Druhý pohled z 18.3.: Vypínač mozku

Málokterý slogan je tak často opakovaný a tak strašně hloupý jako „stát je špatný hospodář.“ Typický vypínač mozku.  Zazní magická formule, mozek se nechává unášet emocemi, a zbytky racionálního myšlení jsou úplně odpojeny.

Racionální by bylo v první řadě si ujasnit, co vlastně od kterého podniku, úřadu nebo aktiva čekáme. Že hodně zaplatí na daních? Že bude vytvářet dobře placená místa a dobře zacházet s lidmi? Spolehlivé dodávky nějakého produktu? Příležitost pro místní lidi naučit se hodně pokročilou technologii? Zakázky pro jiné místní podniky? Něco jiného? Nějakou kombinaci?

Od toho se přece musí odvíjet rozhodnutí, jak řešit kterou oblast. Tím řešením může být privatizace nebo vyklizení prostoru soukromníkům či korporacím. Ale pak je nutné taky říct, jakým soukromníkům za jakých podmínek. Včetně toho, kdy a komu bude přípustné to dále prodat.

Tím se dostávám k drobné poznámce profesora Krejčího z jeho minulého semináře: Proč čínský ekonomický model je typické, že zavádění inovací je důležitější než privatizace. No samozřejmě! V Číně měli představu, co chtějí. Zatímco jinde vystačili s odříkáváním poučky, že stát je špatný hospodář.