského byla glosátorská role dědy Potůčka v seriálu Tři chlapi v chalupě (1962) a později i ve dvou celovečerních filmech. Lubomír Lipský byl bratrem filmového režiséra Oldřicha Lipského (1924-1986).
– 3. 10. 1985 z Kennedyho mysu na Floridě odstartoval k prvnímu letu raketoplán Atlantis, byla to jedna z jeho celkem pěti misí, které měly tajné vojenské poslání. Atlantis byl v pořadí pátým raketoplánem, před ním byly postaveny Enterprise (jen demonstrátor, do kosmu neletěl), Columbia, Challenger a Discovery. Pak byl ještě šestý raketoplán – Endeavour (za zničený Challenger). První start raketoplánu do kosmu (Columbia) se uskutečnil přesně dvacet let po letu Jurije Gagarina – 12. dubna 1981.
– 3. 10. 1975 zemřela na rakovinu Eva Kostolányiová, slovenská zpěvačka a herečka, bylo jí jen 33 let. Měla příjemný hlas, kultivovaný projev a pěkné taneční pohyby. Její repertoár tvořily zejména lyrické a melodické písně, které často zněly v rozhlase i v televizi.
– 5. 10. 1305 v Brně se král Václav III. (1289-1306) oženil s Violou Těšínskou. O necelý rok později byl ale v Olomouci zavražděn, aniž s Violou měli potomka – a tak rod Přemyslovců vymřel po meči.
– 5. 10. 1925 archeolog Howard Carter vstoupil do pohřební komory faraona Tutanchamona – jak víme, bylo to v Egyptě v Údolí králů. Tutanchamon vládl přibližně v letech 1333-1323 př. n. l. a byl 12. faraonem 18. dynastie starého Egypta. Hrobka měla chodbu a 4 místnosti (přední a boční komoru, pokladnici a vlastní pohřební komoru), naplněné spoustou věcí. Konečný seznam předmětů v hrobce čítá téměř 6 tisíc položek. Hrobku sice navštívili zloději ještě ve starověku, ale moc věcí z ní zřejmě neodnesli, nejspíš byli vyrušeni. Brzy pak v blízkosti začala stavba hrobky dalšího faraona a materiál z hloubení jeho hrobky zasypal vchod do té Tutanchamonovy a tak byla tato zachráněna před dalšími nevítanými návštěvníky až do roku 1922. O tři týdny později Carter otevřel (25. října 1925) sarkofág a podíval se do mumifikované tváře mladého, asi 19letého faraona.
– 6. 10. 1955 byl v Ženevě položen základní kámen sídlu výzkumného centra CERN – Evropské organizace pro jaderný výzkum. V lednu 1971 začal v CERNu pracovat první protonový urychlovač na světě: ISR – Intersecting Storage Rings.
– 7. 10. 1565 zemřel v Jáchymově 61letý Johannes Mathesius, německý evangelický kněz. Kolem roku 1531 přijel do Jáchymova a velmi tvrdě zde „šířil” Lutherovo učení. Založil v Jáchymově matriku, která je údajně nejstarší dochovanou matrikou v Čechách a byl také kronikářem města. Od roku 1532 byl rektorem městské Latinské školy. Přes své zásluhy byl ale Mathesius symbolem náboženské nesnášenlivosti.
– 8. 10. 2005 během zemětřesení v severním Pakistánu a v části Kašmíru přišlo o život kolem 75 000 lidí. Velikost zemětřesení byla odhadnuta na 7,6 stupňů. Zdevastována byla velká část severního Pákistánu a Pákistánci spravovaná část Kašmíru. Nejvíce bylo poškozeno město Muzaffarabád.
