Druhý pohled z 24.4.: O psychodiagnózách

O epidemii psychických problémů se píše všude a všímám si jí i já v Druhém pohledu. Tentokrát se nebudu věnovat roli chytrých počítačových zařízení a sociálních sítí (kde se zdá být viník jasný) ani změnám v podobě rodiny a převládajícím způsobu výchovy  (což je kontroverzní a žádná ze stran sporu není schopna předložit přesvědčivé argumenty), nýbrž změně pohledu na duševní zdraví a duševní nemoc.

Před pár desítkami let bylo obecně akceptováno, že mít psychické problémy a vyhledat odbornou pomoc je amorální nebo aspoň hodné posměchu. Někteří lidé v mé generaci to tak pořád ještě mají zažité.  Tak to vnímali lidé a tak se k nim chovalo jejich okolí. Bylo to špatné, protože mnozí pomoc nevyhledali, i když měli. Páchali sebevraždy nebo se dělo "jenom" to, že žili život nesnesitelný pro sebe a pro své okolí. Nicméně na druhé straně to pomáhalo v tom, že mnozí, jejichž problémy nebyly tak silné, si prostě poradili sami. Třeba začali pravidelně běhat a ukázalo se, že to v jejich případě stačí.

... plný text této glosy je určen pouze pro čtenáře Plné verze Hamplova druhého pohledu. Můžete si ji objednat >> zde <<.