Druhý pohled z 18.9.: Liberálové a morálka – podrobnější výklad

Dostávám výtky, že jsem to předevčírem přehnal s kritikou morálky a ústavnosti v liberálních časech. Že jsem se nechal strhnout a nahradil analytický pohled efektním heslem. Vracím se tedy k tomu, co jsem napsal a rozeberu to poněkud podrobněji, tezi po tezi.

Ekonomie neříká, jak dobře hospodařit, nýbrž funguje jen jako ideologické ospravedlnění gigantického přerozdělování od chudých k bohatým. Až na naprosto okrajové myšlenkové proudy, jaké u nás představuje třeba Ilona Švihlíková nebo Tomáš Doležal.
Je to chybné tvrzení? Můžeme najít aspoň jeden jediný případ, kdy ekonomové předem určili vývoj (kromě neurčitého, že nás určitě čeká krize) nebo kdy dokázali dát takovou radu, která by vedla ke zvýšení životní úrovně? Já za svůj život o ničem takovém nevím.

Slušnost znamená, že pro příslušníky elit neexistuje žádné omezení a ti dole to musí radostně schvalovat. Jinak jsou proruští.
Je to chybné tvrzení? Můžeme najít aspoň jeden jediný případ, kdy příslušníci elit sami sebe omezili a neudělali něco, co by jim umožnilo bohatnutí? Napadají vás možná příklady, že třeba nepřepadají lidi na ulicích a neberou jim orgány. Pravda. Jenže se nabízí otázka, jestli je to slušnost nebo prostě to, že k tomu nemají dost síly. Víme o případu, že by elita k něčemu takovému dost síly měla a přesto se kolektivně dohodla, že bude jednat slušně z pouhých morálních ohledů? Nenapadá mě.

A víte o případu, kdy by se chudší  vrstvy bouřily a mocenská elita uznala, že se bouří oprávněně? Možná občas jeden osamělý hlas, ale převažující stanovisko je, že chudí jsou rozmazlení a manipulovaní Putinem. Nebo prostě jen takové svině.

Morálka a etika znamenají, že všechno, co posiluje korporátní zisky, je dobré.
Víte o případu, kdy je něco ziskové a přitom je to uvnitř elity chápáno jako hluboce amorální? Jasně, tištění letáků SPD. Ale tam jde příliš okatě o třídní zájem. Nicméně našli bychom i jiné příklady. Třeba tvrdý postup proti tabákovému průmyslu, přestože byl jasně ziskový. Na druhou stranu ale musíme uznat, že takové případy jsou vzácné a jsou možné jen tehdy, že vydělá jiná část téže mocensko-finanční elity. Kupříkladu na boji proti kouření dobře vydělávaly advokátní kanceláře a neziskovky bojující za zdravý životní styl.  Jiným příkladem je hazard. S ním se nedělo nic, dokud se z fyzických heren a kasin nestala nežádoucí konkurence online hazardu. Tedy opět něco, co vede ke zvyšování zisků.

Nicméně je na místě uznat, že moje formulace byla přehnané. Přesnější by bylo: Morálka a etika znamenají, že všechno, co posiluje korporátní zisky, je zpravidla uznáno za dobré.

Vláda práva znamená, že elity nemusí respektovat žádná pravidla.
Víte o případu, že se omezily v prosazování svých zájmů? Kdy něco chtěly udělat, mohly udělat, ale z úcty k pravidlům se zastavily. Opět jen řečnická otázka.

Ústavní vládnutí znamená, že je přijatelné zrušit volby nebo rovnou zavraždit politického soupeře.

Tady opět musím uznat nadsázku. S rušením voleb není pro liberály problém (viz Rumunsko). Ani s politickými soudními procesy. Ale vraždy soupeřů jsou přece jen něco jiného. Vidíme, že tisíce liberálů, včetně intelektuálních špiček, to pokládají za správné řešení politického konfliktu, ale není jisté, zda to pokládají za projev ústavního vládnutí nebo jen za nutné dočasné překročení pravidel.

Shrnutí: U dvou položek z pěti musím uznat nadsázku. Nicméně závěr, že celý ten myšlenkový systém je neslučitelný s dobrým životem, ten nadále platí.