– 9. 10. 1955 v Curychu si vzal život 50letý Jiří Placzek, brněnský rodák, teoretický fyzik, který byl zřejmě jediným Čechoslovákem, který se stal 16. července 1945 očitým svědkem prvního pokusného jaderného výbuchu v poušti v Novém Mexiku. Fyziku studoval v Praze a ve Vídni. V letech 1931 až 1937 byl jedním z významných členů školy Nielse Bohra v Kodani. Důležitou roli sehrál prý při objevu významu izotopu uranu 235U, který je obvykle připisovaný Bohrovi. V roce 1938 odešel do Severní Ameriky. Od ledna 1939 pracoval na Cornellově univerzitě v Ithace, později jako uznávaný vedoucí skupiny fyziků v Chalk River u Montrealu, začleněné v rámci tzv. British mission do projektu Manhattan. Do Evropy se vrátil v roce 1953. Většina jeho rodiny zahynula v německých koncentrácích. On sám byl těžce nemocný, také trpěl rozchodem s některými bývalými přáteli, nesl tíhu válečné tragédie rodiny a také morálního dilematu z podílu na vývoji jaderné bomby.
– 10. 10. 1875 zemřel v 58 letech Alexej Konstantinovič Tolstoj, ruský básník, spisovatel a také diplomat, potomek starobylého ruského šlechtického rodu. Nebyl ale příbuzný se Lvem Nikolajevičem. Vyrůstal s matkou a strýcem, kterému vděčil za seznámení se stejně starým budoucím carem Alexandrem II. (1818-1881). Jejich přátelství přetrvalo až do dospělosti. Po absolvování Moskevské univerzity v roce 1836 působil v carských diplomatických službách. Po skončení krymské války (1853-1856), ve které byl dobrovolně, se mu začal zhoršovat zdravotní stav, proto odešel do ústraní.
– 10. 10. 1985 zemřel 70letý Orson Welles, světově proslulý americký divadelní, rozhlasový a také televizní režisér, scenárista, herec a producent oceněný v roce 1942 Oscarem za scénář k filmu Občan Kane. Už jako dítě byl velice nadaný. Poté, co mu matka v devíti letech zemřela, začal s otcem cestovat. V 15 letech mu zemřel otec a jeho opatrovníkem se stal rodinný přítel z Chicaga. V šestnácti letech odešel Welles do Irska, kde v dublinském Gate Theatre ztvárnil svou první divadelní roli ve hře Hamlet. Byl zde rok a pak vyrazil do Maroka a odkud do Španělska, kde si vydělával psaním brakové literatury. Welles má celkem na kontě 13 celovečerních filmů a údajně stejný počet nedokončených scénářů. Roku 1938 připravil rozhlasovou adaptaci románu Válka světů od H. G. Wellse a sám si v ní zahrál fiktivního reportéra. Byla to největší mediální mystifikace historie. I když se během jejího vysílání v rádiu několikrát objevilo upozornění o tom, že se jedná jen o dramatizaci, Wellesovo líčení invaze mimozemské civilizace bylo tak sugestivní, že je řada lidí brala jako skutečnost, začala propadat panice a několik lidí dokonce spáchalo sebevraždu. Orson Welles zemřel na selhání srdce pár hodin poté, co poskytl svůj poslední rozhovor.
