Druhý pohled z 10.8.: Chudoba, úzkost, mravnost

Všichni jsme mnohokrát slyšeli, že lidé v chudých zemích žijí šťastnější životy, protože se tolik nehoní za penězi a kariérou. Jenže mezinárodní výzkumy ukazují přesný opak. A že jich je spousta. Když pomineme další faktory, čím chudší země, tím častěji se vyskytují povahové rysy jako úzkostlivost a psychická nestabilita.

Můžeme z toho usuzovat, že i v Evropě před průmyslovou revolucí trpěli lidé mnohem většími úzkostmi (a depresemi) než dnes. Konec konců, v poslední generaci vidíme, že s rostoucí chudobou psychických problémů přibývá. Oproti starým časům to ale nepokládáme za normální.

Nasvědčují tomu i staré morální texty. Jako by byly psány pro vystrašené lidi, nikoliv pro lidi sebevědomé, kteří řeší jak žít šťastný život. Totéž platí o podobě, jakou v ranném novověku získalo křesťanství (i proto souhlasím s biskupem Jednoty bratrské a učitelem Jungmannovy národní akademie Evaldem Ruckým, že je nejvyšší čas na další reformaci).

Vysvětlovalo by to, proč je tak pevné přesvědčení, že chudoba napomáhá mravnému životu, ačkoliv pro to nejsou žádné doklady a vlastně neexistuje ani pořádné zdůvodnění. Může to být tak, že hodně chudé populace lépe reagují na ty mravní pobídky, které pracují se strachem. Když se lidem začne dařit lépe, potřebovali by jinou motivaci, a to zatím chybí.