Druhý pohled z 1.5.: O králích pučistech

Občas říkám, že označovat většinu států Evropské unie za demokracie má stejný význam jako označovat Holandsko za monarchii. To znamená, že probíhají formální úkony jako v monarchii a jsou vystavovány monarchické symboly, ale všichni vědí, že král nevládne a že je to jenom taková hra. Stejně je tomu v našem režimu se svobodou projevu, dalšími občanskými svobodami a také s možností lidu ovlivnit vládní rozhodnutí.

Logicky se nabízí otázka: co kdyby začala být ústava dodržována? Co kdyby skončily cenzurní zásahy, lidé by přestali být trestáni za nesouhlas s vládou, ze škol by byla odstraněna politická agitace a v těch případech, kdy masivní většina veřejnosti dlouhodobě trvá na určitém postoji, by to vláda respektovala.

Kdyby se tak začalo dít, jednalo by se o srovnatelnou změnu režimu, jako kdyby si holandský král obstaral vojenskou jednotku, obsadil vládní budovy a začal opravdu vládnout.

Takový pokus o puč by mohl skončit dvěma způsoby:

• Povedl by se. Pak bychom slyšeli, že král jednal legitimně, že Holandsko je přece monarchií a že jen uskutečnil své právo.
• Byl by odražen. Pak by byl král označen za diktátora a nepřítele demokracie.

Mimochodem, podle Curtise Yarvina přesně tohle teď probíhá v Americe. Prezident Trump si znovu bere pravomoci, které měli někteří prezidenti v historii, ale které se už dávno přestaly využívat.