– 10. 10. 1985 zemřel na rakovinu plic Yul Brynner, rusko-americký herec, zpěvák, kytarista, artista. Bylo mu 65 let. Narodil se na ruském ostrově Sachalin. Jeho matka byla rusko-rumunského původu, otec byl Mongol – vědec. Jinak je Yulovo dětství zahaleno tajemstvím. Yul se o něm nezmiňoval, protože asi nebylo zvlášť šťastné. Poté, co otec opustil rodinu, matka vzala Yula a jeho sestru do Paříže, kde Yul studoval filozofii na Sorbonně. Měl také obrovský talent na cizí jazyky. Peníze na studium si vydělával v kabaretu na Montmartru a později také nebezpečným povoláním akrobata v cirkuse. Zranil se tam však a týdny se potácel na hranici mezi životem a smrtí. Po tomto incidentu dal cirkusům sbohem a našel si práci kulisáka v divadle, kde občas získal malou roli. Během druhé světové války pracoval jako válečný rozhlasový zpravodaj. Po válce se vrátil k divadlu a začal občas vystupovat v televizi. To už pobýval v USA. I když Yul Bryner hrál v celé řadě úspěšných filmů, větší úspěch sklízel na divadelních prknech, na kterých se cítil mnohem lépe. „Sehrál jsem v životě mnoho rolí, myslím, že většinu úspěšně. Jen jednu jsem nezvládl – roli manžela“. To jsou slova čtyřikrát ženatého holohlavého herce. Jeho první manželka Virginia Gilmore byla také herečka. Měli spolu syna Rockyho, který se stal historikem, romanopiscem a pedagogem. V druhém manželství, s modelkou Doris Keliner, měl dceru Viktorii. Třetí manželství se brzo rozpadlo a to poslední uzavřel s o čtyřicet let mladší malajskou kráskou Kathy Lee. Z jeho filmových rolí je asi nejslavnější pistolník Chrise v kultovním westernu Sedm statečných (1960). Předtím, v roce 1956, Yul Brynner získal Oskara za roli krále ve filmu Král a já.
– 11. 10. 1975 podlehl rakovině plic Emanuel Frynta, překladatel (hlavně ruštiny a angličtiny) a básník, snad vůbec nejvýraznější představitel nonsensové poezie v Československu. Bylo mu 52 let.
– 12. 10. 1915 zemřel v Brandýse nad Labem 68letý Ludvík Salvátor princ Toskánský, císařův bratranec, cestovatel, etnograf a spisovatel. O přírodní vědy se Ludvík Salvátor zajímal už jako dítě a byl mimořádně jazykově nadaný, údajně dobře hovořil 14 jazyky (i češtinou). Napsal přes 50 vědeckých knih. V Přerově nad Labem založil jedno z prvních etnografických muzeí v Evropě. Jules Verne na základě Ludvíkových životních příběhů zpracoval literární postavu Matyáše Sandorfa – nového hraběte Monte Christa. Ludvík Salvátor se neoženil, ale měl řadu nemanželských dětí.
– 12. 10. 2005 úspěšně odstartovala čínská kosmická loď Šen-čou (Božská loď) s 2člennou posádkou. Byl to druhý pilotovaný let Číny a trval pět dní (76 obletů Země). Přesný program letu byl tajný.
– 13. 10. 1815 v jižní Itálii byl popraven 48letý Joachim Murat, maršál Francie, král Neapole a Sicílie, švagr Napoleona Bonaparta (manžel jeho sestry Caroliny). Když se Napoleon vrátil z Elby do Francie, Murat zahájil tzv. Neapolskou válku proti Rakousku. Byl však poražen v bitvě u Tolentina (květen 1815), uprchnul, ale později ho zatkli vojáci jeho rivala, Ferdinanda IV. Neapolského.
– 13. 10. 1925 se v Anglii, v rodině obchodníka narodila Margaret Robertsová, která se roku 1951 provdala za obchodníka Denise Thatchera († 2003). Margaret Thatcherová začala studovat chemii a nějaký čas pak pracovala jako laborantka, pak vystudovala práva, zapojila se do politiky a později (1979-1990) se stala první ženou v čele britské vlády. Pro její tvrdé postoje jí říkali „Železná lady”. V roce 1992 byla povýšena do šlechtického stavu, stala se z ní baronka a zasedla ve Sněmovně lordů. Zemřela 8. dubna 2013.
– 13. 10. 1965 zemřel v 66 letech Paul Hermann Müller, švýcarský chemik, zabývající se výzkumem v oboru agrochemie. Vyvinul insekticid, jenž byl posléze použit k likvidaci přenašečů mnoha chorob, zejména pak malárie. Roku 1948 byl oceněn Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu.
– 14. 10. 1885 zemřel v 61 letech Benedikt Roezl, obdivuhodný český cestovatel, zahradník a botanik. Vedle svých cest Evropou, procestoval na koni nebo pěšky celý americký kontinent. Je nejznámějším sběratelem exotických rostlin, především orchidejí. Jeho jméno nese přes sto druhů rostlin.
