Druhý pohled z 25.1.: O nespolehlivosti lidské zkušenosti
Před pár dny jsem tu psal o zásadním přelomu, který představuje přechod od zkušenosti k experimentu. Experiment umožňuje vidět jasněji a přináší spolehlivější poznání. Když Evropané přešli od zkušeností k experimentům, zbavili se neuvěřitelné spousty omylů a získali schopnost řešit řadu problémů dříve nezvladatelných.
Napsal jsem, že rozdíl je v „logickém aparátu“ a dostávám otázky, co tím myslím.
Zkušenost v životě funguje tak, že o ní nemusíme nijak zvlášť přemýšlet. Prostě se nám dějí nějaké věci, vjemy pronikají do našeho mozku, míchají se s osobními přesvědčeními, s názory našeho okolí, s tím co čteme… a nakonec je z toho nějaké ponaučení. Z těch stejných událostí bych mohl vyvodit úplně jiné ponaučení, kdybych do nich vstupoval s jinými názory a mluvil o nich s jinými lidmi. Hodně významnou roli hrají i naše ambice – vzpomínky jsou vždy ovlivňovány našimi představami o budoucnosti. Totéž platí o zkušenostech. Zkušenost je z principu subjektivní a může se během života měnit.
Experiment může zpracovávat stejnou událost, ale přistupuje k ní jinak. Od začátku hledám odpověď na nějakou otázku(předem stanovenou) a mám celkem jasno v tom, z jakého výsledku té události bude vyplývat jaký závěr. Výsledek je spolehlivý a objektivně platný.
Samozřejmě nás napadne, že to se to týká úplně jiných oblastí života. Ano, i ne. Všechno, co dnes řešíme experimentem, se kdysi řešilo zkušeností. Lidé věděli, že se železo potápí, zatímco dřevo plave, protože to odpovídalo jejich zkušenosti (a byla to pravda). Jenže ti stejní lidé taky věřili, že pouštění žilou je univerzálním lékem, protože to odpovídalo jejich zkušenosti (a pravda to nebyla).
Když dnes říká nějaká lékařka v médiích „na základě zkušeností ze své ordinace vím…“, vrací nás tím do středověku. A to, co říká, je absolutně nespolehlivé.
Samozřejmě, osobní zkušenost (ve smyslu osobního zážitku) je nenahraditelná v tom, jak formuje naši mysl. A v některých oblastech nemůže být osobní zážitek nahrazen sebespolehlivějším poznáním (třeba ve vztazích). Ale to je něco, co s přesností a spolehlivostí poznání souvisí jen velmi volně.