Druhý pohled z 4.6.: Degenerovaný Sisyfos

Jednou z nejhorších věcí na civilizačním úpadku je to, že je všudypřítomný. Projevuje se mezi vládnoucí elitou, projevuje se v opozici a proniká do vrstev, které nechtějí mít nic společného s politikou. Chyby, které byly před generací nemyslitelné, se stávají běžnými. A člověk si musí položit logickou otázku, do jaké míry je tím ovlivněn on sám. Že si něco na první pohled neuvědomujeme, to ještě neznamená, že to není náš problém.

Třeba sdružení Sisyfos. Bylo založeno už před mnoha lety, aby dělalo hodně důležitou práci. Varovat před podvodníky a šarlatány ve veřejném prostoru. Někdo se varovat nechá, někdo ne, ale všichni aspoň dostali možnost. V posledních letech se otázky vědecké metody prolnuly s otázkami politiky, všechno je mnohem komplikovanější, nicméně Sisyfos existuje nadále a pokouší se pokračovat v činnosti.

Kdo jiný by se měl důsledněji vyhýbat hloupým myšlenkovým chybám než takovéto sdružení. A pak od nich čtete tohle (na adresu Zdravého fóra):

„Mezi texty výše zmíněné úrovně (rozuměj strašlivé) jsou rozptýleny seriózně vyhlížející a někdy i skutečně seriózní texty. Ty jsou často s  hlavičkou vědecké pobočky Sdružení mikrobiologů, epidemiologů a statistiků (SMIS) a odborového sdružení Pro Libertate. Bohužel takové texty jsou nebezpečné, protože jen pomáhají zakrývat skutečný charakter Zdravého fóra.“

Takže když někdo napíše solidní vědecký text, je to nebezpečné (!). Lháři mají přece povinnost neustále lhát. Neuvěřitelné.

Jednou z prvních zásad racionální metody přece je, že VŽDY musíme posuzovat každou jednotlivou tezi zvlášť! I Adolf Hitler mohl mít v nějaké jednotlivosti pravdu. I Albert Einstein se mohl v nějaké jednotlivosti mýlit.

To jen radikálové s nedokončeným základním vzděláním to mají postavené tak, že když Česká televize často lže, je to dostatečný důkaz, že VŠECHNO, co kdy zaznělo v České televizi je nepravdivé (nebo dokonce, že všechno je přesně opačně, než tam bylo řečeno). A z druhé strany totéž třeba o Parlamentních listech.

Jak snadné by bylo žít ve světě, kde jedni vždy říkají pravdu a druzí vždy lžou. Jenže to bychom ten rozum vlastně ani nepotřebovali.