– 15. 10. 1945 byl popraven 62letý Pierre Laval, francouzský politik, premiér v dobách tzv. Třetí republiky. Po německé okupaci roku 1940 se stal členem vlád vichystické Francie. Po osvobození Francie byl zatčen samotnými Francouzi a bez prodlení odsouzen k trestu smrti za vlastizradu.
– 16. 10. 1915 – první světová válka: Velitel britsko-francouzské operace proti Turecku u Gallipoli, generál Hamilton byl odvolán pro neschopnost a místo něj byl jmenován generál Charles Monroe. Z předpokládané jen krátké námořní operace u Gallipoli (poloostrov u Dardanel, brány k Istanbulu a do Černého moře), která začala v únoru 1915, se stal vleklý krvavý střet s velkými ztrátami na obou stranách, který skončil v lednu 1916. Jedním z největších propagátorů útoku na Gallipoli byl sir Winston Churchill (1874-1965), kterého neúspěchy akce stály křeslo prvního lorda Admirality. Generál Monroe ale také neuspěl a musel nakonec dát příkaz k ústupu svých silně zdecimovaných jednotek.
– 18. 10. 1045 má datum listina, kterou údajně kníže Břetislav I. (asi1003-1055) daroval břevnovskému opatství mnoho nemovitostí. Jenže tato listina je falsum. Sepsána byla až ve 13. století v břevnovském klášteře, aby klášter měl právní jištění nemovitostí, které zabral. Např. Kosmas (1045-1125) ve své kronice nic o takovém zásadním činu Břetislava I. nemá.
– 18. 10. 1335 zemřela v Brně 47letá Eliška Rejčka, královna česká a polská, jediná žena, jež byla na českém trůně dvakrát. Prvně s Přemyslovcem Václavem II. (1271-1305), s nímž měla dceru Anežku (†1337), pak s Habsburkem Rudolfem I., který po roce manželství zemřel (†1307). Od manželů Eliška obdržela 5 českých měst (Hradec Králové, Chrudim, Vysoké Mýto, Jaroměř a Poličku). V Hradci Králové se Rejčka s dcerou usadila. Krále Jana Lucemburského pak v roce 1310 podpořila. Tehdy se stal jejím blízkým přítelem Jindřich z Lipé (1275-1329), za nímž roku 1318 odešla na Moravu, kde Jindřich byl zemským hejtmanen. Jejich dvůr v Brně byl podle současníků v něčem i honosnější než pražský královský dvůr, což jen zhoršilo už tak špatný vztah mezi ní a královnou Eliškou Přemyslovnou. Roku 1323 Eliška Rejčka založila ve Starém Brně ženský cisterciácký klášter se špitálem a hospodařila tak dobře, že mohla půjčovat peníze i králi Janovi.
– 18. 10. 1995 zemřel Bohumil Bezouška, herec, kabaretní a estrádní komik, rozhlasový režisér, scenárista, konferenciér, bavič a spisovatel – humorista. Bylo mu 73 let. Nejprve začal studovat na lékařské fakultě UK, brzo ale přešel na dramatické oddělení Státní konzervatoře, které absolvoval v roce 1944. Zpočátku prošel několik divadel, až roku 1953 se stal členem činohry Národního divadla v Praze, kde působil do roku 1981. Větší herecké příležitosti ve filmu dostával ojediněle. Jako estrádní komik se Bezouška objevoval i v televizi. Z jeho knih připomeňme např. Tajnosti zákulisí nebo Adaptace není legrace.
– 19. 10. 1995 bylo založeno nové hlavní město Malajsie – Putrajaya. Je ukázkou moderního urbanistického plánování, zeleň a vodní plochy tam tvoří 70 % jeho rozlohy. Centru města dominuje úřad premiéra a hlavní mešita pro 15 000 věřících se 116 m vysokým minaretem. Do Putrajayi se v současnosti postupně přesouvají vládní úřady Malajsie, která je konstituční monarchií. Dosavadní hlavní město Kuala Lumpur (zhruba 25 km severně) zůstane v budoucnosti finančním a obchodním centrem země.
– 20. 10. 2005 podlehla rakovině 65letá Eva Švankmajerová, výtvarnice a spisovatelka. Ve výtvarném umění na sebe upozornila v šedesátých a sedmdesátých letech Emancipačním cyklem – variacemi na známé obrazy, na nichž nahradila ženské postavy mužskými. Je známá svými surrealistickými obrazy a knihami i v zahraničí. Na filmové tvorbě spolupracovala s manželem Janem Švankmajerem (*1934) i dalšími režiséry.
– 21. 10. 1125 zemřel Kosmas, první známý český kronikář, v letech 1120-1125 děkan pražské kapituly při sv. Vítu, autor Kroniky české. Bylo mu 80 let. Kroniku (Chronica Boemorum) psal latinsky asi v letech 1119-1125. Takřka všechny informace o něm pocházejí z této kroniky, ve které se několikrát zmínil o sobě a svých příbuzných. Kosmas v kronice má chronologické řazení podle let, ale o určitých událostech (spíše mladšího data) se dlouze rozepisoval, což přesahuje styl kroniky. Na konci kroniky u roku 1125 píše: …Kéž by mně, již osmdesátiletému, Bůh vrátit chtěl ta minulá léta… Přesné datum jeho smrti bylo psáno prý již v původním rukopisu jinou, blíže nepopsanou osobou. Původní rukopis kroniky se nedochoval, dnes se ví o celkem 15 jejích opisech. Dlouho byl nejstarším známým opisem tzv. Lipský z konce 12. století, který zmizel během druhé světové války a je považován za zničený. Jen o něco mladší z přelomu 12. a 13. století je opis-rukopis Budyšínský, dnes uložený v Národním muzeu v Praze.
– 21. 10. 1805 u jz. pobřeží Španělska, u mysu Trafalgar, porazilo britské válečné loďstvo, kterému velel admirál Horatio Nelson, spojené francouzsko-španělské válečné loďstvo Napoleona Bonaparta, který plánoval invazi do Velké Británie. Ke konci bitvy ale byl admirál Nelson (47 let) zabit a jeho mrtvola byla údajně naložena do sudu brandy aby se zabránilo jejímu rozkladu než se loď vrátí do Anglie (námořníci pak prý brandy vypili). Velká Británie tímto vítězstvím v poslední velké námořní bitvě plachetnic potvrdila svou námořní převahu a stala se na více než sto let nejsilnější námořní velmocí světa.
– 21. 10. 1835 po zápalu plic zemřel 53letý Josef Božek, šikovný mechanik a konstruktér, známý hlavně jako konstruktér parního automobilu a první parní lodě na Vltavě.
– 21. 10. 1875 zemřel 74letý František Dittrich, rodák z pražského Podskalí, v letech 1870 až 1873 pražský purkmistr – primátor, významná osobnost „renesančního“ rozměru, který se aktivně podílel např. na výstavbě Národního divadla, založení Matice české, pomáhal při vzniku spolku Vltavan a dalších vlasteneckých kulturních institucí. Byl také zakladatelem vltavské paroplavby, ale musel přitom bojovat s nedůvěrou velké části veřejnosti, která měla na paměti ztroskotání lodi Mecséry v Chuchli v roce 1857. Už první plavba do Štěchovic (1865) ale byla velkým úspěchem a vyvolala obrovský zájem. Za zřízení vltavské paroplavby dostal Dittrich rytířský kříž císaře Františka Josefa. Dittrichovo heslo „Bez okázalosti k blahu vlasti“, stálo i na jeho litografické podobizně. František Dittrich byl dáván za vzor správného Čecha a dobrého měšťana. Dnes už bohužel jeho jméno spojujeme převážně pouze s názvem parníku, který se stal později populární především díky knize Jaroslava Žáka a Vlastimila Rady „Vzpoura na parníku Primátor Dittrich“, vydané v roce 1930.
– 21. 10. 1935 zemřel 76letý Josef Seidel, českokrumlovský fotograf, který zřejmě pořídil první krajinářské fotografie Šumavy. Všestranný Seidel brzy dosáhl značných úspěchů a věhlasu. Vedle portrétování, jemuž se věnovala většina fotografů, se Seidel soustředil na fotografování krás Šumavy, a to po všechna roční období. Patřil k průkopníkům lyžování a v létě zase využíval ke svým cestám bicykl a později i motorové kolo. Od roku 1905 začal Seidel ke svým výletům na Šumavu používat motocykl Laurin-Klement (čtyřtakt s 6 FS při 500 ccm), což jeho cestování značně zrychlilo.
– 22. 10. 1975 dosáhla oběžné dráhy Venuše sovětská sonda Veněra 9 – byl to první umělý satelit Venuše.
– 22. 10. 1995 zemřel 73letý Kingsley Amis, anglický spisovatel a básník. Během druhé světové války sloužil v britské armádě jako spojař. Od roku 1949 byl vysokoškolským profesorem angličtiny na několika školách ve Velké Británii a Spojených státech. Je považován za zakladatele tzv. universitního románu. Připomeňme si jeho romány Šťastný Jim nebo Egyptologové.
– 23. 10. 1915 zemřel v 71 letech Alois Elhenický, stavitel, architekt a politik, koncem 19. století poslanec Českého zemského sněmu, na přelomu 19. a 20. století starosta Smíchova. Od roku 1888 působil ve Spolku inženýrů a architektů a patřil mezi zakládající členy České matice technické. Roku 1901 založil v Obrnicích u Mostu továrnu na hliněné zboží, která vyráběla glazované střešní tašky. Tvořil v historizujících slozích, jeho dílem je např. budova Hypoteční banky na Senovážném náměstí v Praze.
– 24. 10. 1725 zemřel 65letý Alessandro Scarlatti, italský barokní skladatel, zakladatel neapolské operní školy, otec dvou neméně slavných skladatelů: Domenica a Pietra. Alessandro je autorem více než 60 oper a několika desítek větších a přes 700 drobných kantát pro jeden až dva hlasy.
– 24. 10. 1925 problémům se srdcem podlehl 56letý Jindřich Šimon Baar, katolický kněz a spisovatel. Jeho rozsáhlé prozaické dílo je zasvěceno Chodsku, odkud pocházel ze starého selského rodu a kde prožil značnou část svého života. Sbíral tamní folklór (pohádky, písně, zvyky), psal realistické črty a romány. V nich zachytil chodskou minulost i současnost (např. Pro kravičku, Hanče, Holoubek, Jan Cimbura, Paní komisarka, Lůsy, Osmačtyřicátníci).
– 24. 10. 1945 byla formálně ustavena Organizace spojených národů. Stalo se tak po ratifikaci Charty OSN v 51 zakládajících státech (včetně ČSR). Charta OSN (stanovuje práva a povinnosti členských států) byla přijata na konferenci v San Francisku v červnu 1945.
– 24. 10. 1945 byl v Oslu popraven 58letý Vidkun Quisling, norský politik odsouzený za vlastizradu, za to, že napomohl německé okupaci Norska. On vlastizradu i další obvinění popíral a svoji činnost prohlásil za vlastenecké úsilí. Rozsudek smrti nad ním je údajně dodnes v Norsku považován za velmi sporný. Slovo „quisling“ platí v mnoha světových jazycích jako synonymum pro kolaboranta a vlastizrádce.
– 25. 10. 1825 u Vídně se narodil Johann Baptist Strauss, také známý jako Johann Strauss mladší, rakouský hudební skladatel. Říkalo se mu „Král valčíků“. Napsal více než 500 instrumentálních kusů, z nichž největší popularity dosáhl valčík Na krásném modrém Dunaji. Taneční orchestrální hudbu povznesl na koncertní úroveň. Věnoval se rovněž hudebně dramatické tvorbě, je autorem šestnácti operet a jedné opery. Zemřel ve Vídni 3. června 1899.
– 25. 10. 1915 – první světová válka: Třetí bitvou na řece Soči se Italové pokoušeli prorazit rakousko-uherskou obranu a dostat se do Terstu. Přes velké úsilí opět neuspěli, snahu jim mařil i vytrvalý déšť a záplavy bahna. Každý kousek země, který se Italům podařilo obsadit, byl brzy rakousko-uherskou armádou dobyt zpět. Ztráty na lidských životech byly na obou stranách obrovské.
– 26. 10. 1955 přijalo Rakousko novou ústavu a 26. říjen byl vyhlášen státním svátkem Rakouska. Mezi zástupci Rakouska a vítězných mocností byla předtím, v dubnu 1955, podepsána státní smlouva o obnovení Rakouska jako suverénní a nezávislé země. Poté došlo k definitivnímu stahování okupačních vojsk. První odešli Francouzi, kterých bylo nejméně, v září odešli sovětští vojáci, po nich Britové a nakonec v říjnu, se stáhli Američané. Ač se na osvobození Rakouska největší měrou podílela sovětská armáda, nezařadilo se Rakousko do východního bloku, ale stalo se neutrálním a mělo jím zůstat…
– 26. 10. 1985 prohrála boj s rakovinou 60letá Irena Kačírková, herečka, jejíž velký talent spolu s nevšedním fyzickým zjevem nenašel u nás odpovídající uplatnění. Kromě mimořádné krásy vládla Irena Kačírková také kvalitním mluveným projevem, kulturou pohybu a v neposlední řadě také výborně zpívala. Na divadle se uplatnila především v zahraničním repertoáru komediálního ražení, s okouzlující noblesou ale dokázala ztvárnit i dramatické role. Často byla obsazována i do muzikálových inscenací a svými hereckými výkony získávala sympatie kritiky i diváků. Domácí klasický repertoár ji ale úplně minul – režiséři si byli dobře vědomi toho, že českou selku by této graciézní dámě diváci těžko uvěřili.
– 27. 10. 1975 zemřel 88letý Rex Stout, americký spisovatel, řazený ke klasikům amerického detektivního románu. Proslavily ho především romány s Nero Wolfem a jeho asistentem Archie Goodwinem. Prvním románem s těmito postavami byl Zmije hraje golf a posledním Rodinná záležitost.
– 27. 10. 1985, v pouhých 54 letech zemřel na rakovinu herec Vilém Besser. Pocházel z Kladenska, z dělnické rodiny, vyučil se číšníkem, ale po druhé světové válce se začal věnovat herectví. Původně hrál v zájezdovém souboru Modrá halena (1947-1948), pak působil na několika pražských scénách. V letech 1955-1961 pak v rychlém sledu vystřídal angažmá v několika oblastních divadlech (České Budějovice, Teplice, Pardubice, Kladno, Plzeň), nakonec byl členem hereckého souboru Realistického divadla Zdeňka Nejedlého v Praze. Ve filmu sehrál řadu rolí, ale hlavní úlohy se mu vyhýbaly.
– 28. 10. 1945 bylo v Československu vyhlášeno znárodnění bank a většiny průmyslu (bylo to v neděli). Prozíraví komunisté totiž chtěli nahradit památku na vyhlášení první republiky a vzali si příklad z křesťanů –ti staré pohanské svátky prohlašovali za svátky svých světců. Tak byl 28. říjen vyhlášen Dnem znárodnění! Státním svátkem. Dnem vzniku Československé republiky, byl 28. říjen vyhlášen až v roce 1988. Zajímavost: na Slovensku je 28. říjen státním svátkem od roku 2021, do té doby byl jen památným dnem.
– 30. 10. 1945 zemřel ve 49 letech Svatopluk Innemann, režisér, scenárista, kameraman a herec. Původně vyučený uzenář se ale řemeslu téměř nevěnoval. U filmu začal pracovat jako kameraman. Již od roku 1920 začal sám režírovat a v průběhu dvacátých let natočil 16 němých filmů různých žánrů, uplatnil se také jako herec epizodních rolí. V režisérské práci pokračoval i po nástupu zvukového filmu – v letech 1931-1945 natočil 25 filmů, opět různých žánrů a také značně odlišných kvalit. Dodnes je populární jeho veselohra Muži v offsidu (1931) s Hugo Haasem v hlavní roli. Aktivní uměleckou činnost ukončil v roce 1937, neboť se u něj začala projevovat psychická choroba, která mu znemožnila další práci. V době druhé světové války byl v péči psychiatrů.
– 30. 10. 1975 se v Praze v Suchdole zřítilo jugoslávské dopravní letadlo letící z černohorského letoviska Tivat do Prahy. Tragédie, jejíž příčiny dodnes nejsou zcela jasné, se stala ráno po 9. hodině, měla 79 obětí, 41 lidí ji přežilo. Naštěstí letadlo spadlo do zahrádkářské kolonie a ne na obytnou zónu, to by bylo obětí zřejmě víc. Událost je ztvárněna v posledním dílu televizního seriálu Sanitka.
– 30. 10. 1975 ve východním Berlíně zemřel 88letý Gustav Ludwig Hertz, významný německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1925. V roce 1935 z politických důvodů na všechny své funkce rezignoval a odešel pracovat do výzkumných laboratoří firmy Siemens. Po válce pracoval (asi dobrovolně?) v SSSR ve výzkumných laboratořích. Roku 1954 se vrátil do Lipska na univerzitu a stal se členem Akademie věd NDR a zakládajícím členem Výzkumné rady NDR.
– 30. 10. 1995 zemřela v 87 letech Nelly Gaierová, zpěvačka a herečka, rodačka z Hradce Králové. V dětství chtěla být baletkou, ale zpěv zvítězil. Stala se z ní skvělá operetní herečka a zpěvačka. Po ukončení studií hrála v operetních scénách v Ostravě (1931-1932), Plzni (1932-1934), pražské Velké operetě (1935 až 1940) a holešovické Uranii (1940-1942), do které přešla proto, aby nemusela vystupovat v německé operetě. Po válce prošla Divadlem 5. května, Divadlem V + W a Divadlem v Karlíně (1955 až 1979), z něhož odešla na odpočinek. Stále zde však vystupovala pohostinsky, stejně i v Národním divadle. Vytvářela obvykle hlavní role v oblíbených operetách (Rose Marie nebo Veselá vdova) a později muzikálech (My Fair Lady nebo Loď komediantů, Žebrácká opera či Kabaret a Hello, Dolly). Film si ji výrazněji všiml až po jejím příchodu do Prahy v roce 1935, ale pak ji režiséři dost obsazovali. Naposledy se Gaierová divákům představila jako dáma ve vlaku v česko-francouzském snímku Příliš hlučná samota (1994) podle Hrabalova románu.
– 31. 10. 1965 zemřel 101letý Josef Štefan Kubín, jičínský rodák, vystudovaný středoškolský učitel češtiny, němčiny a francouzštiny, spisovatel, sběratel slovesného folkloru, neochuzeného o jadrný nářeční jazyk. Učil na reálce v Kutné Hoře a v Českých Budějovicích. Roku 1925 odešel do penze. Dalších 40 let se věnoval jak sběratelské činnosti, tak vlastní literární tvorbě. V roce 1964 byl jmenován národním umělcem.
– 31. 10. 1975 zemřel v 65 letech Antonín Strnadel, malíř, grafik a ilustrátor, profesor pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, od roku 1967 národní umělec. Zachytil velké množství valašských lidových staveb, jejich interiér, nábytek, nářadí pastýřů a jejich život na salaši.
